S krví upíra

20. kapitola - Nech mě

Kristen
Probudila jsem se s šílenou bolestí hlavy. Takhle jsem si to nepředstavovala. Myslela jsem si, že se opiji a pak bude hned všechno růžovější. Místo toho mi je jen blbě. Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nikoho jsem si nevšimla. Lekla jsem se, že jsem zase zaspala. Začala jsem šílet, ale najednou se ozvala Jill.
,,Klid! Ještě máš čas, nebyla ani snídaně.'' uklidnila mě. Buchla jsem s sebou zase do postele a snažila se nevnímat.
,,Kolik je?'' vysoukala jsem že sebe. V puse jsem měla vyschlé jako ve staré studně. Pak jsem si ale vzpomněla na ten můj a Fredův polibek a píchlo mě u srdce. Už nikdy se nebude opakovat. Nechci ho ohrozit.
,,Můžeš mi říct, proč ses tak ztřískala?'' zajímala se a mě připadlo, jako by mě vyslýchal otec. Když jsem však mlčela, Jill pokračovala. ,,Víš, co by se stalo, kdyby tě viděla Brit, viděla? Letěla bys z tábora rychleji než blesk z nebe.''
,,Já vím!''
,,Tak proč ses ožrala?''
,,To je jedno.'' námitla jsem.
,,Tak se zeptám jinak. Udělal ti Fred něco?''
,,Cože! T - teda samozřejmě že ne.'' zakoktala jsem se a zděšeně se na ni podívala. Copak ona něco ví? Řekla jsem snad něco včera v noci?
,,Dobře. Budu ti věřit.'' uchechtla se. ,,A obleč se, i když vlastně jsi, a pojď na tu snídani.'' dodala a já si všimla, že jsem se ani nepřevlékla do pižama. S bolestí jsem vstala a vydala se za Jill. Sotva jsme došli před jídelnu, doběhl nás Sam.
,,Ahoj zlato.'' řekl jí. Hned na to si jí přitáhl blíž a políbil ji. Vyvalila jsem na ně oči.
,,Není to tak dávno, co jsme se viděli naposled.'' usmála se na něj zamilovaně kamarádka.
,,Pro mě to bylo jako věčnost.'' pošeptal jí nazpátek a ještě jednou, tentokrát krátce, ji políbil.
,,Počkat, uniklo mi snad něco?'' kulila jsem na ně dál oči.
,,Taky si říkám.'' ozval se za mnou Fred. Úplně jsem naskočila leknutím.
,,Jednoduše, když jste se včera opily a my vás táhly do postelí, prolétla mezi námi jiskra.''
,,My opily?''
,,No, jak prasata jste se opily oba dva.'' vysvětlil Sam. Překvapeně jsem se podívala na Freda, ale když se naše pohledy setkaly, odvrátila jsem pohled.
,,Hele, když jsi říkala, že je to nedávno, kdy jste se se Samem viděli, jak moc nedávno to bylo?'' zeptala jsem se šeptem Jill. Koutkem oka jsem zahlédla, jak jí rudnou tváře.
,,No, strávili jsme spolu noc.'' usmála se, pak si ale asi uvědomila, jak to vyznělo a začala se opravovat. ,,Ne, počkat, nespali jsme spolu! Jen jsme se že začátku líbali, pak jsme usnuli a ráno jsem šla k nám na chatku. Ještě dřív, než by mě viděli ostatní kluci.''
,Nechápu, co se ti nelíbí. Proč se mnou nemluvíš?' ozval se mi v hlavě zase ten hlas. Kdy pochopí, že se s ním bavit nesmím a že každé slovo, pohled i úsměv mě dovádí k šílenství?
,Nechci s tebou mluvit.'
,Je to kvůli tomu včerejšku? Udělal jsem něco špatně?'
A je to tady. Jestli nezalžu teď, nebudu schopná to udělat už nikdy.
,Ano, udělal jsi všechno špatně. Políbil jsi mě. To je ten problém.'
,Spolupracovala jsi. Myslel jsem...'
,Tak příště nemysli! Okradl jsi mě o můj první polibek! Na to nikdy nezapomenu!' vmetla jsem mu a přes stůl jsem zahlédla, jak šokovaně se zatvářil.
,Ale vždyť jsi říkala, že ten prsten ti dal kluk, kterého jsi milovala.'
,To sice ano, ale to neznamená, že jsem se s ním líbala. Zemřel dřív, než na to přišlo. A teď už svůj polibek nechovám pro toho pravého. Ukořistil sis ho ty.'
,Tak proč jsi sakra spolupracovala? Kdyby jsi mě odstrčila, přestal bych!' křikl na mě v mysli. Radši jsem mlčela, protože na toto výmluva ani lež neexistuje. Chtěla jsem ten polibek, troufám si říct, že Freda miluji. Ale úplně jinak než kohokoliv před tím. Všechno předtím jako by byly jen letní lásečky.
Každá chvilka, kdy musím Fredovi lhát, mě ničí. Pokaždé, když je u mě blízko, ale já ho nesmím políbit ani jinak vyznat lásku, mě zabíjí. Miluju ho a chci ho, ale nechci ho vidět ležet mrtvého v kaluži rudé tekutiny a nad ním několik upírů, jak z jeho žil pijí krev.
,Nech mě na pokoji!' sykla jsem místo toho na něj.
,Kristen, nech mě alespoň s tebou mluvit pomocí spojení.' žadonil, ale já toho měla dost. Řetízek jsem si odepla a položila na stůl.

