Hired for Styles (Czech story)

49. One Can.

:)

_________

"Nemyslím si, že bysme měli." Harryho ruka pěvně stlačila moji, zatím co se Niall směje. Asi bych se ani já smála, ale nemůžu. 

"Harry." Zašeptala jsem. Vypadá naštvaně, ale strašně sexy.  Jeho čelist je zatlá a můžu říct že se snaží dýchat. Vím, že je naštvaný, ale vím ani to, že si Niall dělá srandu. "Jen jsem žertoval." 

"Proč je to tak vtipný?" Mluví dost nahlas, aby ho všichni slyšeli. 

"Prostě žárlíš, bro." Zasmál se Louis a Harry zavrčel. "Cože, ty ju nenecháš se ani bavit!" Ukázal na mě. Harryho silné sevření povolilo a vzal mi ruku.  

"Chceš?" Ptá se mě Harry. 

"Co, jestli chci ?" 

"Hrát. Pravda nebo úkol." Povzdychl si. 

"Oh, uhm, nemusíme. Myslím, že to je na tobě." Nechci líbat nikoho jinýho jako Harryho. Nejsem ani opilá, abych si nic druhej den nepamatovala. 

"Vypadý to, že budeme hrát." Řekl Niall. Tahle hra už není tak srandovní. 

Všichni jsme se přesunuli okolo kuchňské linky, která je plná plechovek od piva, některá jsou ještě plné, jiné zase prázdné. Harry si sedl blízko mě a dopil svoje pivo. 

"Kdo jde první?" Někdo se zeptal. Mám z toho špatný pocit.  

"Půjdu první." Řekl Niall. "Úkol." Okolo nás cítím napětí a pořád roste. Nechci aby se přátelství mezi Niallem a Harry nějak změnilo, ale jsem si jistá, že Harry je jen mrzutý, protože je unavený. Nikdo se neodváží mu vypít zbytek piva. 

Perrie je další, potom El, Louis. Jeho přítělkyně mu dala za úkol, aby ji zašel pro další drink. On si jen povzdychl a vstal ze svýho místa. 

"Máš štěstí, tohle byl poslední chlazený." Směje se a podává drink Eleanor.  

"Něco je ještě v garáži." Řekla nám Perrie, a všichni jsme přikývli.  

"Arianna, pravda nebo úkol?" Uf. 

"Úkol." Harry se na mě podíval a potom na Louiho, který se usmívá jako Cheshire kočka. 

"Polib Nialla. Znova." Řekl to tak rychle, jako kdyby si to už naplánoval. Niall se začal chichotat. Ne. Harry otevřel pusu, ale zastavila jsem ho. 

"Neudělám to ." Harry si oddechl. Tohle je můj první úkol od kterého jsem ustoupila. "Dej něco jiného." 

"Fajn, potom budeš muset říct pravdu." 

"Dobře." Co na tom může být špatnýho? 

"Máš před Harrym nějaké tajemství, které by měl vědět?" Ach, jen to ne. Teď ne. Neřeknu mu to. 

"Ne?" 

"Jsi si jistá?" Louis zúžil oči. On to ví? Nebudu to riskovat. 

"Jo." Zdvihl oboří a přikývl, ale neřekne ani slovo. Chci jít domů. "Dobře?" Super. 

"Ehm, Harry." Nadechla jsem se. 

"Úkol." Jsem špatná ve vymýšlení. 

"Hm." Dívám se kolem pultu, moje oči zůstali na prázdné plechovce alkoholu. "Vyli na někoho to pivo." Podle jeho výrazu, už vím kdo to bude. Vzal plechovku, postavil se a šel směrem k Niallovi. 

"Nedě.." Niall ztichl, když má pivo všude po tváři a na košili. Každý se směje, dokonce i Niall. Vypadá to, že věci mezi nimi jsou už  v pohodě.  

"Dobře, Louisi si na řadě." Řekl Harry a sedl si vedle mě. 

