"Harry, neviděl jsi moje kytičkový kraťase? Nemlžu je najít.!" Volám na Harryho a přehrabávám se v mým kufru. Máme jen pár hodin do odletu a já ještě neměla sbaleno.
Harry přichází do naší ložnice, v ruce má moje kraťase, podívala jsem se na něj se zmateným výrazem.
"Uvědomuješ si, že tam bude zima?" Vzdychla jsem.
"jo, ale musím myslet na všechno, víš?"
"Na co? Že náhodou půjdeme na letadlo do Miami?" Protočila jsem očima a dodal : "Zlato, nikdy jsem tě v nich neviděl."
"Tvoje chyba." S úsměvem na tváři jsem zakroutila hlavou, přibližuje se ke mě. Když jsem si vzpomněla na to, že nemám ještě sbaleno polovinu věcí, šla jsem pokračovat dál. "Ty jsi se už sbalil?" Přikývl a ukázal na malý kufr, který je na konci naší postele. Vypadá to, jakoby tam měl jen 3 věci.
"To tam máš?"
"Ehm." Přemýšlí. "Košili, boxerky. Jen nutné věci." To je asi všechno, co tam má. Můj kufr je skoro plný věcma, které budu potřebovat.
Když jsem skončila dáváním věcí do kufru, tak ho Harry zapl.
"Arianna?" Zeptal se mě, když už oddychujeme.
"Hm?"
"Jseš si absolutně jistá, že tam chceš jít?"
"Bože, jo Harry, neptej se." Už se mě na to tolikrát ptal za poslední dva týdny. Dokonce jsem začala pochybovat, jestli tam vlastně chci jít. Cítím to tak, jakoby jsme dlouho spolu nechodili a ted jedeme na romantický útěk? Harry je úžasný a všechno možný, ale mám pocit že na to jdeme moc rychle. Možná to je mnou. Myslím, že technicky už spolu chodíme od června, ne?
Harry vzak kufry a dal je dolů, aby jsme je potom lehce dostali do auta.
Na letišti jsou fanoušci všude. Nemám ponětí, jak přišli na to, že tady budeme. Tři velcí bodyguardi nás doprovázejí do VIP místnosti, kde budeme čekat na naše letadlo, ale fanoušci dělají všechno, jen aby se k nám mohli dostat. Všichni křičí Harryho jméno a prosí o fotku a někteří dokonce i semnou.
Je to trochu děsivé. Je tu tčicet nebo čtyřicet fanoušků, většinou jsou holky, ale je tam pár kluků a všichni mě a Harryho pronásledují a křičí naše jména. Já vlastně nevím, jak jsem měla reagovat na takové chvíle, tyto situace se stávají častěji, než jsem si myslela.
"Jsi v pořádku?" Zeptal se mě Harry, když jsme se prodírali davem.
"Jo." Má ruku okolo mého pasu, kráčíme bok po boku, skoro mu stoupám na jeho nohy, až tak jsme blízko u sebe.
"Řekni mi, jestli tě bude někdo obtěžovat, v pořádku?" Přikývla jsem. Není žádný způsob, jak by mě mohl někdo obtěžovat, teď je Harry jako můj osobní bodyguard. . "Já jen nechci, aby se ti něco stalo."
Konečně jsme v naší soukromé místnosti, fanoušci jsou pryč a Harry a já jsme zase sami, s vyjímkou jednoho bodyguarda, Richarda. Harry mě tahá na gauč, zapl televizi na náhodnou stanici. Chová se, jako kdyby tady Richard nebyl a nedrží se zpátky, líbá mě, objímá a podobně. Jeho hlava je položená na mojich kolenou, hraju si s jeho vlasy.
Když jsme konečně usínali, tak k nám přišla žena, ale její silný hlas nás přivedl zpátky do reality.
"První třída je připravená, prosím, vemte si věci a pojďte zamnou." Harry vstal a vzal svůj batoh. Moje věci by měly být kontrolované, protože můj kufr je příliš těžký, mám strach o věci v mé kabelce.
Několik fanoušků nás uvidělo, ale jsou zdrženi v bezpečné zóně, ikdyž někteří z nich křičí.
"Jsem rád, že to děláme, Arianna." Zvedla jsem obočí nad Harryho poznámkou. "Myslím to, jako, že jsem rád, že tam jedeme. Já a ty." Oh. Nikdy jsem si nebyla jistá co říct na takové věci. Harry vždy čeká, že mu něco řeknu,ale nemám tolik zkušeností, jak se bavit s lidmi.
Mám mu říct něco o tom, že si myslím, že na to jdeme moc rychle? Nemůžu to udělat, pokazila bych celou cestu a stejně nechci zničit to , co máme .Harry je ta nejlepší věc, jaká se mi mohla přihodit. A jestli bych měla jet do Francie a nebo někam jinam na romantické místo s kýmkoli, tak bych určitě chtěla, aby to byl právě Harry.
"Já taky Harry."