MATE x 10 - "I thought we were friends."

Začít od začátku
                                    

*Adam
„No, jak jsem slyšela, máš nervy na pochodu," objevila se vedle mě ta brunetka, co si na mě vyskakovala u Tommyho v pokoji. V ruce držela cigaretu a potahovala z ní, stejně, jako já.
„Podívej, jak moc mě zajímá, cos slyšela. Nápověda: vůbec," odsekl jsem a strčil si ruku víc do kapsy. Byla mi zima.
„Brácho, měl by ses uklidnit," poradila mi.
Probodl jsem ji očima.
„Proč bych tě měl poslouchat? Mám takový pocit, že ani nevím tvoje jméno."
„Protože jsem žena. Automaticky mám pravdu, ne? Nebo tak se to alespoň všude na Tumblr a Twitteru a Facebooku píše. A jsem Louise. Já tvoje jméno bohužel vím, Adame," odpověděla mi. Stáli jsme oba u nemocnice a občas někdo prošel okolo. Vždycky mě to nutilo zkontrolovat, kdo jde. Nějak mě ty zvuky jezdících dveří sem a tam vyrušovaly. Vlastně mě rušilo všechno a všichni. Hlavně ta borka vedle mě, bože, jak ta mi lezla krkem.
Vrátil jsem se k otravnému rozhovoru s ní: „Dokud nejsi já. Pokud jsi já, máš většinou pravdu. A vůbec, dej mi pokoj, nemám na tebe nervy."
Vůbec jsem neměl náladu se s ní bavit. Ta drzost z ní přímo vyzařovala. Byla mi nesympatická, i když v sobě měla... něco. Myslím tím: něco podobného jako já.
Podívala se pryč a podotkla: „Woah, ty jsi fakt hrozný."
Nedostalo se jí žádné zpětné reakce. Ta holka a její kecy mě nezajímaly.
„Vždycky se takhle chováš? Na McAlleyské jsi legenda a pak se z tebe vyklube tohle?" položila mi další otázku. Zakroutil jsem hlavou.
„Chceš mi skládat debilní komplimenty? Nejsem žádná legenda a nejsem ani ten, koho si všichni vysnili. Na fanynky nemám čas."
Cigaretu jsem pustil na zem a zadusil ji. Udělal jsem pár kroků pryč od ní, když začala zase mluvit.
„Vlastně nejsem tvoje fanynka ani trochu. Jenom jsem se seznámila s Tommym a nějak jsme tam prohodili, že tě zná. Je milý, ne?" zastavila mě.
„Jasně, kurva moc milý. Upřímný, to hlavně," potvrdil jsem jí ironicky a ohlédl se zpátky za ní. Vzala moji paži, stáhla mě zpátky k sobě a napsala mi na dlaň kombinaci čísel. Povzdechl jsem si a protočil oči.
„Asi ti mám zavolat, co? Sorry, teď jsem tak nějak ve vztahu, takže-" přihodil jsem si.
„Dude, jsem lesba. A kdybych nebyla, tvoje povaha je jeden velký red flag a antikoncepce v jednom. Ty by sis u mě neškrtl," řekla znechuceně. Dobrý.
Jakmile si všimla mého výrazu nezájmu, zkrátila ty sračky.
„Ale jednou by tě tvůj jazyk mohl dostat do problémů. Pak se ráda připojím. Volej."
„Ještě před chvílí jsi na mě vrčela jako vzteklý pes. Dokonce ses se mnou hádala, tak co ta změna názoru? Jsi nemocná?" podíval jsem se na číslo a strčil si ruku do kapsy.
„Dejme tomu, že mám ráda problémy – ty nemáš, ale jsi jeden velký problém," pokrčila rameny. Všiml jsem si, že má potetovaná zápěstí. Ta holka se mnou fakt měla něco společného – možná proto mě tak nehorázně srala. Možná jsem měl tu čest potkat své zrcadlo.
„Beru to jako kompliment. Měj se," zamířil jsem ke své motorce.
***
Pár hodin jsem jezdil po městě a domů jsem se vrátil až za tmy.
Dveře od domu se otevřely a okamžitě se ode mě po celém domě ozvalo: „Jsem doma!"
I přes fakt, že jsem plnoletý, mi mamka stejně řekla, ať zavolám, než přijedu domů, asi kvůli jídlu. Vzhledem k tomu, že jsem ale zrovna měl vypnutý mobil, jsem jí zavolal až po svém příchodu. Zavolal... bez mobilu.
„Nemusíš tak křičet!" napomenul mě otec a já ho probodl pohledem. Ten mi bude něco tvrdit, ne? V duchu jsem si přál, aby už odjel zpátky do Tramtárie a vrátil se zas za pár měsíců.
„Dali ti to povolení?" zajímala se mamka, která na mě nahlížela z kuchyně. Okolo pasu měla uvázanou zástěru. Pravděpodobně vařila večeři, nebo jídlo na další den.
„Jo, dali," přišel jsem za ní a hned dostal úkol, abych zamíchal tohle a tamto. Jako poslušný syn jsem její úkoly pro jednou splnil.
„Hlavně díky tobě. Ani nevím, jaks to udělala," zajímal jsem se.
„Kontaktovala jsem pár vlivných lidí. Je výhodné mít občas starého kamaráda nebo spolužáka z vysoké na dobrých místech," mrkla na mě hravě a otočila se ke mně zády, protože jí začala bublat jedna z částí toho díla, které vařila.

