1

7.2K 212 20
                                    


Ahoj jsem Maya Radllova, vlastně jsem spíš Potterová, vysvětlím to. Když jsem byla malá napadl nás Voldemort (jak už asi každý ví, nevím proč to člověk furt musí opakovat), ale zpět k vyprávění. Já vím, že bych neměla to jméno vyslovovat, jenže když už je to vlastně můj táta -no táta ne i když mu tak furt říkám, mě potom co mě unesl, vychovával.

Nevím, kde je můj brácha .Vlastně jsem ani nevěděla, že jsem Potterová, dokud jsem jednou tajně nešpehovala tátu při rozhovoru se Severusem (nato, že je to pán zla a dost dobře se ukrývá, měl by si víc hlídat jestli ho někdo nešpehuje). Dozvěděla jsem se že nejsem jeho dcera, to byl šok. Než si mě vůbec všiml, utekla jsem do pokoje, kde jsem si to urovnala v hlavě (dobře to urovnání trvalo asi tři dny) a vymyslela plán.
Potom jsem začala sledovat tajně bráchu a jeho partu která chtěla mého ,, tátu" zabít za všechno co udělal, ale to jsem nemohla dopustit nechtěla jsem aby ho zničili.

Tak jsem vymyslela plán. Aby nemusel zemřít, tak jsem sehrála vlastní smrt. Asi to beru moc hopem, tak já zpomalím. Tak se trochu vrátíme před mou fingovanou smrt.

Jako o malou se o mě staral pán zla, to už víte, ale nevíte, že byl docela hodný, teda aspoň na mě jen dokud jsem byla hodná, potom byl schopen mě i dost silně uhodit (myslím, že by se dokázal ubránit i bez kouzel),ale jen trochu a potom mi to zas ošetřil. Divný je že, jinak to bylo celkem fajn, měla jsem co jsem chtěla.

Když mi bylo šest, Smrtijedi mě učili černou magii a hlavně tři neprominutelné kletby . Táta ze mě udělal něco jako malou princezničku zla, takže se mi všichni klaněli a projevovali úct. Když ne, potrestal je. Nikdy nechtěl, aby se mi něco stalo, i kdyby to měl být jenom malý škrábanec zuřil a trestal všechny. Aspoň jsem ho donutila, aby je nezabíjel a neubližoval Severusovi ,protože ho mám moc ráda, nenutí mě zabíjet, mučit nebo cokoliv, co by se mi nechtělo. Byl něco jako můj druhý táta, když byl se mnou tak mi bylo fajn, smrtijedy jsem moc nemusela, teda kromě Severuse, Narcisy a Belly, ti byl nejlepší ze všech.

