Hired for Styles (Czech story)

59. "Hi."

"Harry." Nadechla jsme se, předtím než jsem zastavila sama sebe. Jeho oči jsou tmavé, kruhy pod očima a v nich žádné emoce, kromě naprostého smutku. Pořád se mračí a vypadá... vypadá hodně špatně. 

"Ahoj." Jeho hlas je tak hluboký a tichý, skoro jsem ho neslyšela. 

Co má teďkom říct? Do prdele. 

"Ahoj." No, mohlo to být ještě trapnější. 

Stojí na místě a já taky. Nechápavě jsme se na sebe dívali a neříkali nic, kromě 'ahoj'. Ale co jinýho by jsme  měli říkat? Co bych měla říct? Ahoj, břečela jsem nad tebou, protože jsme se rozešli. Co je na večeři? 

"Chceš po Vánocích zůstat?" Jeho hlas je tichý. 

"Myslím, že ano." Nemám na výběr, Catherine mě má v hrsti. "Chyběl si mi." 

Nereaguje, místo toho semnou přerušil oční kontakt a podíval se na zem. Proč jsem to řekla? Zním zoufale. 

"Harry!" Anne volá z kuchyně. Otočil se a míří ke dveřím. Mám ho následovat? 

Vyšel ven  a podíval se na  mě. 

"Jdeš?" Pomalu se zeptal. Jdu za ním a vede mě do kuchyně, kde Anne a Robin dokončují jídlo, které dělali. 

"Dobrý den." Pozdravila jsem Anne a Robina a usmála jsem se. Oba se po chvíli na mě taky usmáli. 

"Ahoj." Přinutilo mě to k úsměvu. Moje oči z Harryho neodcházejí, vypadá jako by celé dny nespal. Spal vůbec? 

Protřel si oči a potom si prohrábl vlasy. Měla bych něco říct, nebo mám radši mlčet?

"Harry?" Gemma volá z obýváku. "Můžeš jít sem?"

Já jsem zůstala s Anne a Robinem v kuchyni a nic neříkám. Zajímalo by mě, jestli si všimli Harryho, jak vypadá.

Samozdřejmě, že si všimli, jestli teda nejsou slepí.

"Drahá, mohla by si tohle vzít do jídelny?" Anne drží hrnec, mě trvá několik sekund, než si uvědomím, že mluví semnou. 

"Ano, jasně." Chytila jsme hrnec za uši, bez toho abych si uvědomila, jak horký je a z šoku jsem vykřikla bolestí. Položila jsem ho na stůl a podívala se na svoje ruce. 

Vypadají dobře, jen přeháním. Anne ho držela holýma rukama. Asi teď před ní vypadám dost blbě. 

"Co se stalo?" Slyšela jsem Harryho ze dveří. 

"Já jen..nic." Říkám. Křičela jsme , protože jsem držela horkej hrnec.  Anne se směje. 

Když je jídlo i talíře na stole, sednu si a doufám, že Harry nebude sedět vedle mě. Teďkom by to bylo příliš trapný. 

"Arianna, jak se má tvoje rodina?" Ptá se Anne, když všichni sedíme, Harrymu se rozšířili oči. 

"Huh?" Jak to mám sakra vědět?  

"Harry nám říkal, že si byla navštívit rodinu?" 

"Oh, um." Proč to udělal? Možná se snaží zakrýt fakt, že jsme se rozešli a mě vyhodil. Znamená to, že nevědí, že jsme se rozešli? 

Teď mám hodně otázek. 

"Mají se dobře." Lžu 

"To ráda slyším." Říká a dává si sousto krocana. 

"Harrymu si chyběla, samozdřejmě." Gemma se směje a ukazaju na jeho vzhled. Podíval se dolů. 

"Kdy jste sem všichni přišli?" Změnila jsem téma. 

"Asi před týdnem." Odpověděl Robin. Přikývla jsme. Aspoň nebyl Harry celý týden sám.  

Pomáhám Gemmě uklidit stůl, když jsme hotové, smějeme se spolu nad různými věcmi. Mám pocit, že se víc smějeme , než mluvíme. Gemma a já jsme si fakt blízké. 

"Jsem tak vyčerpaná." Zívla. "Ty ne?"