„Díky, mami," pousmál jsem se, „ale myslím, že bylo trochu lepší, když jsem tam nemohl."
Podivila se a hodila na mě ustaraný pohled. Brala Tommyho jako svého, takže jí to asi přišlo divné.
„Tommy je prý v pořádku, mají ho tam už jenom na pozorování, ne? Tak co tě tak rozhodilo? Snažil ses tam dostat a najednou bys k němu ani nechtěl?" přešla zpátky ke mně a pod ruce mi vsunula zeleninu a nůž, abych krájel. S otráveným povzdechem jsem začal.
„Všechno, co jsem se dozvěděl, bylo to, že má novou kurva moc otravnou kámošku Louise. Jinak jsme si moc nepokecali. Moc jsem se toho nedozvěděl, jenom to, žes to věděla dávno přede mnou. Vím, že si spolu s Tommym občas povídáte, když nejsem někde poblíž a on je tu, ale netušil jsem, že spolu i lžete a zatajujete-" na chvilku jsem se přestal soustředit a omylem se řízl do prstu. Začala mi z něj pomalu vytékat krev. Tiše jsem zanadával a opláchl si ruku v umyvadle.
„Mohlas mi to říct, mamko. Jsem tvůj syn."
„Nemohla. Promiň, ale respektovala jsem přání Tommyho," řekla vlídně, ale striktně. Přikývl jsem. Chápal jsem, proč mi to neřekli ostatní, ale nedokázal jsem se přenést přes to, že mi to neřekl on sám. Nedokázal jsem na to přestat myslet.
„Otravná kamarádka od Tommyho, říkáš? Podle tebe je každý otravný. Zkus si taky najít kamarádku, pokud ti to tvoje holka teda dovolí," rýpla si do mě.
Na to jsem jí hbitě odpověděl: „Já nemám holku."
„Já vím, já vím, promiň. Jenom jsem se tak trochu dívala na profil té tvojí Mette, co sis ji dal do vztahu a vypadá jako celkem milá holka."
Moje matka zná můj Facebook. Čas na překousání kabelu od internetu vlastníma zubama.

„Děláme to pro publicitu, kolikrát ti to mám říkat? Já s ní nějak zvlášť být nechci. Dneska, uprostřed hádky s Tommym, jsem se přeřekl. Byl jsem naštvaný a vyšlo ze mě něco jako: Nejel jsem za Melanie, protože miluju někoho jiného," postěžoval jsem si, „to jsem tak nápadný? Fuck."
„Děláš z toho moc velkou věc. Víš, do čeho jdeš. S někým už jsi dřív chodil, tak co je za problém? Tommy je člověk jako každý jiný," povzbudila mě mamka s úsměvem a vzala si ode mě nakrájenou zeleninu.
„Všichni chtěli až moc. A pak, když jsem jim nedal, co chtěli, vysrali se na mě. Jestli je Tommy obyčejný člověk, udělal by to tak taky, kdybych s ním byl," usušil jsem si ruku do utěrky visící opodál, „a vůbec, je to jedno. Takhle já nefunguju, nebudeme spolu, nechci s ním být. Nechci vztah s nikým, ani s Melanie, ani s Tommym."
„Tak najednou s ním být nechceš? Mluvíš o tom, jak se ti líbí a pak se na to vykašleš? Co jsem to vychovala," nespokojeně mlaskla a zkontrolovala troubu. Sedl jsem si na jednu z vyšších židlí a položil svůj mobil před sebe. Schoval jsem si hlavu do dlaní a lokty se opřel o kuchyňský ostrůvek.
„Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna z tebe vytáhnu trochu citu a budu si povídat o vztazích zrovna s tebou, hm. Ale podívej, už jsem ti to říkala: je to na tobě. Ty jsi dospělý a rozumu máš až moc. Jednou na přijdeš na to, co chceš, ale dávej si pozor, ať pak není pozdě," snažila se mě zvláštním způsobem povzbudit. To se jí moc nedařilo.

Akorát jsem se chystal jí odpovědět, když mobil přede mnou zablikal. Na něm stál jasný vzkaz, dokonce zrovna s událostí, která se mi hodila: Pool party s vnitřním bazénem u Melanie Leavitt! Rodiče nejsou doma a bazén je vyhřátý! Vezmi si plavky, nahý můžeš být jen s někým v pokoji ;) xx

„Kašlu na to, jak to dopadne s ním. On si vybral mi lhát, takže my dva kurva dlouho nic neřeknem. Musím jít," sebral jsem se a utíkal do pokoje. Vytáhl jsem jedny ze svých plavek a zastrkal si je do kapsy. Už poněkolikáté za posledních pár dní jsem doslova vyběhl z domu. Měl jsem po krk celého Tommy-dramatu. Potřeboval jsem vypnout a pustit ho z hlavy. Vnitřní bazénová párty u mé holky s ostatníma polonahýma a naprosto opilýma lidma? To jsem si nemohl nechat ujít.

MATE !Prochází úpravamiKde žijí příběhy. Začni objevovat