"Jste všichni připraveni?" Ptám se už třikrát, před otevřenými dveřmi. Malá limuzína nás čeká venku, takže si jsem jistá, že Harryho plán je nás vzít někam kde je pěkně. Každý přikývl na moji otázku a jdeme k autu, já a Harry je vedeme.
"Nemůžu uvěřit, že máte někoho, kdo vás zaveze všude kam chcete!" Volá Cassidy. Vím, že to nemyslela špatně, ale cítím se trochu uraženě.
"Bežte první." Řekl Harry mé rodině a Cassidy.
Cassidy jde jako první, jen se mě zeptala, jestli bych se sní nemohla vyměnit, protože ona najednou nerada sedí u okna.
Nechci být nezdvořilá, ale taky nechci aby seděla vedle Harryho, tak jsme ji řekla že je už pozdě se vyměnit. Jaká škoda.
Hraju si s prstem na Harryho ruce a snažím se ignorovat, jak nepřijemně v autě mi je.
"Takže, líbí se vám Londýn?" Ptá se Harry se širokým úsměvem. On je tak roztomilý.
"Všechno, co jsem viděl je, jenom tvůj dům." Řekl mu můj táta a Harry rychle stichl. Už to jde pomalu dolů.
"Kde je tvůj dům, Arianna?" Ptá se mě máma. Vím, že každý si myslí, že teď bydlím s Harrym, ale ona jednoduše chce, abych ji řekla pravdu, protože jsem jí lhala, že bydlím sama.
Harryho úsměv se pomalu přeměnil na zamračený.
"Ve skutečnosti, bydlím s Harrym." Vzdychla jsem.
Cassidy předstírá, že lapá po dechu, ale už se mě neptájí na žádné otázky.
"Arianna!" Zavolal mzžská hlas. Není to Harry ani můj táta.
Řidič.
Dívám se na něj ve zpetným zrcádku, vidím kluka, který mě vezl z Modestu budovy den, kdy mě Catherine chtěla vidět.
Doprdele.. jak se jmenuje?
"Ahoj." Nemyslím, si že mi řekl svoje jméno. "Ty."
Zasmál se a zavrtěl hlavou.
"Marcus."
"Jasně, jasně." Věděla jsme to. "Jak se.."
"Vy se znáte?" Náhle nás Harry přerušil a Cassidy něco přidala, ale není to slyšet. Asi bych to ani neměla slyšet, ale to je jedno.
"Jo, trochu." Odpověděla jsem, nevím jak mu to mám vysvětlit. Oh, on mě vezl potom, co jsme se rozešli, protože si mě vyhodil, a potom mě odvezl ke Catherine, kde jsem zjistila, že se k tobě vracím.
"Jak?" Tlačí na mě.
"Už předtím jsem ji vezl." Řekl Marcus a všechno dává na pravou míru.
"Přesně." Harry přikývl.
"Jak se jmenuješ?" Samozdřejmě, Cassidy se ptá na Marcusa.
"Uh, Marcus." Snaží se sním víst rozhovor, celkem se mi ulevilo, aspoň se nesnaží mluvit s Harrym.
Rádio se z nějakého důvodu vyplé, takže asi 10minut posloucháme všechny otázky Cassidy na řidiče. Podaří se ji zeptat, jestli je sám a on ji řekl že ano. Potom zapl rádio a trochu ho zesílil.
"Harry?" Zašeptala jsem a čekám na jeho hm odpověď. "Děkuji za všechno, je to fakt milé."
A je to tu znovu, jeho rozkošný úsměv.
"Miluju tě." Přidala jsem.
Dal mi rychlý polibek na tvář a pořád se usmíval. Fakt mi chyběla tahle jeho stránka, jeho sladkost, miluju ji už dlouho, už od začátku.
"Já tě taky miluju."
První místo, které jsme navštívili je London Eye, kde si Cassidy stěžuje že má strach z výšek a na cestě dolů se drží Harryho. Nedržela se ho na cestě nahoru, co bylo o hodně děsivější.
