"Purple is the last color of the rainbow. Purple means I will trust and love you for a long time."
"I have a big heart full of love, so please take it all'' by V (BTS)
TaeHyung
Neviděl jsi to nebo jsi mě schválně přehlížel? Ukazoval jsem ti snad málo lásky a náklonosti? Tak proč si ji přivedl? Nebo jsi se styděl za to že jsem muž? Nebo o co tady vlastně šlo? Nechápal jsem to, kdysi jsi mi říkal jak mě miluješ, tak proč je tu ona? Kluci na mě házeli je lítostivé pohledy, věděli o mých citech, ale jen na mě zírali. Najednou jsem si připadal jako bych byl zavřené zvýře v nějaké pasti co mě pomalu zabíjela. Bolelo to, koukat na vás jak cukrujete, když jsi ještě minulí týden říkal že mě miluješ.
Nic jsem nechápal, zvedl jsem se z gauče, a poklidným krokem jsem odcházel do svého pokoje. Bylo těžké hrád že jsem v pořádku, ale jakmile jsem zavřel dveře, všechny pocity jsem pustil ven. Slzy se vyvalili z očí, a smáčeli mé tváře. Ale vzlyky jsem nevypustil. Uteklo pár minut a já uslyšel tiché klepání na své dveře. Otřel jsem si tvář, a rozešel jsem se ke dveřím. Otevřel jsem je, čekal jsem že tam budeš stát ty, aby jsi mi vše vysvětlil, ale ne. Stál tam NamJoon s lítostivým pohledem. ,,Copak potřebuješ Joonie?'' optal jsem se ho s falešným úsměvem na tváři. ,,Předemnou nemusíš předstírat Tae.'' řekl a vtáhl si mě do otcovského objetí. Jeho objetí bylo tak hřejivé, a já zase pocítil slzy na své tváři. Nechtěl jsem před ním brečet, ale nešlo to zastavit. ,,Není slabostí plakat Tae. To co Hobi udělal musí bolet.'' zašeptal mi do ucha, a já po jeho slovech propustil první, ale ne poslední vzlyk. Nikdo by to nikdy nečekal, to že tohle udělá zrovna sluníčko skupiny. ,,Bolí to Joone.'' šeptnu mu tiše do ramene, a jeho ruce stisknou mé tělo ještě více něž předtím.
Po nějaké době v jeho teplém obětí usínám. Oddávám se bezesnému spánku.
Hobi
Nechtěl jsem to udělat, nechtěl jsem opustit TaeHyunga, ale ani jsem nechtěl skončit s hudbou. Náš nový manažer, byl svině. Jinak ho nazvat ani nešlo. Byl proti gayům a tak mi domluvil tuhle holku. Nesnáším ji, je to hrozná zlatokopka, co o hudbě a o naší kapele nic neví. Tak moc mě bolelo tohle vše. Ještě ty pohledy od kluků. Vím že jsem mu ublížil, a nechtěl jsem to, ale hudba je pro mě všechno.
Flashback
Zavolal si mě náš manažer co zase chce. Vyrušil mě zrovna od mazlení s Taem. Přišel jsem k jeho kanceláři a zaklepal na ony dveře. Po zavolání dále jsem vešel. ,,Ah Hoseoku to ti to ale trvalo.'' štěkl po mě a já si bez odpovědi sedl do volného křesla. ,,Hoseoku představuji ti Sim Linu, budete hrát pár. Je to jak pro tebe a kluky tak pro ni menší promo.'' řekl jen. Já se podíval na tu holku a ta se jen široce culila. ,,Tak to ne.'' řekl jsem rázně. ,,Hoseoku ty nemáš navíběr, protože jinak skončíš v BTS a TaeHyunga už nikdy neuvidíš.'' řekl výsměšně. Jak to ví? Jak na to sakra přišel. ,,To nemůeš.'' křikl jsem po něm. ,,Ale můžu'' řekl zákeřně. Jen jsem sklopil hlavu a nic neříkal.
End of Flashback
Od té doby s ní musím hrát pár. Je to tak nepříjemné. A tak moc mě mrzí vidět Taeho takhle, ale je to pro mou hudbu a náš tým. Kluci už mi to začali vyčítat a já se jim nedivím, ale oni o tom nic neví, a ani se nedoví.od
Tae
Vyhíbám se mu co nejvíce to jde, ale ono to ve skutečnosti vůbec nejde. Jsme totiž jeden tým, vídáme se jak doma, tak ve skušebně či studiu. Tak moc to bolí, ale aspoň nechodí ta káča skoro všude s ním. Bolí to je vidět, spolu ale kluci mi pomáhají to zvládnout. Myslel jsem si že nejsem tak slabí, ale sakra láska je tak bolestivá. Nezvládám to, přijdu si jako mučené zvíře. A nevím co s tím dál. Asi, asi budu muset odejít. Nechci, miluju hudbu, miluji BTS a miluji ARMY, ale tohle nedávám, tak moc to bolí.
