My Teacher

127. Talentovaná dívka

,,Triss! To bylo skvělé." řekne ohromeně Rachel a ona se jen uculuje a tváře jítrošku zčervenají. Vypadá fakt roztomile. Ale ještě se jí třesou ruce.
,,Ty už jsi snad někdy skákala?" diví se Rachel a chytne Aranis obě otěžě pod hubou.
,,Ne. Já ji ani nepobízela. Udělala to sama." brání se Triss.
,,To nevadí. Hlavně že jsi v pořádku. Někdy to koně dělají, že si prostě skočí a neberou ohled na svého jezdce. Ale ty máš fakt talent!" chválí ji.
,,Díky." červená se neustále. Rachel se usměje a tleskne rukama.
,,Pokračujeme!" zavelí a my to zkoušíme znovu. Když je na řadě Triss, rachel se usmívá a čeká, co bude. Aranis se teď chová poslušně a bez jediné chyby přecválá všechny kladiny. Najednou všichni začnou tleskat a Triss nevěřícně zírá z Aranis na kladiny, které má za sebou.
,,Triss! Jak to děláš?" žasneme.
,,Pro dnešek končíme. Příště to budeme dělat znovu. Teprve pak přejdeme na malé skoky." řekne Rachel a dá nám pokyn, abychom šli vyčistit naše koně.
,,Výborně Triss..." pochválí ji nakonec učitelka.
,,Díky. Za to ale vděčím jí..." poplácá tinkerku po pleci a odvede do stáje, kde zrovna já odsedlávám Peggy.
,,Gratuluji!" vykřiknu a usměju se na ni. Zase zčervená. Hrubým kartáčem pořádně vydrhnu mého miláčka, protože byla hrozně zpocená. Sice už skákala, ale jen ve volnosti a pak jednou, když jsem pak spadla. Sundám uzdečku a popadnu druhou, menší.
,,Blackie!" volám, když příjdu k výběhu. Hřebeček odpočívá v písku a kolem něj poskakuje Fénix. Starší koně hledají nějakou trávu ke spásání, ale v tom písku jí asi moc nebude. Když Blackie uslyší své jméno, otočí pouze hlavu a když vidí že to není Freddie, dál si mě nevšímá.
,,Hajzlík mrňavej." ulevím si s úsměvem a musím jít až k němu, když není schopný zvednout ten svůj zadek a přijít za páníčkovou holkou. Když k němu příjdu, postaví se a nechá si navlíknout ohlávku. Odvedu ho do jeho boxu, kde ho pořádně vydrhnu. Když pojede domů, musí nějak vypadat, ne?
,,Co by si o nás Freddie pomyslel, kdyby viděl, jak si špinavý. To by mi tě už nikdy nesvěřil." vtipkuju a mluvím s Blackiem. Tomu to je očividně jedno.
,,Jak se vede?" uslyším někoho.
,,Fajn. Co ty?" zeptám se Henryho, který za mnou přišel.
,,Jo, jde to." otevře box a vejde za námi. Začne jemně šimrat Blackieho za ušima, což se mu líbí.
,,Proč jsi přišel?" nepřestávám jezdit kartáčem po hřebečkově již lesklé srsti.
,,Nic. Jen jsem ho chtěl ještě naposledy vidět."
,,Je tu ještě tolik hříbat." uklidňuju ho.
,,Jo, jenže tenhle je tvůj..." podívá se na mě s mírným úsměvem. Neděj to Henry! Já tě nechci! Dlouho se mi dívá do očí.
,,Já půjdu." řekne konečně a odejde.
,,Ahoj." rozloučím se s ním. Ani se neohlédne. Ještě dva a půl roku to s ním budu muset vydržet. Ne že by byl nějak špatný, to ne. Ale bojím se, že si něco začne a já to u Freddieho už nidky nevyžehlím...

Dnes máme poslední dvě hodiny jezdectví. Triss mě včera pořád otravovala svými otázkami, jestli to vážně tak perfektně přeskočila. A když jsem jí řekla že ano, narovnala se a usmála. Myslím, že to trochu přehání. Začíná si o sobě myslet, že je něco víc...
Rachel nám nachystala kladiny a opět jsme je měli zkusit přecválat. Triss šla jako první. Prý jako vzor. Pak šli ostatní a když jsme si to dávali po třetí, všichni to zvládli na jedničku. Rachel se usmívala a bez nějakých řečí nachystá další cvik. Jedna kavaleta je položena na zemi a druhá je podložena na obou stranách. Takhle jich je několik za sebou.
,,Tohle pouze překlušete." radí a nechá nás. Tohle zvládne každý na poprvé. Bylo to lehčí než to předtím.
,,Ještě jednou." usměje se Rachel. Chce se ujistit, jestli to nebyla jen náhoda. Ale nebyla. Opět to všichni proklušeme jako nic.
,,Výborně! Tak můžeme pokračovat dál. Čekala jsem, že to zase budeme dělat dlouho, ale překvapili jste mě. Chválím vás!... Teď už budeme opravdu skákat. Dám vám pro začátek dvě kladiny nad sebe. Bylo by dobré, kdyby jste měli skokové sedlo, ale stačí univerzální." odejde připravit překážku a pak nám ukáže, jak máme držet otěže.
,,Otěže držte na krátko. Ale ne příliš. Nesmíte koně tahat, ale cítíte, mírné škubání. Ruce nad kohoutkem a než skočíte, nadzvednete se. Odlehčíte koni záda po celou dobu jeho skoku. Až kůň dopadne, opět si jemně sednete zpátky do sedla. Ten náraz vás přinutí. Pořádně se ale držte třmeny, ať nespadnete!" udělá ukázkovou jízdu a pak kývne na Triss.
,,Zkus to. Včera ti to šlo, tak uvidíme." Triss se začne trochu klepat, ale překoná se. Stejně by to musela skočit.
,,Běž Ar!" pobídne koně do cvalu. Máme dlouhý rozběh. Triss se snaží dodžet pokyny učitelky. Je před překážkou a svou váhu přenese do třmenů a otěže zkrátí. Aranis se odrazí ze země a udělá dlouhý skokový oblouk. Pak dopadne na zem a ještě chvíli cválá.
,,Ššš... Krook." zpomalí koně a dojde k nám.
,,Nádhera. Jen když přenášíš váhu, víc se předkloň a ruce dej víc k sobě. Moc si sebou máchala." poučuje Rachel a pouští další.