Hired for Styles (Czech story)

46. "Can't we just talk about this?"

"Jo, jasně." 

Když Harry a já jsme vyšli z auta, viděla jsem nějaký malý zimní festival, šli jsme na krátkou procházku po městě, kde jsme. Možná to byl karneval. Je tady hodně barev. Není tady moc lidí, což je překvapující vzhledem k tomu, že jich tu hodně bydlí, a to nemluvím o turistech. 

"Kde jsme?" Ptám se. 

"Jsi v pořádku?" Ptá se. Po tom všem, kdyby jsem ho nemilovala, asi bych se zlobila. Miluju ho? Zakroutila jsem hlavou ve snaze odehnat svoje myšlenky. "Jo, co to je?" 

"Je to něco jako karneval. Skutečný má být v únoru, nebo tak nějak, ale to už tady nebudeme, tak jsem si myslel, že by si to chtěla vidět." 

"Je tam někdo?" Ptám se. Je to tu prázdné, s vyjímkou pracovníků. 

"Ne.Ehm, jsou tu lidi z inspekce, myslím. A pracovníci a budeme jediní , kdo se tu bude bavit." 

"Dobře." Nejlepčí rande, jaké jsem kdy měla. Jak Harry zavoval lidi, aby jsem přišli? On je slavný, možná jim to přinese zákazníky. To by dávalo smysl. Drží se mě za ruku, když procházíme pře pásku, která uzavírá plochu před ostaními. Několi můžu na nás kývalo a Harry jim řekl "Hello". 

"Nerad to říkám, ale nechci se vrátit domů." Směje se, když jdeme po prázdné ulici. 

"Mě taky.Všechno je to tu o mnohem lepší." Přikývl. Vidíme několik stánků postavených u sebe přeplněnými suvenýry. 

Dav lidí v pestrobarevným oblečení tancuje po ulici. Jsem překvapená, jak rychle se pohybují, uniká mi to. Je tady světlo a od někud hraje i hudba. zajímalo by mě odkud. 

"Pamatuješ si na naše prvná rande?" Řekl najednou Harry. 

"Huh? jo, myslím." Bylo to v parku? Nebo na módní přehlídce? 

"Vzal jsem tě na karvenal." Aha. Harry věnuje velkou pozornost detailům, víc než jsem myslela. "Není to stejný typ karnevalu, vím, ale myslel jsem si že to bude pro nás milé." 

"Ty jsi tak kýčovitý." Provokuju ho, ale líbí se mi to. Všechno na něm mám ráda. Ušklíbil se a přitáhl si mě k hrudi pro pusu. Sakra, miluju ho. 

Když jsme se odtáhli, dal mi pramen vlasů za ucho. 

"Víš, že jsi úplně úžasná? Je to šílený." Říká, sotva šeptá. Vykulila jsem na něj oči a cítím jak se mi to tvářích dostává červeň. 

"Nemyslím je to, jak jsi pěkná. Myslím, tovji osobnost a všechno na tobě." 

"Hm, kde se to v tobě vzalo? Tak naráz?" Zasmála jsemse, snažím sama sebe před Harryho slovy ovládat. 

"Co bylo v tom jídle, co jsi jedl?" 

"Snažím se být milý, ale ty mi to kazíš!" Směje se. Hudba okolo nás se mění a já umírám touhou zjistit odkud to hraje. 

"Slyšíš tu hudbu?" Říkám, snažím se změnit téma. 

"Jo." 

"Jdeme hledat?" 

Zjistili jsme, že přichází od malé skupinky slavnostně oblečených chlápků a žen o ulici dál. Zblízka je hudba o něco hlasitější, ale je to fakt pekné, Harry vypadá sťastně. Všimla jsem si něčeho červeného v ruce, když muzikanti přestali hrát. Vypadá to dost velké i na Harryho ruce. jeho oči cestovaly po mým pohledu a uvědomila jsem si, že vidím, že něco drží. 

"Co to je?" Zeptala jsem se. 

"Koupil jsem to ve stánku s dárečkama, když ses dívala na ty tanečníky." Říká. To nebyla odpověď na moji otázku. "Je to pro tebe, ale ne teď." 

"Dobře." Snažím se na to znovu podívat, ale jeho ruka to sevřela tak pevně, že to vůbec nevidím. 

Harryho druhá ruka chytila tu mojí a vede mě k další skupince lidí, kteří hrají písničky, ale teď jsou okolo nich i tanečníci. Písnička má pomalé tempo a Harry mě požádal o tanec. Zakroutila jsem hlavou, že se radši budu dívat na profesionále. Vypadají, že si to užívají a milují to. 

Po pár písničkách mě Harry znovu někam vede a snažím se přijít na to, jak dobře pozná tohle město. Zastavujeme na prázdným místě , odkud je úžasný výhled na Eiffelovu věž a Harry mi dal to, co celou dobu ukrýval v ruce. Všechno co to je, je červené plyšové srdce velké jako moje tvář. Je to fakt roztomilé, ale netuším, proč musel čekat až do téhle chvíle, aby mi to dal. 

"Otoč ho, zlato." Řekl. 

Když to řek, tak jsem to udělala, na druhé straně mělo srdce vytlačené dvě slova : JE T'AIME.