OneShoot 2

05.12.2022

"Don't be trapped in someone else's dream."        ― Taehyung
                        Tehdy jsi byl nikdo, ale já ti pomohl stát se s někým. 
                        Jin
                      Tehdy jsem byl nejznámější na škole, díky mé pohlednosti. (ano trochu ego-up ale Jin je krásný) Všichni se se mnou chtěli bavit, nikdo neřešil že jsem gay. Bylo to úžasné, tolik kamarádů, i když ne všichni byli ti praví. Užíval jsem si pozornost, dokonce i učitelé mě měli rádi, ale to z důvodu že jsem byl chytrý. Chodil jsem s jedním klukem, jmenoval se NamJoon, byli jsme spolu již od prváku. 
                      Procházel jsem se po škole, když jsem uslyšel divné zvuky z kumbálu. Zajímalo mě co se děje. Otevřel jsem dveře a to co jsem viděl mi vyrazilo dech a vehnalo slzy do očí. Byl tam NamJoon s nějakým klukem, líbali se a byli polonazí. Dveře jsem zabouchl a začal utíkat.  NamJoon za mě ještě něco volal, ale já neposlouchal. Utíkal jsem na záchody, kde jsem se snažil uklidnit. Když se mi to povedlo rozešel jsem se do třídy.  Sedl jsem si do lavice, a předstíral že dávám pozor.
              Již utekl týden od toho incidentu s NamJoonem, od té doby jsem s ním nemluvil. On se snažil, ale já ho ignoroval. Někteří si toho začali všímat a ptát se ale já je ignoroval. Od té doby jsem ho viděl s tím klukem i párkrát na chodbě se líbat. Někteří mě litovali, a někteří se potají smáli. 
Dnes jsem musel do knihovny, ne že bych tam nerad chodil, ale radši si čtu doma v klidu. No do knihovny jsem se doploužil a hledal dané knihy. Když jsem je měl hledal jsem volné místo, bylo u jednoho kluka, měl na sobě uhlazenou košili a velké brýle. ,,Mohu, mohu si sednout?'' otázal jsem se, on se na mně jen vyděšeně díval, ale nakonec přeci jen kývl. A tak jsem se posadil. 
              Od tohoto setkání jsem ho potkával celkem často, ně chodbách jsem slyšel výsměch od holek, párkrát jsem byl svědkem i jeho šikany. Tak jsem to nemohl nechat. Dnes jsem šel tedy do knihovny abych se s ním potkal. A vážně seděl tam. Sedl jsem si k němu. ,,Máš v Sobotu čas?'' optal jsem. On kývl. ,,Dobře sejdeme se před školou.'' řekl jsem a usmál se na něj. Knihovna už zavírala, a mi tu stále v tichu seděli. Když nás však již začali vyhánět, museli jsme jít. Šel jsem tedy svou cestou domů, když jsem uslyšel kroky za sebou, otočil jsem se tím směrem a byl tam Jimin. ,,Kam jdeš?'' optal jsem se asi trochu hloupě. ,,Domů'' řekl se smíchem. Je roztomilí když se směje. ,,Kde bydlíš?'' optal jsem se možná trochu až moc zvědavě. ,,Naproti tobě Jine'' řekl zase se smíchem. ,,Aha tak to by jsme se mohli sejít tam a ne až před školou'' řekl jsem a on kývl na souhlas. 
A tak jsme i tak udělali v sobotu jsme se sešli před barákem, a mohli jsme vyrazit směr nákupní centrum. O peníze nouzi nemám a chci mu pomoci. ,,Proč tu jsme Jine?'' optal se. ,,Víš mj doprovod na ples přeci jen nemůže jít jen v košili.'' ano na naší škole se koná příští týden na ples. ,,Pojďme spolu Jiminie'' řekl jsem mu. On jen zrudl. ,,Půjdeš?'' zeptal jsem se a on jen kývl na souhlas. Rozešli jsme se spolu do obchodu a začali si vybírat.
Jiminovi jsem vybral fialový

A on my vybral bílí 

Taky jsem koupil Jimiovi pár nových kousků oblečení, on na mě sice koukal že to nechce, ale myslím že se mu líbili. ,,Víš Jiminie, líbí se mi tvé oblékání, ale myslím že je na čase vyzkoušet i jiné.'' mrkl jsem na něj a usmál se. Pak jsme si ještě zašli na kafe a vyrazili směr domů.
              V pondělí jsem čekal na Jimina před domem aby jsme šli spolu. Vážně si vzal na sobě to oblečení a moc mu slušelo. Rozešli jsme se spolu ke škole. Všichni na mně blbě koukali, ale mě to bylo jedno. I když jsem Jimina neznal moc dlouho cítil jsem se s ním skvěle, dokonce lépe než kdy s NamJoonem. Rozuměli jsme si, smáli jsme se, a měli jsme podobné zájmy. Moc se mi líbil. 
Bavili jsme se spolu každý den. Dnes tu je ale den plesu. Oblékl jsem si na sebe onen oblek, upravil se vlasy, a šel jsem před dům čekat na Jimina. 
Po chvíli vyšel, a moc mu to slušelo. Dnes nás veze mamka. Která nám samozřejmě hned musel pochválit obleky. Myslím si že je ráda že se bavím s Jimine a už nejsem s NamJoonem a já upřímně taky, jelikož bych jinak nepoznal Jimina. Před školou jsme vystoupili. Jimin mě vedl do sálu. Hned se na nás strhla pozornost. Holky si šeptali že nám to sluší, kluci si říkali proč se s ním bavím? ale mi si jich nevšímali. Hned jsme si šli zatancovat. Jimin vážně skvěle tancoval. Když v tom se k nám přisral NamJoon s tím jeho. ,,Tak za tuhle špínu si mě vyměnil Jine? Kam si to klesl?'' řekl s výsměchem, v Jiminovích očí se zaleskly slzy. Ne ať nepláče, jen to ne prosím. ,,Víš NamJoone já nevím kdo mě podvedl a ještě k tomu ve škole. Narozdíl od tebe Jimin je pozorný, milí a o dost lepší než ty'' řekl jsem mu do očí a pak se otočil na Jimina na kterého jsem se usmál. V tom jsem viděl jak se NamJoon napřahuje rukou k Jiminovi, rychle jsem si do rány stoupl. Schytal jsem pěstí do obličeje. Z nosu se mi začala řinout krev, která začala špinit mé sako. ,,Jinie, pojďme na záchody zastavíme to.'' řekl ten sladký hlas Jimina, chytl mě za ruku a vedl k záchodům. ,,Omlouvám se Jiminie že o tobě tak mluvil, nezasloužíš si to, jsi skvělí kluk'' řekl jsem mu a usmál se na něj. On ke mě natáhl ruku s kapesníkem, a začal mi čistit obličej. ,,Víš vlastně bych měl NamJoonovi poděkovat, kdyby mě nepodvedl nepotkal bych asi tebe, jelikož bych si nalhával že ho miluji. Ale když jsem tě poznal až pak jsem pocítil co je láska. Vím neznáme se dlouho, ale vážně tě miluji Jiminie'' řekl jsem mu, a podíval se mu do očí. On se jen usmíval, pak se začal přibližovat a jeho měkké polštářky přitiskl na mé.
Od té doby jsme spolu a rozejít se jen tak neplánujeme.