MATE !Prochází úpravami

MATE x 10 - "I thought we were friends."

Shodou okolností mi na pokoj čtvrt hodiny před koncem návštěv přišla další návštěva. Rozrazily ve dveře a do nich vtrhl samotný bůh zloby. Adam, který se na mě najednou rozhodl nevykašlat.
„Hej, vypadněte, jsem na řadě," prohlásil hned, co uviděl skupinku lidí v mém pokoji. Když procházel okolo Louise, vrazil ramenem do jejího. Stoupl si přímo naproti mojí postele a prohlédl si mě. Seděl jsem naproti němu a sledoval ho se stejným výrazem, jako měl on.
„Vyhodí tě zároveň s náma," obeznámila ho Louise a Adam se na ni otočil, „a navíc, mohl by ses chovat alespoň na úrovni. Jsi v nemocnici, dude."
„Něčemu jsi ty nebo tvoje parta nerozuměla? Teď jsem tu já, mám právo na návštěvu," odsekl jí.
Pak se otočil ke mně a naštvaně zavrčel: „Máš mi co vysvětlovat, tak si rozpusť tu svoji sešlost a začni."
„Kámo, měls na to několik hodin," připomněla mu Louise. Cítil jsem divné napětí mezi nimi – ostatní se chystali odejít, jakmile ho viděli, jen Louise se nedala. Ta holka měla takový... hodně Adamův ráz.
„Já chci svých patnáct minut, co máš za problém?!" rozhodil Adam rukama a stoupl si naproti Louise.
„No, já nemám problém. Ty budeš mít, jestli se nebudeš chovat podle nějakýho řádu. Tak snad je tady Tommy po operaci, tak nebuď hned kokot a neštěkej tu na něho, " strčila do něj, aby ho od sebe dostala dál. Adam s ironicky-pobaveným výdechem zakroutil hlavou. Podíval jsem se na zbytek party – nikdo z nich nevypadal, že by se odhodlal vstoupit mezi ně. Asi to zase zůstalo na mě. „Jestli sis nevšimla, mám tu stejné právo, jako ty, tak fuck off. Mimochodem, tvoji kámoši odcházejí, tak se sbal a jdi s něma."
Povzdechl jsem si a za malé asistence Debbie, která přiběhla hned, co si všimla, že se hýbu, jsem se pokusil vstát. Bohužel můj pokus dopadl neúspěchem, kvůli tomu, že moje tělo bylo jak ze želatiny.
„To stačí," zachraptěl jsem. Pousmál jsem se na Louise, která mě překvapivě poslechla, ale Adam si to neodpustil a protočil očima. Otočil se k nám zády a přešel k oknu.
Za Louise přišel její bratr a promlouval jí potichu do duše s tím, že tohle je Adam Lambert a ať udělá cokoliv, stejně ho nepoznamená.
„Nevím, jak ostatní, ale já toho týpka poslouchat nebudu, Justine. Beru, že jste z něj všichni hotoví, je to Lambert, ale c'mon! Chová se jako idiot!" protestovala Louise.
Zkontroloval jsem pohledem Adama, který dělal stále to samé. Díval se z okna, nevzrušený nad tím, co se dělo.
„Tommy, chci s tebou mluvit," řekl bez toho, aby se na mě podíval. Setkal jsem se s pohledy plnými obav od ostatních. Naznačil jsem jim, že budu v pohodě a zeptal se, jestli by nás chvíli mohli nechat osamotě.

„Tenhle pokoj je jako kurník. A stoprocentně vím, kdo je slepice," hodil škaredý pohled na Louise a ta mu ho opětovala, než s ostatními odešla na chodbu.
Když se dveře zavřely, nastala chvíle ticha. Adam po mně jezdil očima nahoru a dolů a kroutil u toho hlavou. Na to jsem byl zvyklý, dělával to celkem často.
„Myslel jsem, že jsme kámoši," založil si ruce na hrudi, když mě konečně přestal skenovat svým naštvaným pohledem.
Trhaně jsem se nadechl a odpověděl: „Jsme."
„Jo, fuck, samozřejmě," odsouhlasil. Z jeho tónu hlasu šlo cítit ironii na míle daleko. Jako by se mi chtěl vysmát a naznačit mi, že jsem hloupý za to, že jsem něco takového vůbec řekl.
„Takže mi nevěříš, ale jsme kámoši. Jo, teď jsi to fakt trefil."
Zamračil jsem se a dodal: „Byli jsme, teda, asi. Dokud jsi neřekl, že se mnou nechceš mít nic společného."
„Tommy, otázka na tělo: jsi idiot?" zeptal se mě s nechápavým výrazem.
Nenechal mě ani odpovědět, než pokračoval: „Ne, seriózně, to se ti jako resetoval a vymazal mozek, nebo co?"
„Přišel jsi mě sem urážet?" bránil jsem se. Pokoušel jsem se na něj dívat alespoň z půlky tak škaredým pohledem, jako on na mě, ale na ten jeho jsem opravdu neměl.
„Je ti devatenáct, prober se!" zvýšil na mě hlas a já měl co dělat, abych nenechal svoji slabou stránku vyplout na povrch. Nesnášel jsem křik, ještě k tomu jeho křik. Adam byl strašidelný, když se naštval.
„Všechno, co řekne tvoje drahá, upřímná, hodná maminka, nemusí být vždycky úplně pravda!"