My Teacher

74. Večeře pro Peggy

,,Ssss... Hodná holka." pomalu se přibližuju k Peggy, ale snažím se nedívat se jí do očí. Ale i přesto dost vyvádí. Mluvím na ni, snažím se ji uklidnit, ale je pořád příliš rozrušená. Když se mi podaří dojít k ní na jeden metr, začne se vzpínat a málem mě kopne. Leknu se a spadnu na zem.
,,No, tak to asi nepůjde." řeknu si pro sebe. Odejdu domů a připravím pro ni večeři. Pak se vrátím zpátky do výběhu i s kýblem ovsa. Peggy zaregistruje, že mám jídlo a tak po dlouhém váhání přijde blíž. Já dělám, že si jí nevšímám. Jdu do boxu a kýbl položím na zem. Čekám co se bude dít. Na krku ucítím její sametové nozdry. Pomalu se otočím a pohladím ji po hlavě. Nevšímá si toho a to že tam stojím ji nezajímá. Prostě projde kolem mě a přimáčkne mě ke stěně. Začnu se smát a Peggy se s chutí pustí do ovsa.
Tak a teď jí dám ven seno. Čekám, že příjde, ale ona je pořád v boxu.
,,Ta asi jen tak nepříjde." řeknu si pro sebe. Vezmu parellku a dám ji za záda aby ji neviděla.
,,Peggy, hodná Peggy." laskám ji. Natočí hlavu, aby mě viděla. Stojí na místě a ani se nehne. Stojím u ní a dávám jí hlavu níž. Poslechne. Pak jí dám ohlávku a zapnu. K tomu připnu vodítko.
,,A je to! Šššikovná!" pochválím ji a vyvedu z boxu. Když ucítí kupu sena, dá se do klusu. Marně se ji snažím zastavit, tak taky začnu běhat. Pak Peggy zastaví a s chutí se dá do dalšího chodu.
,,Teda! Ty mi dáš zabrat!" ohlávku jí nechám. Vím, že není správné, když kůň řídí pána, ale ona má takovou sílu...
Mezitím co se Peggy nacpává, uklidím kbelík z boxu a pár bobků, které stihla za odpoledne udělat.
,,Tak jak to s ní jde, lásko?" uslyším milovaný hlas. Dojdu k plotu a opřu se o něj.
,,Ale jo. Jde to, jen bude potřeba více hodin na sblížení." řeknu Freddiemu.
,,Co, nechtěla se chytit?"
,,Ale to jo, ale hnala mě." zasměju se.
,,Už sis něco našel?" zeptám se.
,,No, hledal jsem a asi budu učit na sporotvním gymplu."
,,Fakt?"
,,A ty jdeš na toho chovatele? Četl jsem, že si můžeš v rámci výuky přivézt i vlastního koně." Přikývnu, že vím.
,,A hele, kdo nás jde navštívit. Je vážně zvědavá." Freddieukáže za mě. Aaa... Peggy už dovečeřela.
,,Ještě ji možná vyčistím. Pomůžeš mi, kdyby mě rozmáčkla aby měl kdo volat sanitka?" zažertuju. Freddie na nic nečeká, opatrně podleze plot, aby ho nezasáhl proud. Já zatím připnu vodítko k Peggyně a jdeme k jednomu stromu, kam ji uvážu.
,,Pohlídej ji. Dojdu pro kartáče." zavelím a Freddie začne těšit Peggynku.
,,S kterým se ti neljíp dělá?" zeptám se ho a ukážu výběr kartáčů. Vezme gumové hřbílko a hrubý kartáč. Na mě zbylo kovové hřbílko, které mám nejradši. Tak si každý vezmeme jednu stranu a čistíme i když není co. Klisna je dokonale čistá ještě z minulého domova. Peggy už je klidná, ale občas se zavrtí a udělá krok zpátky, nebo dopředu.
,,Běž prosím  na bok. Chci udělat kopyta." řeknu Freddiemu. Přejedu Peggy po celé levé noze a nad spěnkou ji poklepu. Automaticky zvedne nohu a vyčistím jí špínu. Tak to udělám u všech.
,,Hodná." pochválím ji, když jsme hotovi...