Sázka

19 2 0
                                    

             Henry Lau (Jung) - vím že není Jung ale tady to tak potřebuji-
         Občas je těžké být bratrem zámého zpěváka, ale já byl taky zpěvák. Možná mě neznalo tolik lidí, ale mě to nevadilo. Naši rodiče se od sebe oddělili a já tak vyrůstav v Americe. Ale vrátil jsem se do Koreje, jelikož jsem chtěl navštívit svou zemi. Hoseok o tom věděl, s ním jsme byli v kontaktu. Říkal že můžu být u nich, ale nechtěl jsem jim tam překážet, a tak jsem si našel malí byt. Není zase tak daleko od jejich vily, ale je blíže k centru. Dnes však na uvítanou mám jít k nim. Byt je zařízen, tak proč ne.
          A tak mě Hobi rovnou vyzvedl na letišti. A jeli jsme rovnou k nim. Měl jsem z toho divný pocit, ale to bude asi jen únava. Když jsme přijeli před jejich vilu, vystoupili jsme a už si to mířili ke dveřím. Hobi otevřel a vešel. V chodbě jsme se zuli. Překvapilo mě kolik mají páru bot. Je jich sedm ale je jich tu snad 50.  Společně s Hobi jsme šli dál, kluci byli v obýváku a tak jsme zamířili rovnou tam. Byl velký a prostorný. Kluci seděli/leželi na velké sedačce. YoonGi jak jsem poznal spal na Jiminově klínu. Bylo to roztomilé vážně vypadá jak kočička.  Nad tím jsem se musel usmát. 
          ,,Ahoj'' pozdravili sborově, tedy až na spícího YoonGiho a TaeHyunga. Znal jsem je, ale oni mě ne. ,,Ahoj jsem Henry.'' řel jsem korejsky a usmál se na ně. Kluci byli skvělí, skvěle jsem si s nimi rozuměl, tedy až na Taeho, ten se choval zvláštně, ale neřešil jsem to. 
         Tae
        Ten kluk, Hobiho bratr, něco v sobě má. Je pěkný to musím uznat. Ale nemohl jsem to na sobě nechat znát. A tak jsem na něj jen nenápadně pokukoval. No asi někdo jo jelikož JungKook potom co odešel šel hned za mnou. ,,Tak co Tae, líbí se ti?'' vybafl namě. ,,Ne samozřejmně že ne, však víš že nejsem na vztahy.'' řekl jsem. ,,Tak to by jsme se mohli vsadit, co ty na to.'' pronesl zákeřně. ,,Jasně a o co?'' řekl jsem. ,,No že zbalíš Henryho, a pak ho odkopneš, po nějaké chvíli chození.'' řekl a já se jen podívla typem myslíš to vážně.  Ale na konec jsem si s ním plácnul. 
            Henry
           Chodil jsem ke klukům často, ale zároveň měl vystoupení. Občas jsem byl tak vyčerpaný, ale kluci mi dodávali energii. Dokonce i Tae si mě více všímal, často za mnou chodil, povídal si se mnou. 
Bylo to zvláštní, Tae byl se mnou v jednom kuse, chodil mě dokonce i podporovat na má vystoupení. A já mu začínal propadávat. Nechápal jsem to. Začal jsem k němu cítit, a to utekli teprve dva měsíce, co jsem zde. Ale líbilo se mi to. To že má o mě zájem. 
Dnes jdeme s klukama do baru, tedy do klubu kde mám vystupovat. Konečně mě uvidí všichni. To bude poprvé. Vše bylo připraveno a mi jsme mohli vyrazit. Klub byl pěkně osvětlený, fanoušci čekali venku, ami mezi nimi prošli. Začátek vystoupení, a všichni křičí a skandují. Je to úžasné. 
     Po vystoupení jsem šel za klukama, kteří mě chválili. Pak jsme si dali pár panáků, a já si všiml že Tae je již opilí. Proč tolik pije, všichni přeci víme že má malou tendenci alkoholu. Ale byl tak roztomilí. Byl jsem unavený a tak jsem klukům, řekl že Taeho odvedu. Jelikož dnes jsme se shodli že přespím u nich. A tak jsem s ním nasedl do auta, a jeli jsme k nim. Odvedl jsem ho do pokoje, ale to co udělal jsem nečekal. Přitiskl mě na dveře a políbil mě. ,,Víš víš Henry já já tě miluji.'' řekl opilím hlasem a pak se mi znovu přitiskl na rty. Neodtahoval jsem ho, spolupracoval jsem. Už dávno jsem si připustil že ho taky miluji. Když se odtáhl řekl jsem jen ,,Taky tě miluji Tae.'' on se jen usmál a flákl sebou do postele. 
            S  Tae už jsme spolu tři měsíce, jsou to krásné tři měsíce, pořád mě někam zve, jsme spolu a už jsme spolu i párkrát spali. No co jsme taky jen kluci. Ale to se asi mělo změnit, proč jsem jen poslouchal rozhovor těch dvou.
