Hired for Styles (Czech story)

22. What a Dork

Když si tak čtu těch pár prvních dílů, tak se musím smát.Ten překlad je fakt děsnej, takže se omlouvám ;) :D

Probudila jsem se na gauči na zvuk Harryho dechu a tlukotu srdce. Moje hlava je položená na jeho hrudi, ruce má obmotané kolem mě. Je tak velký a je mi teplo, jako plyšový medvídek. 

"Dobré ráno." Jeho chraplavý hlas mi řekl do ucha a dostala jsem malý infarkt. JE VZHŮRU. Neohrabaně jsem vstala a sedla si vedle na druhou pohovku, zatím co on se směje. "Spalo se ti v noci na mě dobře?" Cítím, jak se začínám červenat, tak jsem se podívla dolů, uvědomila si, že jsem včera usla na svých věcech.

"Proč si mě přemístil?" Skřížila jsem si ruky na prsou a snažím se vypadat naštvaně. On je takový ňouma, nikdo na něj nemůže být naštvaný. Napříc tomu jsem se nažila o moje nejlepší zamračení. "Spala jsi." Řekl jednoduše. " Nechtěl jsem tě budit." Na jeho tváři je hloupý, nakažlivý úsměv, zachvíli se usměju taky. "Co je na snídani?" 

"Harry" Zívla jsem. "Zrovna jsem se probudila." Stejně nemám žádné jídlo, rozhodla jsem se jíst zbytky co mi zůstali, naco půjdu nakupovat, když se co nevidět budu k Harrymu stěhovat.. "Ale já jsem tvůj host." Řekl velmi chytře. "Něco vymyslím,Myslím že mám pár pop tart nebo dva." Přikývl, jde do kuchyně.Dělá strašný hluk. Je to jako by jsem byla s Cassidy; já jsem líně ležela na gauči a ona velé dopoledne v kuchyni. Chybí mi tak holka. 

"Který chceš?" Harry se vrací zpět s talířkem obsahující dva pop tart.. Natáhla jsem se pro jeden a opřela se o gauč. "Dobrý volba." Jsou studené, jsem si stoprocentně jistá, že je nedal do mikrovlnky. "Jsi připravená se odstěhovat?" Ptá se s plnou pusou. Přikývla jsem, žvýkala jsem rychle, takže jsem nemohla odpovědět. "Jo, a kdy to bude? " Beru si další kousek.

"Ehm, myslím že za týden, nebo tak nějak." Jeho oči se rozzářili předtím, než vzal talíř. "Chceš něco na pití?" 

"Jistě." Čeká. "Vodu?" Jsem si jistá, že bude mít problém najít skleničky. Slyšela jsem jak rychle otevíral a zavíral dveře od skříněk, já ho nechám se trápit. Až dokud jsem neuslyšela, jakoby se něco rozbilo, okamžitě jsem zamířila do kuchyně. Jen tam stál a díval se na podlahu, která je pokrytá ostrými kousky skla. No , našel skleničky. "Harry." Podívá se na mě.Smála jsem se , vypadá tak provinile, jen tam stál a byl v šoku. Člověk by si myslel, že právě uviděl ducha. "Co to sakra." Stále jsem se chichotala. 

"Nechtěl jsem ji upustit". Jeho oči putovali zpět k zemi. "Omlouvám se " 

Vypadá jako malé dítě, které právě pokazilo svoji oblíbenou hračku, hlavu měl pořád dole a jeho oči se soustředi na rozbité sklo. "Uklidím to." Zohl se, okamžitě mi klesl úsměv. 

"Harry, to je ... " Jakmile zdvihl první kus skla, zasténal a sklo položil zpátky na podlahu. Teče mi krev. " Ostré." Nevypadá to zle, ale vsadím se, že to bolí jak čert. Jen se nevěřícky podíval na ruku. Vyhnu se sklu, aby jsem k němu dostala., zakroutila jsem hlavou. "Ukaž, podívám se." Chytila jsem ho za ruku, odvedla ho k dřezu a pustila vodu. Jen se na mě podíval. " Harry opláchni ji." 

"Ale to bude bolet." Řekl potichu. Vážně jsem se na něho podívala. "Dobře." Podívám se do skříňky, hledám navlhčený tampón s alkoholem. Vždy jsem to tu měla, protože se Cassidy vždycky při vaření zranila. Harry ví, co to je. "Teď už vím, že to bude bolet." Zakroutila jsem hlavou. 

"Přestaň se chovat jak malý děcko." Sáhla jsem mu po ruce, nestihl uhnout, zadržel dech, když mu utírám ránu. Je celkem roztomilej, tak jemný, že se mi chce ho obejmout. Vsadím se, že ho to bolí, víc něž ukazuje. "Zůstaň tady" Přikázala jsem mu odešla do koupelny pro náplast.Harry poslušně čeká. Náplast perfektně zakryje jeho zranění. Jsem na sebe hrdá. Podívám se na něho a všimla jsem si, že jsme jen pár centimetrů od sebe. Jsme tak blízko, že mám pocit, jako by jsme byli na veřejnosti. Dívá se na svoje ruky, oči má na místě, kde má ránu.

"Už je to lepší?" Vypadá, že řekne ne, ale usměje se. "Možná , kdyby jsi mě ještě políbila." Směje se a dá mi ruky na tvář, jeho hravá osobnost je zpět.Pohne hlavou a usměje se. "Děkuju , ale .. " 

"Nedělej si stím starosti." Podívám se kolem sebe na nepořádek v kuchyni. "Uklidím to tu, můžeš se jít dívat na telku, nebo tak něco, dobře?" Myslím, že přemýšlel nad tím, jestli má zůstat a pomoct mi. "Jsem v pořádku." Dívá se na zem, zakroutil hlavou a šel zpět k dřezu. 

"Můžu aspoň umýt nádobí, ne?" Jeho úsměv je takový podmanivý, že nemůžu říct ne.Když jsem souhlasila, ušklíbil se ještě víc a šel do práce. 

To je ňouma.