Hired for Styles (Czech story)

69. "How've you been?"

"Arianna!" Zavolal na mě Nate a pořád jde k nám. 

Kurva, kurva, kurva, kurva ..... 

"Ahoj! Stůl pro dva?" Postavil se přímo před nás. Harry vypadá nervózně. Jeho dech je težší, rychlejší, ale vím, že to bude trvat déle, než jen obyčejné ahoj , aby se Harry opravdu nerozzlobil a nerozčílil. 

"Ehm, jo samozdřejmě." Řekla jsem, popadla Harryho za ruku a dala mu malou pusu, abych ho ujistila, že všechno bude v pohodně. 

"Dlouho jsem tě neviděl." Řekl Nate, když nás vede ke stolu. Zasměje se a Harry mi nepřestal držet ruku a druhou mě chytil okolo pasu. 

"No, jo." Řekla jsem. Co jiného se na to dá říct? 

"Jak se máš?" 

"Dobře, dobře. Ty?" Oh, trapas.  

"Já.." 

"Mohli bysme to přeskočit, chceme si objednat." Přerušil nás Harry a trochu si mě přitáhl k sobě. "A nebo bychom si mohli dát jen rychlé jídlo.To je vždy dobré..." 

"On vtipkuje.." Řekl náš číšník a jde zpátky tam odkud přišel. "Co jsi řekl?" 

"Jsem fantastický." Ukáže na stůl a my jdeme dál za ním. "Vy dva jste zase spolu?" 

"Nikdy jsme se nerozešli." Řekl Harry. Nate nadzvedl se smíchem obočí a trochu zavrtěl hlavou. 

"Dobře.." Položil menu na stůl, Harry se odemně nechce odtáhnout a přestat mě držet okolo pasu, takže budu muset sedět vedle něj, ale pustil mě a tak jsem si sedla naproti němu. 

"Můžu vám donést něco na pití?" Nate vytáhl malý poznámkový blok z jeho kapce na košili, nejprve se podíval na Harryho, který se na něho upřeně díval,  a potom se podíval na mě. 

"Hm." Začnu. 

"Můžeš nám dát chvilku?" Zeptal se ho Harry, úplně hrubě. 

"Jo, samozdřejmě." Nate se na mě naposledy podíval, než odešel do kuchyně, asi pro jídla jiných hostů. 

"Asi už je příliš pozdě, abych požádal o nového číšníka, že?" Zavtipkoval Harry, ale z poloviny to myslel vážně. 

"Harry." Začnu. "Prosím, nebuď hrubý, je to milý kluk, vážně." Jen si odfrkl. "Dokonce se mi omluvil, že mě políbil." 

"Milý kluk, by něměl líbat holku, která má přítele." Řekl a já jsme protočila očima. 

"Myslel si, že jsme se rozešli!" Asi bych neměla obhajovat Nata, protože on není právě ten, kterého by měl Harry rád, když se objeví někde v blízkosti, ale není to tak špatný. 

Ten kluk má vytetované jméno Jennifer! 

"Ty jsi mu to řekla? Bylo to jen pár hodin, nejvíc tři, co jsi odešla, Arian..." 

"Protože jsi mě vyhodil." Opravila jsme ho a on se zamračil. 

"Dobře, řekla jsi  mu, že jsme se rozešli?" 

"Samozdřejmě že ne, Harry. Ani já sama jsem nevěděla, jestli jsme se rozešli nebo ne. Volala jsme ti a ty jsi mi to ani nezvedl." Přestala jsem dál mluvit, nechtěla jsem vypadat pateticky, jak jsem do teď byla. 

Mám pocit, jakoby jsme se právě hádali, i když jsme nezvyšovali hlasy a nikdo se na nás nedíval. 

"Usoudil to. Měla jsme sebou kufr, proboha." Přidala jsem.