"Ehm." Harry u mě hledá pomoc, jakmile se na něj začla lepit, ale okamžitě jsem se naštvala, když jsem ji uviděla.
"Cassidy už jsme skoro na místě." Naštvaně jsem řekla a vzala jsem Harryho za volnou ruku.
"Ty žárlíš?"
"Co? Ne, to určitě ne," Dobře, možná trochu. "Myslím, že je to celkem..."
Zastavil mě polibkem, třesoucí se Cassidy si položila tvář do ruk. Začala jsem se smát, když jsme si uvědomila, že jsem musela vážně vytáhnout jeho ruku pryč od ní.
"Nemáš na co žárlit, zlato."
Jak jsem mohla najít tak perfektního člověka? Otevřela sjem pusu, aby jsem mu něco řekla, ale žádná slova nevyšla, takže jsem ho znovu podívala.
"Arianna!" Odskočila jsem. Je to moje máma.
Zapomněla jsem, že tady je.
"Doprdele, promiň." Řekla jsem, až potom jsem si uvědomila, že jsme řekla doprdele před mými rodiči. "Promiňtě."
"Někdo se červená" Zpívá Harry a bouchla jsem ho do ramene.
"Kam půjdeme teď?"
"Věřím, že jdeme na večeři." Řekl táta, když jsme šly do Marcusova auta. Zajímalo by mě, jestli tady čekal, dokud neskončíme prohlídku města. "A potom se vrátíme zpátky k vám."
Moje rodiče, nejsou tak špatní, jak jsem čekala, že budou. Když jsem snimi bydlela, vždy když jsem si přinesla domů kluka, tak se ho ptali na milion otázek a očekávali dobře propracované, promyšlené odpovědi. A jestli jsem chtěla jít k nemu domů? Oh, tak museli nejdřív střetnou jeho rodiče, zjistit jejich telefonní čísla, mluvit snimi, aby se ubezpečili, jestli náhodou nebudeme bez dozoru a někdy se zničeho nic objevili u něj doma, když jsme měli rande. Cassidy si proklepli později, jako všechny moje kluky.
Mám přísné rodiče, kvůli nim jsem začala dělat hlouposti.
"Posloucháš mě?" Mluví kě mně Cassidy.
"Huh?"
"Mám tetování!" Tleská. Doslova tleskala.
"Jaké?"
"Tář mého přítele!" Řekla. Můj výraz se rychle změnil ze zvědavého na zděšený, a ona se zasmála. "Dělám si srandu, doprdele. Je to kříž."
Vyhrnula si nohavici a ukáže na malý křížek na kotníku. Je to fakt roztomilé.
"Líbí se mi to."
"Děkuji! Už máš toho ptáčka?"
"Ptáčka?" Připojil se Harry, rukou mě objímá okolo pasu.
"Ona by klidně zemřela, jen aby měla na hrudi vytetovaného malého ptáčka, když jsme spolu bydleli."
"Oh?" Harry si olízl spodní ret.
"Už to nechci." Protestovala jsem.
"Co teda chceš?" Zeptala se mě.
"Nevěděl jsem že chceš tetování."
"Hm, možná citát nebo něco takového." Myslím, že tetování jsou fakt nádherné, a můžete se o dané osobě hodně dozvědět. Koneckonců, na klukách jsou hodně sexy.
"Citát?" Zasmála se Cassidy. "KDo jsi?"
Před chvilkou jsem se rozhodovala o hudební notě a nebo ptáčkovi, ale já nevím, citát zní líp. Možná text dobré písničky?
Auto zastavilo a všichni jsme vyšli ven. Restaurace je plná lidí, takže nemáme místo asi 15minut po tom co jsme přišli, ale to je v pořádku. Moji rodiče se pokoušejí o malý rozhovor s Harrym a Cassidy se snaží s ním flirtovat.
Zatím je to dobrý.