Hired for Styles (Czech story)

83. "Are you nervous?"

Omlouvám se, že je tak pozdě. Jaksi jsem neměla čas:/ 

Předposlední část, Hope You Like It! 

"Dobré ráno, lásko." Harry mě probudil tím, že mě obsypával polibkami. Otočila jsem se a zasténala. , modlila jsem se abych mohla ještě pár hodin spát. "Probuď se, lásko." 

"Ne." 

"No tak." Cítím jeho ruku okolo mého pasu, obrátil mě, naše tváře jsou od sebe jen několik centimetrů. Jeho rty jsou teplé a měkké, oproti těm mým. "Musíme být v tetovacím studiu okolo dvanácté." 

"Kolik je teď?" Ptám se a modlím se, aby bylo jen sedm. 

"Půl dvanácté." 

"Uhm."Zasténala jsme. Směje se a tahá mě do sedu, dal mi vlasy pryč z obličeje a zase spojil naše rty. "Musíme tam jít dneska?" 

"Ano." Směje se. Vstal z postele a hodil na sebe nějaké oblečení, které našel na zemi. "Obleč se, za 10minut jdeme." 

"Chystáš se mi říct, co je to za tetování?" 

"Ne." Odpověděl mi s malým úsměvem na jeho blbé, rozkošné tváře. "Jednoduše budeš muset počkat a uvidíš ho." 

"CO když se mi nebude líbit?" Přemýšlela jsme nahlas. 

"Potom budu vypadat jako debil." Řekl a kontroloval moji tvář, asi si všiml mé pochybnosti. "Budeš ho milovat, jasný?" 

"Když řekneš.." 

"Znám tě líp, než kdokoli jiný." Řekl. To je pravda, ten kluk mě pozná líp než já sama, opravdu, ale nepřiznám si to nahlas. "Vážně mě nevěříš?" 

"Ne, ale..." 

"Dobře, obleč se a půjdeme." Hledá něco v pokoji, zatímco jsem si protřela moje unavené oči. Dneska jsem příliš líná, nechci nic dělat, víc než zůstat s Harrym. "Tady, tohle si obleč." 

Podal mi pokrčenou černou košili a kraťase. Pokrčila jsme rameny a oblíkla jsem si to, musím uznat že můj přítel se v módě vyzná. 

"Nemohli by jsme se jít první najíst?" 

"Ty jen zdržuješ." 

"Jsem hladná." 

Dobře, možná trochu zdržuju, ale kdo by chtěl jít na tetování pár minut potom, co zjístí co to je? Já ještě ani nevím, co to je a za 30minut bychom měli být v tetovacím studiu. 

"Dobře, pojedeme pro Liama a zastavíme se v McDonaldu a nebo v něčem podobným, no tak." Řekl, tahal mě za ruku a já sjem kňučela. Obula jsme si boty a pořád jsme přemýšlela nad tetováním.  

Část mě věděla, že si Harry nedává tetovat náhodné věci, jako basketbalový koš plameňáky a nebo přesně takové hovadiny. Ale druhá část mě věří, že to bude dávat smysl. 

"Počkej." Zastavila jsem ho. "Liam jde s náma?" 

A Liamem nemám žádný problém, jen jsem zvědavá. Jde si taky dát něco vytetovat? Všichni tři si dáme společné tetování? 

"Jo, teda jestli to nevadí?" Harry vypadá, jako kdyby chtěl zavolat Liamovi a zrušit to. 

"Ne, samozdřejmě." Přikývla jsem, obula jsem si boty na podpadku a šla jsem za Harrym ke dvěřím od našeho hotelového pokoje. "Jde si dát tetování?" 

"Ne, bude natáčet tvoji reakci na první tvoje tetování!" Zatleskal Harry. Zakroutila jsme hlavou a podívala se na něj. "Dělám si srandu, taky jsi jde ták tetování, Ari." 

"Ari?" Zasmála jsme se. Neslyšela jsem to dlouho, naposledy od Cassidy. Zní to divně od Harryho, která mě říkájen Arianna. Každý mě už takhle říká. "Od kdy mi tak říkáš?" 

Jeho tvář začla nabírat červenou barvu, ach můj Bože on je tak rozkošný. Zakroutil hlavou a otevřel dveře do chodby, ani slovo o tom, proč poprvé v historii použil takovou moji přezdívku. 

"Ari a Harry." Povzdychla jsme si nahlas. Harry protočil oči, ušklíbil se na mě a ukázal svoje ďolíčky. 

"Drž hubu." Směje se. 

"Co je?" Ptám se, ještě pořád se směji nad způsobem, jakým mi řekl Ari. Bylo to roztomilé, opravdu. 

"Přijdeme pozdě, však víš." Změnil téma a zavřel dveře. Snažím se chodit rychle v podpadcích. "Arianna." 

"Kdo?" Provokoji ho. "Od teď reaguji jen na Ari." Znovu protočil oči, smáli jsme se a šli k výtahu. 

"Víš, tvoje osobnost je moje oblíbená vlastnost na tobě." Zavtipkoval. 

"Jo? Myslela jsme si." Liamovi dveře se otevřeli, když jsem dokončila věti, "Vtipnost." 

"Jste připravení?" Ptá se nás Liam. Má na sobě tepláky a tričko, peněžeku má v ruce a jde s námi směrem k výtahu. 

"Ne." Zamumlala jsme dost nahlas, tak aby to slyšel i Harry. Děsí mě představa, že se jehla dotkne mé kůže. Děsí mě, že to cokoliv bude vytetované na mé kůži navždy. 

"Jsi nervózní?" Liam se na mě usmál a já jsme přikývla. Ano, jsem nervózní. Extrémně nervózní. 

"Ale no tak." Harry si mě tahá k sobě. "Nebudeš to ani cítít. Bude to jako...." 

"Chováš se, jako kdybych měla 5roků a šla k zubařovi." Kňučela jsem. Harry se ušklíbil a ani jeden z kluků nic ke mě neřekli. 

"Nebude vadit, když se před tím půjdeme najíst?" Harry se podíval na Liama, který přikývl a řekl něco ohledně hladu. 

Dveře výtahu se v hale otevřeli, Harry se posunul na stranu a nechal mě, abych vyšla první. Harry mě následuje a Liam jde po něm. Všichni tři jdeme do McDonaldu. Jím pomalu, tak jak to je jen možný. Harry si dal několik hltů své vody na cestě dovnitř, když mu řekli, že nápoje dovnitř jsou zakázané a on mi jednoduše pomáhá s jídlem. Samozdřejmě. 

Když jsme zastavili u malé celé černé budovy s malými bílými písmenky na vrchu Tattoos, začalo mi být špatně od žaludku. Obchod vypadá trochu mimo z téhle řady obchodů, které vypadají jako by je vlastnila sama Barbie. Panebože, za necelou hodinu si jdu dát tetování.