S krví upíra

41. kapitola - Nový vůdce smečky

Kristen
Po chvíli, kdy jsem se dívala jen a jen na mrtvého Samuela, jsem své oči zvedla a podívala se po ostatních. Ani jsem nevnímala krev, která mi stékala z celkem hlubokých ran na rameni i stehnu a po jednotlivých kapkách dopadaly do sněhu. Ale nejen já jsem z boje vyvázla se zraněním. Nejhůř na tom je Julia. Krvácela z mělkých i hlubších ran po celém těle, na kotníku měla dokonce i jemné stopy po kousnutí. Amber měla jen trochu poškrábaný obličej, Leo si držel ruku, která bude nejspíš zlomená. Fred, Nino i Adrian měli dost poškrábané celé tělo a i jejich oblečení se trochu zbarvovalo do ruda. A Will na sobě měl jen několik šmouh od krve.
Nemluvili jsme. Najednou se však Julia zřítila k zemi. Nikdo nevěděl, co se stalo. Nino se k ní vrhnul a všichni jsme s úlevou zjistili, že žije. Každý se ujal něčeho. Nino vzal do náruče Julii v bezvědomí, Adrian, Fred a Amber se přeměnili a šli kolem nás, aby nas případně bránili, Leo si držel svou zlomenou ruku a Will vzal do náruče mrtvého Samuela. Nemohli jsme ho tam nechat jen tak ležet. Zase jsem si však začala připadat jako páté kolo u vozu, tak jsem se i já přeměnila a všechny vedla správnou cestou domů.
Trvalo nám to podstatně déle než cestou sem. Will uložil Samuela do deky a do sklepa a my ostatní se vydali dovnitř, abychom si mohli ošetřit rány. Amber donesla obvazy, dezinfekční spreje, náplasti i prášky od bolesti.
,,Budeš s tím muset do nemocnice.'' dívala jsem se na Leovou zlomenou ruku.
,,Blbost. Ošetřím mu to sám.'' ozval se Will a já na něj vyvalila oči. ,,Jsem vyučený zdravotník.'' objasnil.
,,Co se to tu k čertu stalo?'' ozvalo se ode dveří a všichni se otočili tím směrem. Stál tam můj otec a já se nestačila divit.
,,Co-co tu děláš?''
,,Dlouho jsi se nevracela, tak jsem se tě vydal hledat. Tak co se tu stalo?''
,,Měli jsme potyčku s Lovci. Zajmuli dva členy smečky.'' vysvětlil stručně Nino a dál se věnoval Julii, která se začala pomalu probouzet.
,,A kde máte vůdce smečky?'' zajímal se, ale na to mu už nikdo nechtěl odpovědět. Každý se vyhýbal jeho pohledu, až mu konečně Fred odpověděl:
,,On... on při té potyčce... ze-zemřel.'' vykoktal.
,,Sa-Samuel zemřel?'' pošeptal a ztěžka dosedl na židli.
,,Jak ho znáte?'' zajímal se okamžitě Adrian.
,,Byl to můj hodně dobrý přítel.''
,,Pane Doupe? Co tu děláte?'' nechápala Julia, která se pomalu a zmateně rozhlížela po pokoji.
,,Kristen, to je tvůj ote-'' chtěl říct Fred, ale Will ho přerušil.
,,Počkat! Doup... Doupová...hmmm... Já věděl, že jsem to už někde slyšel!'' zamyslel se a na chvíli se přestal věnovat Leově ruce. Otřel si špinavé ruce do hadry a ve velké knihovničce zběsile hledal jednu knihu. Našel to, co jsem považovala za obří tlustý diář a taky sem daleko od pravdy nebyla. Na jejím přebalu se zlatavými písmeny vyjímal nápis: Kronika/zápisník od prvopočátku . Will nalistoval stranu asi tak ke konci knihy. Mohla jsem si všimnout, že každá ze stran je hustě popsána popisky, zápisky a informacemi.
,,Tady je to!'' pošeptal si sám pro sebe a zabodl prst do jeden ze zápisků.
,,Co je tam?'' nechápala Amber. Ve tváři mela stejně zmatený výraz jako my ostatní. Jen otec vypadal, že ví, oč se jedná, ale nadšeně nevypadal.
