"The only time you should ever look back, is to see how far you've come."
― Bangtan Boys, Butterfly
Tae
Na začátku jsem byl nikdo, ale až když jsem vás potkal, tak jsem se stal někým.
Z rodiny mi nikdo nezbyl, zemřeli při autonehodě před čtyřmi roky. Na zmrzlé silnici dostali smyk a sjeli ze srázu. A já byl dán k prarodičům, ti mě však nesnášeli kvůli tomu že jsem gay. A tak mě vyhodili na ulici. Na které jsem již dva a půl roku. Našel jsem si místo na spaní v polorozpadlém domě, kde sotva něco funguje. Jelikož nemám dostudováno, práce se shání špatně, a tak chodím zpívat na náměstí. Jednou si mě tam všiml chlápek v obleku, předal mi vizitku a řekl mi že se mám ozvat.
Když jsem se podíval na vizitku zjistil jsem že se jedná o BigHit Entertaimen, byla to velká hudební společnost. A tak po dlouhém rozhodování jsem z veřejné budky zavolal. Řekli mi že se mám stavit hned další den a tak jsem i tak udělal. Nabídli mi práci uklízeče, ale prý občas si budu moc i zazpívat. Byl jsem tak rád, udělali ze mě skrytého idola. Přes den jsem uklízel a přes noc jsem chodil do studia. Vyhovovalo se mi skrývat, jelikož jsem lidem moc nedůvěřoval. Občas když jsem uklízel jsem potkal nějaké idoly, ale ti mě od ignorovali, nebo na mě jen znechuceně hleděli. Dokud jsem jednou nenarazil na ně.
Bylo zrovna 12.11.2013 když jsem procházel chodbou plnou studií a sálů. Zrovna jsem měl jít do jednoho uklízet. Zády jsem si otevřel dveře a vlezl dovnitř, když jsem se otočil všiml jsem si šesti kluků kteří na mě překvapeně zírali. ,,Já já omlouvám se mělo tu být již prázdno.'' vydrmolil jsem ze sebe a snažil jsem se co nejrychleji odejít. ,,Počkej, mi už končíme, nemusíš odcházet'' pronesl ke mně vysoký ale krásný hlas. Otočil jsem se na ně, a pozoroval je. Ještě jednou tančili ou choreografii. Byla skvělá i písnička měla zajímavá slova. Když se začali balit a odcházet, ještě jsem se poklonil.
Hned jakmile jsem uklidil, jsem si pustil onu písničku, a snažil jsem se vybavit kroky. Vážně se mi líbila. Musel jsem se nad tím usmát. Vybavoval jsem si to skoro všechno, když v tom jsem za sebou uslyšel potlesk. Vyděšeně jsem se tím směrem podíval. Stál tam ten kluk co na mě mluvil. Růžovo fialové vlasy se mu ve světle leskly, moc mu to slušelo. Poklonil jsem se a zrudnul. ,,Jsi šikovný'' řekl mu a usmál se na mně. Myslel jsem si že se studem propadnu. On se ke mně přiblížil, a já měl chuť utéci. Stoupl si přede mně a promluvil ,,Jsem Kim SeokJin ale stačí jen Jin a ty?'' podíval jsem se na něj překvapeně, pohledem myslíš to vážně? A on jako by to pochopil a jen kývl. ,,Já já jsem Kim TaeHyung stačí Tae'' řekl jsem stydlivě. ,,Jsi moc šikovný Tae.'' řekl a pak odešel. A já už šel taky.
Hned další den si mě zavolal ředitel. ,,Tae jak je možný že se mnou o tobě mluvil Jin'' řekl narovinu, ale nebyl naštvaný to vypadá jinak. ,,Viděl viděl mě včera tancovat na jejich choreografii pane. Omlouvám se pane ale moc se mi líbila a tak jsem ji chtěl zkusit'' řekl jsem jako raněné štěně. ,,To nevadí Tae, Jin tě spíš chválil, prý na to že si to viděl poprvé jsi si vedl dobře'' řekl a já na něj překvapeně zíral. ,,Víš Tae co kdyby jsi se přidal ke klukům? Myslím že by se jim další šikovný vokál hodil? Co myslíš?'' řekl a já a něj zíral jak kdyby spadl z nebe. ,,To to myslíte vážně? Já já rád bych se přidal, ale co když nebudou souhlasit, je to přeci jejich skupina'' řekl jsem lehce vyděšeně. ,,Toho se neboj myslím že se jim budeš líbit, pojď půjdeme za nimi do sálu.'' řekl mi a vedl mě zase do onoho sálu. Vážně tam byli všichni, zase tancovali na tu hudbu. Musel jsem se nad jejich pracovitostí usmát.
,,Kluci vedu vám TaeHyunga, myslím že by se mohl stát posledním členem BTS'' řekl jim. Oi nejdřív nedůvěřivě zírali, ale pak promluvil Jin. ,,Kluci je vážně šikovný, dokonce dokáže zatancovat část No More Dream.'' řekl pyšně. ,,Je to pravda'' optal se ten nejvyšší s ďolíčkovým úsměvem. Já jen na souhlas kývl. ,,Tak se předveď'' řekl ten jeden menší. Oni pustili písničku a já začal tancovat. Užíval jsem si to. Bylo to úžasné. Když hudba skončila, oni na mně jen zírali. ,,To to bylo tak špatné?'' optal jsem se sklopenou hlavou. ,,Ne jsi vážně dobrý, rádi tě vezmeme mezi sebe'' řekl ten nejvyšší myslím že to bude leader. ,,No tak já jdu kluci'' řekl ředitel a odešel. ,,Tak aby jsme se představili. Já jsem NamJoon stačí Joon'' řekl ten vysoký. ,,No a tohle je Hoseok, YoonGi, Jimin, JungKook a Jina už znáš. ,,Já jsem TaeHyung'' řekl jsem a usmál se svým úsměvem.
Od té doby spolu vystupujeme jako BTS. Tolik fanynek kolik máme, o tom sem snad ani nikdy nesnil. Dokonce mám i svého pejska, kterého jsem tak moc chtěl. Doufám že tohle vydrží dlouho. Krásné Vánoce Všem ARMY.
