My Teacher

36. Zákaz

,,Není tvoje matka?" nechápu.
,,Ne. Je to moje macecha, která mě nenávidí a jen ždímá peníze z mého táty. Před ním dělá jak mě miluje a jak dokáže být starostlivou matkou, ale když jsme sami, mlátí mě, zneužívá a já s tím nemůžu nic dělat. Vyhrožuje mi, že když to někomu řeknu, ublíží mému tátovi. Aspoň, že nejsou vzítí. Ale o prázdninách plánují svatbu. Ona je blázen. A táta to nevidí... Prosím tě, ale nikomu to neříkej. Ona to s tím vyhrožováním myslí vážně." To bylo trochu moc. Teď už mám těch cizích tajemství nějak moc.
,,Samozřejmě. Ale je potřeba s tím něco udělat." řeknu. Zhrozí se. Chápu, že se bojí, ale takový člověk si zaslouží za mříže. Ještě víc, než Zayn. Nakonec jsem teda řekla, že to nechám být. Ale musela jsem se hodně překonat. Já nechám moji nejlepší kamarádku v tom, aby ji její macecha týrala. Slíbila jsem jí to, ale v budoucnu to změním. Určitě...

Odcházím od Louis a ještě než odejdu, vyprovodí mě její macecha 'sladkými slovy'.
,,Konečně! Vypadni ať už mám klid!" zabouchne dveře. Přemýšlím nad Louis a celým odpolednem. Jdu zpátky na zastávku. Dívám se do země a jdu po chodníku. Nevšímám si okolního světa. Utápím se ve svých myšlenkách. Proti mě někdo jde, ale neslyším ho. Ani on si mě nevšiml.
,,Promiň!" vykřikne protijdoucí. Narazíme do sebe. Málem spadnu na zem, ale včas mě zachytí za ruku.
,,V pořádku. Díky. Nedávala jsem pozor na cestu." omlouvám se. Je to pohledný kluk. Stejně starý jako Freddie. I postavu má podobnou a tvář skoro stejně hezkou. Prohlíží si mě.
,,Jsem Alex." představí se.
,,Mona." také se představím a podáme si ruku. Usmívá se na mě.
,,Nezajdeme si někam?" nabídne mi.
,,Ne, díky. Dnes už něco mám." odmítám.
,,Ale slib mi, že někdy se mnou půjdeš." žádá a vytahuje papírek a tužku, na který napíše svoje telefonní číslo.
,,Tady je moje číslo." řekne. Vezmu papírek a poděkuju. Rozejdeme se. Teda. Byl fakt hezkej. Teď pro změnu myslím na něho...

Odemknu dveře od našeho domu a jdu do pokoje. Zítra je sobota. Měla bych mít třetí hodinu naší soukromé chemie, ale pochybuju, že Freddie příjde. Posadím se ke stolu a začnu si něco kreslit. Nakonec z toho vznikne hlava koně. Jsem skoro hotová, když mi někdo zaklepe na dveře. Ten někdo nečeká na vyzvání a vstoupí.
,,Ahoj. Můžu dál?" zeptá se táta. Kývnu. Posadí se na postel. Něco má na srdci, ale neví jak začít.
,,Co to kreslíš?" zeptá se, a podívá se mi přes rameno. S obdivem mi koně pochválí. Moc dobře ví, že koně miluju a kdybychom měli peníze, s radostí mi jednoho pořídí, ale ty peníze chybí. Dál neví, na co se ptát. Tak začnu já.
,,Proč jsi přišel?" začnu.
,,No.. Ehm. Já, nechci tě podeřzívat, nebo mít o tobě nějaké předsudky, ale..." Tak se vymáčkni tati. Říkám si pro sebe.
,,Zkrátka. Ty chodíš s tím učitelem?" To byl pro mě šok. Vystrašeně zakroutím hlavou, že nee. Samozřejmě pozná každý, že to není pravda, když se takhle tvářím. Poznám, že mi táta nevěří. Musím s pravdou ven.
,,No. My jsme jen přátelé." vyslovím hnusnou lež.
,,Jen přátelé? Mono, poznám když jsi zamilovaná. I on nevypadal na to, že by s tebou jen kamarádil." Táta mě prokoukne vždycky. Ale zdáse, že se nezlobí.
,,Co jste dělali v Benátkách? Myslím společně." Vytřeštím na něho oči.
,,Ne, tati. Neboj se. S tím chci počkat.I on! Jen jsme se..." je mi trapné o tom mluvit právě s ním.
,,Líbali?" dokončí větu. Kývnu. Značně se mu uleví. Ale i tak není zrovna nadšený, že s ním chodím.
,,Víš že z toho můžete mít velké problémy?" toto už řekl přísněji.
,,Jasně že to vím. Ale my prostě...Máme se rádi. Sám dobře víš, že láska si nevybírá."
,,To vím, ale je taky o dost starší." Myslím, že mi hochce rozmluvit.
,,Je mu 23. To je šest let. A vůbec, proč ho nemáš tak rád?" byla jsem docela v ráži.
,,Uklidni se. Nikdy jsem neřekl, že ho nemám rád, ale..."
,,Co?"
,,Zkrátka nechci, abys s ním chodila. To je moje konečné rozhodnutí." zvýšil hlas.
,,C...Cože? To nemůžeš." Bylo mi do breku. Otec odchází z pokoje. Takhle jsem ho ještě nikdy nezažila. Takhle přísného. Přece mi nemůže zakázat, abych milovala Freddieho... Bouchnu sebou na postel a brečím do polštáře. Nemíním se Freddieho vzdát...