Přišli, a vše začalo umírat. Zvěř utekla, stromy padli mrtvi na zem a tak tvořili překážky, pro útěk či jen průchod. Rostliny byli těžkými stroji zadupány hluboko do země, kde měli být jen jejich kořeny. Lidé utíkali, schovávali se, nebo se už bez života káceli k zemi. Zabíjeli všechny, a pak jim bylo jedno co jim leží v cestě. Prostě je přejeli a pokračovali. Oni se ale nehodlali vzdát. Nikdo se nechtěl vzdát. Bojovali za svou zem, která ž byla pokrytá krví vlastních i protějších vojáků. Proč tohle všechno, měli to za potřebí? Nikdo odpověď neznal. Nepřátelská vojska nasazovala životy nevinných lidí co válku ani nechtěli, zabíjeli lidi, kvůli rozkazu. Nikdo však nechápal proč by to měli dělat. Nikdo se však nedokázal vzepřít. Radši válčili i když to tak nechtěli.
Válka byla vleklá, ubývalo sil na obou stranách, ale nikdo se nehodlal vzdát, nehodlal prohrát a tím se vzdát území, když v minulosti už za ně byli vedeny boje. Boje neustávali, zapojovali více smrtících technik, více zbraní. Báli se prohry, ale už tak bylo vidět že prohrají. Jen si to nechtěl vůdce přiznat. K čemu je válka a smrt nevinných? Proč neviděl jak je to špatné? Lidé prahnou jen po moci, tak to bylo vždy, chtěli jen větší moc.
Trvala dlouho, ale jakmile se roznesla slova že vůdce zemřel, stáhli se. Bojovali jen kvůli němu, ale už nemusí je mrtví. Všichni slavily, výherci i poražení. Poražení nakonec přiložili ruce k dílu při opravách a všichni jim byli vděční. Nikdo už nechtěl bojovat, peníze byli snad všechny vyčerpány do krutých bojů, domy byli zničeny, hodně lidí umíralo, nebo utekli. Ale teď se mohou vrátit, mohou se vrátit domů. Tam kde leželo tolik mrtvých, tam kde všude byla krev a nechutné vzpomínky, na vraždící maniaky. Tam kde vše bylo zničeno.
Po několika letech se území a lid v něm dali do pořádku, chudí žili v nedostavených domech, bohatí si dokázali vše vybudovat nové. Nespravedlnost v penězích a moci se zase ukazovala, ale lidé si pamatovali co se stane pokud budou chtít jen moc. Pokud jim touha po ní přeroste přes hlavu. A ž nikdy více nechtěli tohle zažít. Lidé co věděli co se stalo tyto vzpomínky předávají dál, lidé si brali příklady z minulostí. Předávají dál moudra aby si lidé vážili toho co mají, aby si lidé vážili to kde žijí. Protože bude-li někdo chtít moci až moc, může zemřít hodně lidí. Ale příroda, tohle bude pamatovat nejvíce, hlavně mrtvé listí ze stromů. Hlavně mrtvé rostliny hluboko v zemi.
Nenechme padnout další jen kvůli moci a území.
Pamatujme moc a peníze nemají takovou moc jako obětování, láska a odvaha.
Příběh nepoukazuje na ukrajinu ale celkově moje myšlenky týkající se této věcí války.