,,Dnes, dvacátého pátého prosince roku 1998 opustil naší smečku její vůdce - Petr Freindl. Nezemřel, to ne, ale dnes, den po Štědrém dnu, se rozhodl nechat si vypudit z těla svého vlka. Byl to velký obřad, přišla by na něj i jeho manželka, ale stále se bojí, že by nás tím ohrozila. Myslím však, že to Petr dosti přehání. Dokonce si nechal změnit příjmení z Freindl na Doup. Pořád v hlavě slyším ta jeho slova: ,,Jestli-že mám začít žít nový život, musím mít i jinou identitu. Příjmení Freindl jsem pohřbil spolu s mou vlčí polovinou. Musím však změnit i prostředí, ve kterém budu žít, a přátele. Takže se s tebou loučím, můj drahý příteli Samueli. Než však tak učiním, musím upravit ještě jednu věc. Před těmito několika svědky tě jmenuji vůdcem této smečky. Avšak jakmile by se objevil můj případný potomek, který se dokáže prokázat, že je opravdu můj syn, nebo dcera, připadne funkce vůdce smečky na něj. Veď to tu lépe, než jsem to vedl já v posledním roce. Nashledanou.''
Takže jsem vůdcem této smečky a nevím si rady. Dnes se nám ozvala žena, která ma zájem o členství se smečce. Myslím ale, že o tom se budu moc rozepsat až poté, co se rozhodnu.
Teď máme závažnější problémy. Říkal jsem Petrovi, že upíři je nenechají jen tak. Mám podezření, že se chystají zabít jeho manželku i to malé, co jí roste břichu. Jestli se TO opravdu narodí, je dost možné, že se legenda o Potomku krvavé noci i úplňku konečně výplní. Ale jestli bude pravda tato část, mohla by být pravda i její druhá část - část o válce.'' četl Will a nikdo ani nedutal. Pak ztichl a kroniku odložil na stolek. Bylo tíživé ticho, protože nikdo nevěděl, o říct.
,,Takže...'' začal Fred, ale nedokončil.
,,Ty jsi...'' snažil se pokračovat Leo, ale i ten nebyl schopen mluvit. To ticho mě pomalu začalo zabíjet, tak jsem po chvíli promluvila já:
,,Ano. Já jsem právoplatným vůdcem smečky.'' řekla jsem a postavila se. Všechny jsem si prohlédla a nevěděla jsem, co dělat. Jak to vezmou? Vyženou mě? Všichni se na mě podíval s nadějí v očích. ,,Ne, to nejde. Já... nezvládnu to. Pověřte někoho jiného. Třeba Will je dost odpovědný, anebo co Adrian? Copak já můžu být vůdcem smečky? To nezvládnu.'' vychrlila jsem ze sebe. Nakonec jsem se jen vydala do svého pokoje a nechala ostatní jen tak postávat v obýváku. To přeci nejde! Nemůžu být vůdce! Ve svém pokoji jsem naplno otevřela své okno a sedla si na parapet. Potřebovala jsem pořádně schladit.
Aniž bych si to uvědomovala, začala jsem na okno námrazou kreslit různé ornamenty. Všimla jsem si toho až když jsem se rozhlédla.
,,Nevěděl jsem, že to dokážeš.'' řekl Fred, když vešel za mnou.
,,Já taky ne.'' odpověděla jsem suše.
,,Pojď dolů, ošetřím ti ty rány.''
,,To je dobrý.'' cukla jsem rukou. Do teď jsem si na ně ani nevzpomněla. ,,Můžu za to já.'' hlesla jsem po chvíli, kdy jsme jen seděli na parapetu a mlčeli. Já jsem tvořila stále nové obrazce na skle.
,,Za co?'' nechápal.
,,Za to, že Samuel...'' neodpověděla jsem. Chtěla jsem plakat, ale slz se nedostávalo. Staly se nedostatkovým zbožím.
,,Ne ne ne. Nemůžeš za to. Neobviňuj se.''
,,Ale můžu. Kdybych tam nešla, kdybych ho poslechla-''
,,Kdyby jsi tam nešla, byla by Julia i Nino nejspíš už mrtví. A mimochodem, byla to moje chyba.''
,,Jak to myslíš?'' nechápala jsem pro změnu já.
,,Jak jsi mi skrs spojení říkala, ať to zastavím, tak já tě ignoroval. Mohl jsem to zastavit, měl jsem čas, ale já jsem myslel jen na tebe. Nechtěl jsem tě ztratit, byla jsi v nebezpečí.'' přiznal. Dívala jsem se na něj jako na zjevení.
,,T-takže on zemřel kvůli tobě!'' vykřikla jsem. Kouskem oka jsem zahlédla, jak se u dveří meho pokoje shromáždil i zbytek smečky. ,,Vypadni.'' pošeptala jsem. Před očima se mi úplně zatemnělo zlostí.
,,Cože?''
