My Teacher

39. Freddie a Alex

Otočím se a za mnou stojí Alex.
,,Ahoj. Co tu děláš?" zeptám se.
,,Jedu zase do Slavíkova. Kam ty?"
,,Nápodobně." Harry, který stojí vedle mě na sebe upoutá pozornost.
,,To je tvůj..."
,,Brácha." doplním Alexe.
,,Jasně. Jste si podobní. A co tam jdeš dělat?" Harrymu nevěnuje pozornost.
,,No..." nevím co mu mám říct.
,,Zkrátka jede za jednou kámoškou. A nevyzvídej." Harry je na něho nějaký ostrý. Proto Alex už radši nic neříká. Nastoupíme společně do busu a mlčky pak ve Slavíkově vystoupíme.
,,No tak teda někdy jindy, Mono." řekne Alex, když se loučí. Harry se na mě tázavě podívá. Zakroutím hlavou, ať to neřeší.
,,Čau Alexi." řeknu, ale pak se zarazím. Někoho uvidím v dálce. Někoho velmi známého.
,,Freddie." řeknu nevědomky nahlas.
,,Freddie? Kde?" Alex vypadá vyděšeně.
,,Uklidni se.  Toho neznáš." říkám mu. Ale neměla jsem pravdu.
,,Alex?" řekne nenávistně Freddie, když k nám dojde. Ani se na mě nepodívá.
,,Freddie. Kde jsi byl? Snažím se tě hledat." řekne Alex, ale má smutný výraz.
,,Jo? A proč jsi mě chtěl vidět? Abys mi zase mohl zkazit život?"
,,Ne. Chtěl jsem ti jen všechno vysvětlit." Alex zněl zoufale, že ho Freddie nechce vyslechnout. Nechápu situaci. Odkud se ti dva znají?
,,Nemám na tebe čas a ani náladu. Kdyby ses mi nepletl do života, mohl bych být i možná šťasný. A teď mě nech projít. Prožívám těžké chvíle." Freddie se má k odchodu.
,,Omlouvám se." řekne Alex. Freddie se zastaví.
,,Omlouvám se ti, Freddie. Nevěděl jsem, že s ní chodíš. Tvrdila mi, že nikoho nemá.Dala si se mnou rande tenkrát o třech v parku. Tam, kde se měla s tebou sejít o hodinu později. Nejspíš chtěla, aby jsi nás viděl. Nevím ale, k čemu jí to bylo. Asi se stebou chtěla rozejít." Mluví snad o Clair?
,,Takovým způsobem? Věděl jsem, že je to mrcha, ale že i ty mě takto zradíš..." Tentokrát Freddie odešel kamsi za roh. Ani si mě nevšiml. Mluvil, jako bych tu ani nebyla. Podívám se na Alexe.
,,Cože? To jste mluvili o Clair?"
,,Odkud o ní víš?" zděsí se Alex a o krok ustoupí.
,,Freddie mi o ní kdysi říkal. Prý ji načapal s jiným klukem v parku. Dokonce byli i zasnoubení."
,,Zasnoubení? To mi neřekla. Potvora." Alex byl dost naštvaný. Chtěl něco říct, ale já už utíkala za Freddiem. Harry vyjeveně kouká, a když se všichni rozejdou, odejde i on za svým cílem. Za Louis.
,,Freddie!" křičím. Ale neslyší mě. Utíkám rychleji. Konečně ho doženu.
,,Freddie. Co se stalo?"
,,Nech mě být, Mon. Musím jít." odbyde mě a zrychlí krok. Nemíním se vzdát.
,,Co je? Stalo se to?" zeptám se s obavami. Zastaví a zírá do země. Nic neříká. Zavře oči a vidím, jak se na jeho tváří lesknou slzy. Ano, Freddieho otec zemřel...
,,To je mi líto." Chytnu ho kolem ramen, ale on mi vzápětí odstrčí ruce a jde dál. Teď už utíká.
,,Freddie!" křičím za běhu. Běžím za ním až k jednomu menšímu domku. Tam se zastaví, podívá se na mě a vejde dovnitř. Dveře nechá otevřené. Znamená to, že mám jít dál? Nevím, co mám dělat. Nakonec se rozhodnu vejít. Před tím, ale zazvoním.
,,Přejete si?"k otevřeným dveřím příjde jedna starší paní s uplakanou tváří. Vypadá velmi mile. Jako babička z pohádek.
,,Ano. Bydlí tu Freddie Wesley?"zeptám se.
,,A vy jste?"
,,No...Já... Jsem jeho..." nevěděla jsem co říct.
,,Tak kdo?"
,,Moje dívka, mami." ke dveřím příjde Freddie. Jeho maminka rázem změní výraz. Ale stále je plný bolesti.
,,Tak pojďte dál." vyzve mě jeho matka a zavede mě do obýváku. Je sice malý, ale útulný. Freddie si sedne do křesla, stejně tak i jeho máma a já sedím mlčky na pohovce.