"Jo hodně." Ale Harry vypadá nejvíc vyčerpaně. 

"Měli by jsme se jít vyspat. Hlavně ty, let byl dlouhý ne?"

"Mhm." Cítím se hrozně, když ji musím lhát. Jsem celkem unavená, ale.. Říká něco o časovým posunu, tak jsem jen přikývla. 

"Dobře, dobrou noc. Potom." Usmála se. 

"Dobrou noc." Následuju ji do naší-Harryho druhého pokoje, viděla jsem, že Anne a Robin spí v hlavní ložnici. Měly bych dneska spát na gauči? 

No, když to udělám, budou vědět, co se děje. 

Jdu do ložnice a připravuji se do postele. 

Harry přišel, zatímco jsem hledala pyžamo. 

"Nevadilo by ti, kdybych tady spala?" Ptám se ho. "nevím, jestli oni.." 

"To je v pořádku." Říká, rukou si přešel po tváři. 

"Harry, je mi to tak líto." Vyhrkla jsem. "Prosím, prosím můžeme zapomenout na co, se stalo?" 

"Jak? Jak to mám udělat Arianna?" Zaskočil mě. "Cítil jsem se jak idiot, potom když jsem tě vyhodil. Chtěl jsem ti zavolat, aby si se vrátila zpátky domů a mohli jsme si o tom promluvit. Ale já jsem potřaboval čas, chápeš?" 

"Dobře.." 

"Ale potom, když jsem ti chtěl dát tu posranou šanci, ty jsi byla omotaná už okolo krku někoho jinýho." Do prdele. Nate. 

"Harry já jsme Nata nepolíbila." 

"Fakt? Protože fotky podle fotek to tak nevypadá" 

"On políbil mě, ale já jsem se odtáhla, Harry. Přísahám." Zvedla jsem pravou ruku. "A co na tom záleží? Měl si na noc nějakou babu." 

"Já ne. Niall to řekl, aby tě naštval." Teďkom už to vím, ale je to dobrý pocit ujistit se, že on vlastně zádnou holku neměl. 

"Fakt si myslíš, že bych si někoho našla tak rychle? Být s nějakým klukem?" Ptám se. "Celou dobu, co jsme byli od sebe, to bylo pro mě peklo." 

"Pro tebe? Myslel jsem si že jsi mě milovala. Jak se mám cítít, když jsme zjistil, že to celou dobu jen hrála?" On si vážně myslí, že to předstírám, že ho miluju, dokonce ani za zavřenými dveřmi! 

"Já tě miluju Harry, musíš mi věřit!" Oh, super, znovu slzy.

"Proč bych měl?!"

"Protože jsem to posrala. Vím to, dobře?" Hlas se mi chvěl a slzy mi tekly po tváři dolů. "Udělala bych cokoliv, aby šel vrátit čas, Harry." Neříká nic. "Udělala bych cokoliv, abych se k tobě mohla vrátit."

"Prosím, dej mi šanci." Přidala jsem. "Chyběl si mi." Čekám na jeho odpověď celou věčnost, ale ona nikde.

"Neopovažuj se říct, že jsem tě ztratila Harry Stylesi." Vzlykala jsem. "Podívej se na sebe. Můžeš říct, že jsem ti taky chyběla! nemůžeš se chovat, jako by ne a to ani na sekundu, protože ti to vidím v očích." Sedl si na postel a odvrátil se ode mně. "Prosím, dej mi šanci." Zašeptala jsem. Jsem z něho tak zoufalá, až je to směšné. Potřebuju sním být, a doufám že mi to už zachvíli řekne. "Miluji tě."

Prohrábl si vlasy, jako vždy, když přemýšlí.

"Víš co si o tom myslím?" Brečím. "O nás , znovu." Pokrčil rameny. Chtěla jsem se zeptat, co se stalo v pokoji, ale nechci na něho příliš tlačit.

Lehl si na postel. Doufám, že se dneska dobře vyspí.

"Dobrou noc." Vzdychla jsem do polštáře. Přeji si, abych se k němu mohla přitulit.

Předtím, než jsem konečně usla, jsem slyšela Harryho hlas jak slabě řekl "Dobrou noc"  

______________________

Tuhle část bych chtěla věnovat Baryys. Doufám, že se líbí :))