,,Vypadni odsud! Mohl jsi tomu zabránit! Leo ma kvůli tobě zlomenou ruku! Julii znovu pokousali! Amber je celá poškrábaná! Samuel zemřel! Měl jsi mě poslechnout! Měla jsem plán! Dobrý plán! Jenže kvůli tobě jsem ho nemohla uskutečnit a byly zbytečné oběti!'' křičela jsem na něj. Tentokrát se mi do očí slzy už nahrnuly. Chytla jsem ho za tričko a táhla z domu ven. Praštila jsem do něj a on upadl do sněhu. Ale bylo mi to jedno.
,,To nemůžeš myslet vážně!'' divil se. Nikdo do naší hádky však nezasahoval.
,,To teda myslím! Jestli nevypadneš sám, pomůžu ti a to bych ti nedoporučovala.'' pohrozila jsem mu a kolem prstů se mi začaly tvořit sněhové vločky. On si toho všimnul, proto se přeměnil a odběhl do lesa.
,,Nemůže za to, a ty to víš.'' promluvil na mě otec. Na to jsem mu však neodpověděla a utekla zpět do svého pokoje. Zamknula jsem za sebou, abych tak zamezila dalším nečekaným návštěvám a svezla jsem se do postele. Propukla jsem v pláč, který nebude snadný zastavit. Vím, že jsem to neměla dělat, ale nemohla jsem si pomoct. Mohl tomu zabránit. Samuel by tu s námi ještě byl.
Takhle jsem na té posteli seděla asi ještě dvě hodiny. Vzpomínala jsem na to, jak jsem se poprvé potkala se Samuelem, Amber, Ninem, Leem a Wilem. Fred a Adrian pro mě už od začátku znamenali něco víc. Ale kdo je pro mě na prvním místě a kdo na druhém?
Nakonec jsem odemkla a chtěla vyjít ven, ale před dveřmi jsem měla malý složený vzkaz. Otevřela jsem jej a přečetla těch několik napsaných řádků.

Neobviňuj se, není to tvoje chyba. Je to riziko vůdce vlkodlačí smečky a Samuel to moc dobře věděl. Čekáme na tebe venku, nepřihlížej to.

Ještě s papírkem v ruce jsem sešla schody a vyšla ven. Všichni stáli čelem ke mně a pozorovali mě. Měla jsem z toho celkem divný pocit.
,,Co tu dělám?'' zajímala jsem se.
,,Smečka nemá žádného vůdce.'' prohlásil otec.
,,Já nemůžu být vůdcem!'' nesouhlasila jsem.
,,Můžeš. Vůdce se pro svou smečku musí umět obětovat, jako ty dnes, musí chránit své členy, taky jsi to dnes ukázala, když jsi zachránila Nina a Julii. Takže se tě ptám, přijímáš post vůdce této smečky?'' zeptal se mě. Já se rozhlédla po ostatních. V jejich očích jsem viděla podporu a naději. Naději v nového vůdce smečky.
,,Ano.'' řekla jsem nejistě, ale nahlas. Pořád jsem stála dost daleko od všech, proto jsem jasně viděla, jak Nino i Julie přešli kousek přede mě a přeměnili se. Vydala jsem se k ostatním, kteří vytvořili necelý kruh s mým otcem vepředu.
O tomto už jsem četla. Jedná se o obřad, kde se převede vůdčí postavení na nového vůdce. Zřejmě ho povede otec.
,,Aby jsi mohla převzít vůdčí postavení, musíš splnit několik zásad.'' řekl.
,,Slibuješ, že budeš vždy mít na srdci jen blaho své smečky?'' navázala na otce Amber.
,,Slibuji.'' řekla jsem teď už jistě. Jakmile jsem to dořekla, dívka se přeměnila na vlka.
,,Slibuješ, že budeš chránit všechny členy bez rozdílu?'' zeptal se hned po ní Leo.
,,Slibuji.'' S každou mou odpovědí se mi do hlasu vkrádala větší jistota. I on se po mé odpovědi přeměnil.
,,Budeš se snažit za jakýkoliv okolností udržet mír?''
,,Ano.'' odpověděla jsem Willovi. Poslední zbyl tedy Adrian.
,,Slibuješ, že pokud bude ve tvých silách, poskytneš ochranu novým vlkodlakům?''
,,Slibuji.''
,,Slavnostně jsi odpřísáhla všechny zásady vůdce smečky. Takže, přivítejte spolu se mnou nového vůdce této smečky!'' zvolal otec. Věděla jsem, co dělat. Přeměnila jsem se do své vlčí podoby a dlouze zavyla. Po chvíli se ke mně přidali i ostatní členové smečky. Toto je stvrzení toho, že odteď jsem vůdcem smečky. Mé smečky.