Stiles
Když přijde Halloween v Beacon Hills je to ještě děsivější než normálně. Proč? Protože nikdy nevíte co je maska a co je skutečné. Každý Halloween je jiný, ale děsivější, ale můj nejhorší Halloween byl tento.
Příběh
Byla temná noc před Halloweenem. Nenávidím tento svátek jelikož naše město má halloween snad celý rok. Ale na tenhle nikdy nezapomenu. Přišla půlnoc a mým pokojem se rozlezl mrazivý šepot. ,,Stilesi Stilesi je čas náš čas'' vyděsilo mě to jelikož v mém pokoji nikdo nebyl. ,,No tak Stilesi Stilesi slyšíš náš čas.'' opakoval hlas různými hlasitostmi. Hlava mě z toho bolela, ale hlas nepřestával.
,,Pojď Stilesi je čas konečně náš čas pomsty. Stilesi'' pronášel hlas do ticha mého pokoje. Když v tom jsem uslyšel kroky, dunivé kroky, které se přibližovali k mé posteli. Chladná ruka se dotkla mého ramene. ,,Stilesi je čas můj/náš čas'' Chladná ruka táhla k mému krku, jako by mě začala škrtit, měl jsem malí přísun kyslíku. Ale pak ruka zmizela. ,,Teď jsi jen můj Stilesi, a hezky mi pomůžeš'' pronesl hlas, ale tentokrát to bylo jiné. Bylo to ve mně. Pak jako bych upadl do temnoty.
Vše jsem viděl, ale nemohl jsem nic udělat. Byl jsem tím uvězněn v mém těle. Viděl jsem jak to vraždí, trhá těla na kusy. ,,Víš Stilesi můj čas je tento den. Mohu se mstít, mohu zabíjet, ale jen dnes. Pokud nenaberu dosti sil, pokud ano ty existovat nebudeš'' Vysmál se mi v hlavě. Vždy mě tak moc bolela když mluvil.
Vraždil nevinné, zabíjel jak nadpřirozené tak jen lidské. A bylo mu to jedno. Zbavil je krve a roztrhal je na cucky. ,,Víš Stilesi, stává se z tvého těla vrah, a to se mi moc líbí. Myslím že kdyby kousli tebe, byl by jsi mnohem silnější než Scott. Proč nekousli tebe? Proč si se nenechal kousnout? Jsi tak slabí, kdyby jsi nebyl nemohl by jsem být v tobě ty slabochu.'' vykřikoval po mně. Proč jsem to vlastně neudělal. ,,Kolik ještě potřebuješ síly?'' optal jsem se ho. ,,Proč už nechceš existovat?'' optal se mě výsměšně. ,,Stejně bych šel do vězení tak to konečně dodělej.'' křikl jsem nahlas.
Kolem mě se něco mihlo. Nevěděl jsem co to je dokud se to nepřiblížilo. ,,Co tu děláš Stilesi.'' pronesl Derek. ,,Mám stejnou otázku'' pravil ten ve mně. ,,Je úplněk a ještě k tomu Halloween tak jsem venku.'' ,,Máme to stejně.'' pronesl chladně. Derek se na mně podivně podíval. Ale stvůra ve mě rozpohybovala mé tělo a vrhla se po Derekovi. ,,Stilesi co to sakra děláš.'' křičel překvapený Derek. ,,Promiň Dereku Stiles je teď pod mojí kontrolou.'' řekl jen. Derek se na něj/mě vyděšeně podíval. (Nech ho prosím zabijme další ale jeho ne prosím) řekl jsem mu ve mě. (A to proč?) optal se mě. (Ale ne ty ho miluješ) řekl výsměšně ale vážně ho pustil. Pak se rozeběhl pryč a Dereka tam nechal.
Derek
Šel jsem se proběhnout, když v tom jsem viděl Stilese. ,,Co tu děláš Stilesi.'' řekl jsem. ,,Mám stejnou otázku'' řekl mi Stiles ale zvláštním tonem hlasu. ,,Je úplněk a ještě k tomu Halloween tak jsem venku.'' řekl jsem mu jen. ,,Máme to stejně.'' pronesl chladně. Jak jako stejně, jak to může myslet stejně. Podíval jsem se na něj nechápavě. Když v tom se na mě podíval a rozeběhl se na mně, nestihl jsem ani nic udělat na tož se bránit. Byl silnější což jsem nechápal. ,,Stilesi co to sakra děláš.'' zakřičel jsem na něj. ,,Promiň Dereku Stiles je teď pod mojí kontrolou.'' Jak jako pod jeho kontrolou pod čí?
Pak utekl pryč nevím kam. Ale snažil jsem se ho najít po čuchu a povedlo se. Viděl jsem jak to co ovládá Stilese pije krev nějakého člověka a pak ho trhá na kusy. Tohle by Stiles neudělal. Sakra. A tak jsem ho pronásledoval. Nesmí Stilesovi nic udělat.
Už je skoro noc co se bude dít. Pronásledoval jsem je celí den. Ale i tak nic nechápu, vysál a roztrhal tolik těl. Šel na nějakou mýtinu. Stál uprostřed tak aby na něj svítil měsíc. když na něj zasvítil měsíc začal červenat. Jeho tělo se začalo měnit. Ne nesmí vzít Stilese a tak jsem se k němu rozeběhl a zakousl se do Stilesova těla. Ale nic se nedělo. ,,Co sis myslel Dereku mě nezabiješ.'' pronesl výsměšně a pak už si nic nepamatuji.