"Co? Už jsem byl!" Harry to udělal jen proto, aby se Louis dostal zpátky na planetu Zemi. 

"Tak co ?" 

"Dobře, odvaha." 

"Ok.." Zamyslel se. "Běž každému do garáže pro pivo." Louis vypadá podrážděně, ale udělá to. 

"Arianna, můžeš mi pomoct?" Slyšela jsem, jak to Loui řekl. Harry se snažil říct, že nepůjdu, ale já trvám na tom, že je to v pořádku.  

V garáži je zima, ale aspoň nejsou v okolí žádní lidi. CHci se ho zeptat na pravdu, co se mě ptal, ale nevím jak mám začít. 

"Na, vezmi toto." Začal mi do ruk dávat několik plechovek studeného piva. Podává mi jdnu po druhé. Držím asi sedm plechovek a on mi pořád dává další a další. Když se tak zamyslím, je to víc než potřebujeme. A to mám jako všechno odnést sama? 

"Ta hra je pořád zajímavá, nemyslíš?" Říká a pořád mi podává plechovky. Musím si je nějak dát, aby je mohla vzít. 

"Jo, myslím." 

"Škoda, že jsi zapomněla." Zapomněla?  

"Co?" Do prdele, on to ví. 

"No ták, nedělej blbou. Vím, že jsi neukončila tu blbou smlouvu s Cameron."  

"Catherine." 

"To je jedno. Do prdele. Měla jsi vidět Harryho tvář, když nám říkal, že to už skončilo. Byl šťastný. Co si do prdele myslíš?" Ani jsem si nevšimla , kdy mi vypadli dvě plechovky. "A ty si ho v tom celou dobu nechala. Proč to děláš?" 

"Já.. já nevím. Nedostala jsem se k tomu?" Zněla jsem jak úplnej idiot. 

"Ty si se k tomu nedostala?" Zdvihl plechovky, které mi spadli a snaží se mi je dat nazpět. "Víš, že mu zlomíš srdce, když mu to řekneš teď?" Nechci na to ani pomyslet. "Chystáš se mu to říct, ne?" 

"Ano, ano. Řeknu mi to, Louisi." Takže, on to ví. 

"Kdy?" Coje dnes za den? Uterý? Středa? 

"Já nevím. Jak mu to mám říct, Louisi. Jak mu mám říct, něcco takového?" 

"Rozmysli si to, co mu řekneš." Vím, že se bojí o svého kamaráda, ale nemůže být na mě trochu milejší? "Jestli jsem, můžu mu to říct já. Ty budeš en přikyvovat, a .." 

"V sobotu. Řeknu mu to v sobotu. Šťastný?" Vyhrkla jsem. 

"Dobře, teda." Vzal jednu plechovku z hromady na mých rukou. Jednu.

"Promiň, ale potřebuje to vědět."  

"Já vím." Otevřel dveře od garáže, když jsem mluvila. "Kdo to ještě ví?" Můj hlas je tišší. "To, že jsme neskončila smlouvu?" 

"Jen já. A ty. A management, řekl bych."  

"Jak to víš?" 

"Musíš to vědět právě teď?" Myslím, že ne. 

"Ne, promiň." 

V tichosti neseme plechovky do domu. Nemyslím sí, že to řeknu Harrymu dřív něž já, ale teď už vím, že mu to do soboty musím říct. Určitě mu to Louis řekne, když to neudělám, a radši bych byla ráda, kdyby to Harry věděl odemně. 

"Kdo je teďkom na řadě?" Zeptal se Louis, když si sedl a já dávám piva na stůl. 

"Pokračovali jsme ve hře, když jste byli pryč." Říká Perrie. 

"Můžeme jít, lásko?" Ptá se mě Harry. "Asi tu usnu." 

"Samozdřejmě." Aspoň si už nemusím dělat starosti o pravdě nebo úkolu.