Jednou, když nebyl ,,táta" doma zavolal si Severuse, aby mě hlídal. S ním jsem se učila kouzlit, ale ne žádné kletby, normální kouzla, taky jsme vařili lektvary nebo jsem ho donutila, aby si se mnou hrál. Jo zapomněla jsem říct, že umím i bezhůlkovou magi,i tak jsem kouzlila i bez hůlky. Můj miláček, teda Severus, tak mu říkám v duchu, určitě by se mu to nelíbilo,  kdybych mu tak řekla na veřejnosti, mě učil dělat veritasérum ,,Tak už je hotový, co chceš dělat teď princezničko?" řekl s milým úsměvem a utřel si pot z čela ,,já si chci hrát Seve", když jsem to dořekla, viděla jsem jeho udivený výraz, asi čekal, že mě to vaření nějak unaví ,,a na co by jsi si chtěla hrát?" Najednou jsme se zamyslela. Na co by jsme si mohli hrát ?,,Můžeme si hrát na schovávanou, pykáš" vykřikla jsem nadšeně tak, že se až lekl. Severus se otočil ke zdi a začal počítat ,,1,2,3,4,5 " a tak dál, já už se rozběhla z laboratoře. Máme opravdu velký dům, no vlastně není náš, je Malfolových, bylo tu dost míst kam se schovat, tak jsem vyběhla po schodech nahoru do Narcisiného (promiňte, nevím jak to skloňovat) pokoje. Byl hezký, směs černé,zelené a bílé, v levém rohu stál malý stůl s knížkami a hned vedle byla obrovská knihovna, uprostřed byl chlupatý koberec, na pravé straně byla velká, bílá postel s nebesy a vedle dveře vedoucí do pokoje jejího syna Draca. Narcisa zrovna ležela na posteli a četla knihu. Když mě uviděla, tak jsem jí rukou ukázala, aby byla potichu a ona se jen usmála a kývla. Schovala jsem se pod postel  kde nahoře ležela i Narcisa, byla jsem malá a drobná, takže jsem se tam vešla. Slyšela jsem jednom kroky které se toulaly po domě a blížily ke mně. Vtom jsem si vzpomněla, že jsem nezavřela dveře. Měla jsem strach, že prohraji. Slyšela jsme hlasy Nancissy a Severuse jak se o něčem baví, ale nerozuměla jsem, potom zase jsem uslyšela kroky. Nic jsem neviděla, jen slyšela. Najednou jsem ucítila dvě silné ruce jak mě vytahují z mé skrýše. Visela jsme hlavou dolů a Severus mě držel za nohy, které visely ve vzduchu. ,,Mám maličká " oznámil mi s vítězným úšklebkem na tváři ,,to není fér Narci mě prozradila" namítala jsem a koukala na Narci jak se šklebí, protože jsem ji obvinila. ,,Ona mi nic neprozradila netopýrku" řekl. Otevřela jsem pusu s tím, že něco řeknu, ale přerušil mě tátův hlas, který se rozléhal po celém domě a volal mě k sobě. Severus mě postavil nohama na zem a já se rozběhla k tátovi.

Hned jak jsem ho uviděla, skočila jsem mu kolem krku a objala ho. On mě taky uvěznil ve svém medvědím objetí potom mě pustil na zem, jelikož jsem byla moc malá. Táta si zavolal Severuse k sobě a já zůstala čekat na chodbě a hrála si se svým neviditelným kamarádem, jak si popovídali mohla jsem tam taky. Severus seděl v křesle a na proti němu táta který se hned začal vyptávat jak mi bylo co jsme se Severusem všechno dělali a co jsem se naučila. Potom co jsem mu na vše odpověděla, Severusovi řekl ať odejde když  viděl jak jsem zívala. Rozloučila se se Sevem byla jsem připravená jít do postýlky jenže někdo si furt chtěl povídat ,,dobře malá chceš aby uložila Narci nebo někdo ze smrtijedů třeba Bellatrix " řekl mi ,,já chci aby mě uložila Bellu" zajásala jsem, otec přikývl a zavolal si jednoho ze svých skřítků ,,zavolej mi sem Bellattix" hned jak to dořekl skřítek se přemístil já jsem se zatím zachumlala do černého pláště a zavírala očka najednou jsem ucítila tátovi ruce jak mě hladí po mých blonďatých vlasech. Dveře se otevřeli a dovnitř vtrhla Bella. Táta ji zatím probodávat pohledem asi proto že měla přijít dřív ,,tak já jdu spát ahoj tatínku" řekla jsem s úsměvem na tváři a dala mu pusu na jeho bílou tvář potom jsem vstala o doběhla k mé mamce jak jí říkala objala ji ona mne samozřejmě také ,,tak princezničko půjdeme do postýlky" odpovědi ji nebylo nic jiného než smích a vyběhnutí po schodech. Otevřela jsem dveře do svého pokoje a skočila do postele za chvilku přišla Bella, sedla si na kraj postele ,,takjsi v postýlce tak dobrou princezničko" chystala se odejít jenže já ji chytla za rukáv ,,povíš mi pohádku" hned si sedla na zpět, začala vypravovat o třech bratřích, já mezitím cítila jak se má klíží víčka a jdu do svět snů.

Ahoj doufám že se vám tato fanfikce líbila jen jsem chtěla říct se to co bude vzpomene a v závorce budu říkat já a ne nějaká postava a děkuji za přečtení. Omluvte prosím chyby v textu

prokletá sestra Kde žijí příběhy. Začni objevovat