Večer za mnou přijde Joon a tak hned začnu. ,,Víš přemýšlím že odejdu.'' řeknu narovinu. On na mě jen vytřeští oči a tak mluvím dál. ,,Miluju to tu, miluji hudbu, miluji vystupovat, jste má rodina stejně tak i ARMY, ale nedokážu je vídat spolu. Bolí to Joone'' řeknu a nanovo se rozpláču. Nejde to zadržet. ,,Myslím, myslíš to vážně Tae?'' optal se mě koktavě a já na souhlas jen kývl hlavou. Z mé pusy stejně vychází jen vzlyky. ,,Tae nedělej ukvapené závěry.'' Uslyším od dveří tichý hlas YoonGiho. Já na něj jen smutně zíral. ,,Jsme přeci rodina, nás 7 ne více ne méně Tae.'' řekl znovu. ,,Rodina si ale neubližuje Gi.'' řekl jsem. YoonGi k nám přistoupil, a i přes to že nenávidí objímání tolik co já, jedno mi vjenoval. ,,Ještě to probereme, teď by jsi se měl prospat.'' řeknou oba a pohladí mě po vlasech. Jen se usměji a zalehnu do své postele. Po chvíli usínám.
Sen
Byl jsem na okraji propasti, vítr mi cuchal vlasy. Díval jsem se před sebe, když jsem uslyšel kroky za mnou. Otočil jsem se. Stál tam Hoseok a usmíval se na mě. Tedy to jsem si myslel, když jsem se však podíval, vedle mě stála ona. Ta jeho. ,,Snad jsi si nemyslel že by tě miloval.'' řekla mi potichu. Já neodpovídal. V tom jsem cítil že ztrácím půdu pod nohama a padám. Zachytila mě však ruka. Když jsem se podíval nahoru byl to Hoseok. Jen se zákeřně usmál a pustil mě.
Konec snu
,,AAaaaaaaa'' vykřikl jsem a posadil jsem se na posteli se zrychleným dechem. Sakra. Mé dveře se rozletěli a v nich stál NamJoon a Jin. ,,Co se děje'' optal se Jin a sedl si ke mně na postel, jeho ruka mě začala hladit po zádech. ,,Jen špatný sen'' zašeptal jsem do ticha pokoje. Jin mě položil spět do postele a zachumlal se se mnou. Joon opustil pokoj a nechal nás tak.
Ráno jsem se probudil již bez Jina, který byl v kuchyni, jak jsem zjistil když jsem sešel schody. Snídaně byla na stole, ale já hlad neměl. Jen jsem na sebe hodil bundu a vyšel z domu. Mířil jsem do BigHitu. Vážně to nedávám.
Vešel jsem do budovi, nešel jsem však za manažerem, ale rovnou za PD Bangem. ,,Chci skončit.'' řekl jsem jakmile jsem vešel do jeho kanceláře. On na mě jen vykuleně koukal.,,Proč?'' optal se po chvíli. ,,Věděl jste že jsem na kluky, a teď zničeho nic má najednou Hoseok, kterého jsem miloval a on mě přítelkyni, a já nezvládám vidět je spolu.'' řekl jsem a on na mě jen vykuleně zíral. Nic nechápal. ,,Počkej koho že má?'' ,,Přítelkyni Sim Lina se jmenuje.'' řeknu jen. ,,Ten hajzl'' vykřikl Bang a někam začal spěchat. Zastavil se před dveřmi našeho manažera. ,,Ty hajzle, chceš se proslavit nebo Linu?'' vykřikl na manažera a ten na něj jen vykuleně zíral. ,,O čem to mluvíte.'' pronesl koktavě. ,,To s Hoseokem.'' řekl. ,,Milují se co s tím mám já společného.'' řekl jen. ,,Tak pozor vím o Hoseokovi a Taem, a taky o tvé nesnášenlivosti, ale to neznamená že je kvůli sobě rozdělíš, máš padáka.'' křikl mu do tváře, a pak nasupeně odešel. ,,,Zavoláme klukům Tae a vše vyřešíme.'' jak řekl tak udělal. Kluci tu byli do půl hodiny. ,,Moc se omlouvám Hobi že jsem to dřív nevyřešil, ale nebýt TaeHaunga nic nevím.'' Dostanete nového manažera, a na Linu zapomeň, pokud máš vážně rád Taeho buďte šťastný.'' řekl a usmál se na nás.
Tím skončilo naše utrpení, a naše láska kvetla. Začali jsme znovu.