Fred
Probudil jsem se s šílenou bolestí hlavy. Ale s tím jsem počítal. Pořád jsem musel myslet na to, jak jsme se s Kristen líbali a ona pak utekla. Proč? Nelíbilo se jí to? To by nespolupracovala.
Když jsem se pak s ní mluvil pomocí spojení, měl jsem co dělat, abych neutekl já. Kdo měl vědět, že je to její první polibek. Myslel jsem si, že když mluvila o tom klukovi, kterého milovala, že s ním se líbala. A i kdyby to byl její první polibek, měla mě hned odtáhnout, ale ona si mě naopak přitáhla. Jsem z toho zmatený. Přitáhne si mě, pak mě líbá, ale nakonec mi vyčte, že jsem ji políbil. Přiznám si to, miluji ji a nic na světě to nezmění.
,,Chci si s tebou promluvit.'' řekl jsem jí před jídelnou. Bylo mi jedno, že se na nás dívá několik děcek.
,,Ale já s tebou ne.''
,,No tak počkej!'' zavolal jsem za ní a doběhl ji.
,,Pochopíš to? Nech mě na pokoji!'' rozkřikla se na mě.

Jill
Nechápavě jsem sledovala, jak se Fred s Kristen hádají.
,,Já to nechápu.'' ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a za mnou stála Rebeka.
,,Co nechápeš?''
,,Myslela jsem, že spolu chodí, ale očividně asi ne.''
,,Jak jako chodí?'' zajímala jsem se.
,,No, včera jsem viděla, jak se líbali před kousek od záchodů.'' uchechtla se Beky. Já jsem na ni otevřela pusu.
,,Oni se líbali?''
,,Jojo. A nevypadalo, že by se Kristen nějak bránila, ba naopak.''
To už ale Beky odešla a já se vydala za Fredem. Někdo mi musí vysvětlit, co se děje.
,,Co jsi udělal Kristen!'' vyjela jsem na něj, jakmile jsem vešla za ním do jeho chatky.
,,Cože?'' nechápal.
,,Slyšels.''
,,Hele posaď se. Asi máš trochu nepřesné informace.'' řekl a jakmile jsem se posadila, pokračoval. ,,No, abych začal od začátku. Nejspíš se ptáš, proč na mě dneska řvala, ale to má hlubší kořeny. Už první den jsme se o půlnoci setkali v lese. To nás napadli ti upíři. Pak jsme se každou noc setkávali na tom stejném místě, ale pak jednou přišla uplakaná. Říkala, že byla doma a otec ji řekl něco hrozného. Nebudu ti říkat co, jestli bude Kristen chtít, řekne ti to sama. Já jsem se zachoval jako největší idiot pod sluncem a utekl jsem. Další den byla ta hra ve dvojicích. To bylo vlastně včera. Skoro se mnou nemluvila, ale pak jsme zahučely do té jámy. Po několika hodinách jsem se jí mluvil a než jste nás našli, málem jsme se políbili. O půlnoci jsme se zase setkali tam, v lese. Povídali jsme si asi hodinu a pak jsme společně šli do tábora. Najednou se mě zeptala, jestli jsem byl někdy zamilovaný a já se rozhodl jí říct pravdu. Než na to došlo, políbil jsem ji. Prvně jen lehce a hned jsem se jí omluvil, protože jsem nevěděla, jestli to ona cítí stejně. Kristen si mě však přitáhla a začali jsme se líbat, tedy do doby, než nás načapala nějaká ženská. Od tama Kristen prostě utekla a neřekla ani půl slova. A tam jsem se rozhodl opít, abych na to zapomněl. A dneska u snídaně me obvinila, že jsem ukradl její první polibek.''
,,Počkat, vždyť jde u snídaně neřekli ani slovo.'' nechápala jsem. Pak mi to asi došlo. ,,Ona má s tebou spojení, že?''
,,Ano. Dal jsem jí prsten po otci a ona mě prsten po klukovi, kterého milovala, ale on zemřel.'' vysvětlil.
,,Miluješ ji?'' zeptala jsem se ho. Myslela jsem, že bude mlčet, ale on jen zvedl hlavu a hrdě přikývl. ,,Tak to bys měl něco udělat. Za několik dní končí tábor. Přesněji za dva.''