Hired for Styles (Czech story)

51. "My what?"

Tak tady máte další díl, doufám že se líbí! :)

Přišla moje výplata? Co to kurva? Cítím jak mi tvář zalevá pot a moje srdce bije hlasitěji. Tohle je ten nejhorší možný způsob, jak to Harry mohl zjistit. 

"Moje co?" Ne, to není to, co jsem chtěla.  

"Tvoje výplata?" Harry se na papír co má v rukou dívá zmateně.

"Co se děje, Arianna?" Ne, ne, ne. Neměly by být peníze poslané na bankovní účet? Muselo se to právě teď stát, dva dny předtím, než jsem mu to chtěla říct? 

"Můžeme si o tom popovídat v obýváku?" Můj hlas je slabý a nejistý, protože vím, že když začnu mluvit normálně, tak začnu plakat. 

"Řekni mi, co to je." Jak mu to mám vysvětlit? 

Šli jsme do obýváku, sedl si na gauč a já stojím. 

"Můžu se na to podívat?" Proč mi to neposlali na email? Měla jsem vědět, že se něco takového stane. Podal mi papír a ani s šekem a sama pro sebe jsem si to přečetla. 

To je špatné. Velmi špatné.  

Na papíru se píše, že můj bankovní účet nefungoval, takže tahle výplata byla poslaná na moji adresu. Omlouváme se na nepříjemnosti, píše se tam. WOW. Harry se na mě dívá a já si papír čtu znovu a znovu. 

"Harry?" Kde mám začít?  

Neříká nic. 

"Nevím, co na to říct" Řekl jsem. 

"Řekni mi co to je." 

"Moje výplata."Prohlašuju, samozdřejmě. Snažím se být klidná, když mluvím.

"Proč ti přišla?" Cítím, jak se mi do očí tlačí slzy, ale zahnala jsem je. Mám pocit, že zná odpověď na svoji otázku, ale pořád na ni čeká. Moje srdce bije rychle, zachvilku mi vyskočí z hrudi. Fakt se tohle děje? Mám mu to říct teď hned? "Takže?"

"Dostala jsem zalacené od Modestu, Harry." Hlas se mi třese. Brečím? Samozdřejmě.  

Vypadá tak zlomeně, zdrceně. Jestli začne plakat, ztratím se. Musím se přiznat. 

"Od kdy?" 

"Nikdy mi nepřestali platit, Harry." Nadechl se vzduchu a dal si hlavu do dlaní.  Nikdy jsme mu nechtěla ublížit, NIKDY. 

"Proč jsi mi to neřekla už dřív?" Jeho hlas se chvěje, ale nebrečí. 

"Nevím." Koktala jsem. "Myslela jsem si, že to není až tak velký problém.?" To jsem řekl blbost.

"Není to velký problém?" Naštvaně se postavil. Nemůže být naštvaný, nikdy nebyl. "Do prdele,  že to není velký problém!" Dobře, možná už je blázen. 

"Já..." 

"Ty přemýšlej radši na tím, jestli chceš být semnou.!" Skoro křičel. "Snažila ses to ukončit, Arianna?" 

"Ano! Řekl jsem Catherine, že se milujeme a ani to, že chceme ukončit smlouvu, ale nedovolila mi to." Stalo se to tak, ne? 

"Proč?"  

"Kvůli tvýmu soudu." Vím, že tohle určitě řekla. Nemohla jsem to jen tak smlouvu vrátit zpátky. 

"Nechtěla ji ona ukončit nebo ty?" Sakra. 

"Cože?" Nebrečím, jsem naštvaná na Harryho, jak mě může obviňovat? 

"Jsi si jistá, že jsi to chtěla ukončit?" 

"Děláš si srandu!" Křičela jsem. "Proč bych to doprdele nechtěla ukončit, Harry?" 

"Kolik dostáváš?" 

"Nezáleží na tom, a ani mě to nezajímá!" 

"Tak proč jsi to předemnou skrývala?" Nemohla jsem mu to říct při večeři, jak jsem plánovala. "Kdy si mi to chtěla říct?" 