Rozhovor J-JungKook T- TaeHyung
J: Tak co Tae, jsi připravený na druhou část sázky? Víš co máš dělat prostě ho odkopni.
T: Samozřejmně už mi ty zamilované sračky lezou na nervy
Zněl tak lhostejně, až to bolelo. 
J: Však můžeš kdykoliv no ne. 
Kostatoval JK. Co jsme jim udělal že ze mě udělali jen pitomou sázku. Nevydržel jsem to a musel jsem vyjít. ,,Takže jen sázka? Byl jsem pro tebe pitomá sázka?'' vykřikl jsem na něj. Oba vypadali vyděšeně. ,,No co, snad jsi si nemyslel že bych tě vážně miloval?'' řek s výsměchem Tae. ,, A víš co, tohle je konec a už mi nikdy nelez na oči.'' vykřikl po mě. To už jsem nedal a utekl.
                Trvalo to tři týdny, to trvalo a stejně jsem se nevzpamatoval. Dnes mám mít vystoupení, na nějakých cenách. Píseň je připravena, vše je přichystatné. A já jen čekám. Vystoupil jsem na pódiu sedl si k piánu a začal. Dal jsem do toho všechny emoce, které jsem měl v sobě kvůli Taehyungovi. Vše co jsem cítil. Pak jsem mohl odejít. 
Vše jsem splnil. Pak jsem nasedl do auta, a jel. Plnou rychlostí jsem jel, ale to jsem neměl dělat. Vyboural jsem se a pak už si nic nepamatuji, poslední co jsem viděl byli světla protijedoucího auta. 
               Hoseok
           ,,Vážně jsi to musel  udělat. A zrovna mému bratrovi. Taehyungu.'' řval jsem na něj. Byl jsem na něj tak naštvaný. ,,Copak jsi ho vůbec nemiloval, proč tohle, vypadal jsi s ním tak šťastně, tak proč sakra?'' musel jsem to ze sebe pustit ven. Protože díky němu, mě Henry nepouštěl ani k sobě do bytu. 
Když jsem dořval odešel jsem. V tom mi zvonil telefon. ,,Halo u telefonu Jung Hoseok co si přejete?'' řekl jsem. ,,Dobrý den tady Doktor Park, akorát jsem dooperoval vašeho bratra, byl po vážné nehodě a teď bojuje o život. Přijeďte prosím.'' řekl mi adresu a já tam hned jel. 
,,Jak to vypadá s mím bratrem.'' vykřikl jsem. ,,Je to špatné, je v kómatu, ale po té autonehodě, se poranilo i srdce nezvládne to, měl by jste se rozloučit.'' řekl doktor a pustil mě k němu.
Chytl jsem ho za ruku,,Co jsi to jen provedl bráško, je mi to tak líto.'' pustil jsem jeho ruku, a šel jsem na chodbu to zavolat klukům. J-Jin JK - JungKook JM- Jimin RM-NamJoon S-YoonGi T - Tae
J-Hope: Ahoj kluci, jsem v nemocnici Henry je ve vážném stavu po autonehodě.
řekl jsem jim plačtivě.
J- Počkej Hobi co se stalo. Jak Jako?
J-Hope: Měl autonehodu, prý jel moc rychle a naboural do protijedoucího auta.
JK: Sakra tohle jsme nechtěli Hobi omlouvám se.
řekl JungKook s klepajícím se hlasem. Bylo mi ho líto i když to byla jeho chyba. Kdyby to nevymyslel nestalo by se to. 
RM JM S: Jaká je to nemocnice.
Nadiktoval jsem jim adresu a pak zavěsil. Šel jsem zpět do jeho pokoje. Sedl jsem si a nechal slzám volný průchod. 
Kluci přijeli po nějaké chvíli, ale TaeHyung s nimi nebyl. On ho sem dostal ale nepřijde. Kluci se mě snažili uklidnit. Ale vůbec to nešlo. On umírá. 
TaeHyung
Sakra pitomá sázka a pak se stane tohle. Vždyť já ho miloval. Tak moc jsem toho litoval. A teď je kvůli tomu ve vážném nebezpečí. Sakra. Nešel jsem s klukama. Počkal jsem až přijedou, a pak se vypařil a jel do té nemocnice. Chytl jsem ho za ruku. ,,Omlouvám se'' řekl jsem tichoučce. Seděl jsem tam dlouho, ale stalo se to co jsem nechtěl, stroj přestal pípat, ozval se jen přímí zvuk z přístroje. Opustil nás. Rychle jsem zavolal doktora. Poprosil je aby nic neříkali, a pak odešel. 
Hoseok
 V jednu hodinu ráno mi zvonil telefon. Byl z nemocnice. Oznámili mi že Henry zemřel. Sakra to je snad noční můra. Měl jsem chuť rozmlátit TaeHyungovi a JungKookovi hubu, ale nemohl jsem. I přes to co udělali jsem je měl rád, byli má druhá rodina. 
        Uspořádali jsme aspoň společný pohřeb. Vzpomínky budou vždy krásné.

OneShoot 2Where stories live. Discover now