"Chtěla!" jen né dnes. "Tento týden! Nevěděla jsem, jak ti to mám říct.!" 

"Proč právě tento týden?" 

"Jen aby si to veděl." Nebo tvůj nejlepší kamarád mě k tomu donutil! 

"Samozdřejmě."  

Jsme ticho a miluju to. Nenávidím být vyslýchaná, jak jsem byla před chvilkou. Harry má ruce na krku, zatímco obě moje ruce drží lem šatů. Zazvonil mi mobil v ložnici, kde jsem ho nechala a vzpomínám si, Perrie a Zayn. Je to asi Pezz , určitě se bude ptát jestli jsme už na cestě, a nebo jsme si to rozmysleli. Část mě pořád věří, že dnes večer půjdeme na dvojté rande, ale ta zbylá část ne. Aspoň né dnes večer.  

"Co děláš s těma penězma?" Do prdele. 

"Uložila jsem si je."  

"Na co?" Zamračil se na mě. "Protože by jsme se rozešli." 

"Harry..." 

"Ty chceš rozchod, je to tak?" Neplánovala jsem náš vztah do konce, nikdy. Proč bych to dělala? 

"Ne! Samozdřejmě že ne, Harry, já tě miluju. Potřebuju peníze v případě.." Přestala jsem . 

"V případě, že by jsme se rozešli." Zakroutil hlavou a přešel si rukou po tváři. 

"Miluju tě." Znovu jsem řekla. Fakt ho miluju. Miluju ho tak moc, že je to až směšné. 

"Harry."  

"Fakt? Fakt mě miluješ?" Začal. "Cítila si se na hovno, protože jsi zjistila, že management nám naplánoval cestu do Paříže, ale teďkom jsem zjistil, že si celou dobu lhala. A všechno, co mi řekneš je, že mě miluješ?" 

"Já vím, měla jsem ti to říct, Harry, ale.." 

"Máš pravdu, měla. A mimochodem, nevěřím ti." Nevěří mi, že ho miluju. Slzy se mi vrátily a nemůžu už s nimi bojovat a tak začnu vzlykat. A teďkom určitě vypadám jako největší piča pod sluncem. 

"Máma měla pravdu." Slyším jak si pro sebe zamumlal. To je to, myslí si, že ho využívám. Myslel si to celou dobu, co jsem se sním hádala kvůli výplatě. Myslí si, že jsem hrála lásku k němu.  

"Fakt si to mylíš, že?" Zavzlykám. 

"Měla by jsi už jít." Řekl mi, ale né na moji otázku. 

"Cože?" Brečím. Rozešli jsme se? Nemyslela jsem si, že když mu to řeknu, dopadne to tak špatně. Možná, že jen potřebuje čas na premyšlení.  

"Jsi si jistý?" 

"Běž, Arianna."  

Ani jsem si neobtěžovala utřít slzy, přikývla jsem a šla do ložnice, vzala jsem můj mobil a kufr, který je ještě pořád napůl plný. Tahala jsem kufr do obýváku, pořád jsem plakala jak idiot. Harry stál na stejném místě a dívál se na zem.  

Nechci odejít.  

"Zlato je mi to líto." Prosila jsem. "Prosím." 

"Nechej zlato, za dveřmi, odejdi.!" Nepodíval se na mě. Vzala jsem si věci a šla ke dveřím, zastavila jsem se a podívala na něho. Dokonce ani teď, když je naštvaný a smutný, pořád vypadá perfektně. Doufám, že mi odpustí. Nejsem schopná, být bez něj dlouho.  

Otevřela jsem dveře a šla dolů po našich schodech. Nezajímá mě, jestli mě Harry slyší. Miluju ho a on mě jednoduše vyhodil. Nechej ho jít, stejně jako on mě. Nechtěl ani slyšet, co jsem chtěla slyšet.  

Zavolala jsem si taxík, když jsme si uvědomila, že se třesu od zimy, ikdyž nemám ponětí kam půjdu.