Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•105- Hrát si? To on umí.

Doma není nic hotové a já nevím, jak to dneska všechno stihnu.

Sotva jsme přijeli domů, tak jsem zaběhla do koupelny a vlezla si pod pořádně horkou sprchu, protože jsem venku vážně dost promrzla. Najednou cvakly dveře a já se zarazila.

,,Kdo je to?" zeptala jsem se zaskočeně.

,,Klid. To jsem jenom já" uslyšela jsem Justinův hlas.

,,Donesl jsem ti ty šaty, za které jsi mě málem ukřižovala na hranicích a donesl jsem i sobě věci" zasmál se a já viděla jeho rozmazanou postavu, jak k vaně pokladá naše oblečení. Najednou jeho obrys ztratil černou barvu a zůstal barvy jeho pleti. Chtěl otevřít dveře ale já je stihla zavřít, než vstoupil.

,,Notak, pusť mě dovnitř" zavrněl a přiložil ruku na dveře od sprchy.

,,Jussi," zabručela jsem ,,nechci říkat, že na to nemám náladu, protože na tebe mám náladu vždycky, ale nemáme čas. Musíme toho ještě hodně stihnout a čas běží"

,,Nebudu nic zkoušet" zakňučel a já ho nakonec pustila dovnitř.

,,Když jsou ty Vánoce" zasmála jsem se, ale ihned mě smích přešel, když se ve sprše o polovinu omezil můj prostor.

,,Vždycky tak vtipná, že?" zasmál se Justin a sklonil se k mému krku, který začal pomalu líbat. Dala jsem mu ruce na záda a přejížděla po nich. Nevím, kdy stíhá ještě cvičit, ale že to kurva stíhá! Tyhle svaly tam posledně nebyly. Justin dal ruce na můj pas a přitiskl si mě k sobě. Má prsa se otírala o jeho vypracovanou hruď a já po pár dnech opět cítila pulzování v podbříšku. Ale ne. Zase ve špatnou chvíli.

,,Justine" odtáhla jsem se od něj a krátce ho s úsměvem políbila na rty. Smutně se na mě usmál a sklopil pohled.

,,Já vím, nemáme čas" natáhl se pro sprchový gel a vymáčkl mi ho na ruku, kterou si sám nastavil.

,,To byl jako pokyn, abych jeho veličenstvu, panu Bieberovi, umyla záda a jiné přednosti?" řekla jsem si posměšně.

,,Můžeš začít, čím chceš" uchechtl se a mé ruce přitiskl na svou hruď. Jen jsem se smíchem protočila očima a začala dělat, co po mě chtěl, protože hrát si? Jo, to on umí.

•••

Opravdu ty šaty nechápu. Stála jsem nahá před zrcadlem v koupelně vedle Justina. Oba jsme si začali čistit zuby a u toho dělali blbosti.

,,Pamatuješ na druhý týden školy? Na pondělí?" zeptal se, když dával pastu na kartáček. Zamyslela jsem se a pak se na něj podívala. Mával se smíchem kartáčkem ve vzduchu a mě konečně proběhla myšlenka hlavou.

Throwback

Přes jeho naplá záda jsem sjela na jeho široká ramena. Oh, bože. Jeho ruce. Tetování se vyjímala na svalnatých pažích i předloktí. Všimla jsem si i vystouplých žil a musela se zakousnout do rtu. V zrcadle jsem pozorovala jeho prsní svaly a osm buchet na jeho trupu.

,,Chceš si sáhnout? Mě by to nevadilo" otočil se na mě s úškleblem.

,,To je dobrý. Jen mi dej trochu prostor, chci si vyčistit zuby" zčervenala jsem a přešla k zrcadlu, když mi konečně ustoupil, abych si mohla vzít kartáček.

•••

,,Otevři pusu" řekl a přistoupil blíž. Znovu jsem se zamračila. Pokroutil se smíchem očima a vzal mou ruku, ve které jsem měla jeho kartáček.

A tak jsme si navzájem začli čistit zuby jako dva puberťáci.

End of Throwback

,,Jak si pamatuješ, že to byl druhý týden v pondělí?" zasmála jsem se a vzala si jeho kartáček.

,,Prostě to vím" zasmál se, ale to už jsem mu strčila kartáček do pusy a se smíchem mu začla čistit zuby, které měl jako z reklamy na Listerine. Justin udělal to samé a nakonec jsme oba skončili s pusou a bradou od pasty. Dlouho jsme takhle spolu neblbli a já jsem ráda, že si připomínáme, že je nám jen dvacet. No, dobře. Mě dvaadvacet a Justinovi třiadvacet, ale to je detail.

Když jsme si umyli naše upatlané obličeje, konečně jsme se začli oblékat. Byly čtyři hodiny odpoledne.

,,Ty šaty nejsou tak špatné, ne?" objal mě Justin zezadu kolem pasu a podíval se na náš odraz do zrcadla poté, co mi šaty vzadu zapnul.

,,Ne, to nejsou"

,,V tom případě nechápu, proč jsi se zlobila?" pokrčil obočí a začal mě líbat na krku.

,,Protože ty šaty musely stát majlant a já nechci, abys za mě platil drahé dárky, protože já o ně nestojím. Mám tebe a ty jsi to nejdražší na světě" otočila jsem se k němu čelem a zčervenala po dokončení mého dojemného proslovu.

Jsem vlastně strašně ráda, že někdo jako Justin existuje. Specificky prostě někdo, komu jsem upřímně opětovala své city, které jsem si myslela, že nemám. Abyste mě pochopili. Nikdy jsem žádného kluka nemilovala. Lucase sem měla jen ráda a znásilněním se mi to vymstilo, ale nikdy jsem ho nemilovala.

Jsem si jistá, že bych pro něj neskočila z mostu, za ty jeho arogantní řeči a za to, jak se ke mě vždycky choval. Na poušti bych mu nedala svou poslední vodu. Prostě ne, ale nebojte. To poznáte. Poznáte, že pro někoho prostě budete dýchat do konce života. Myslím, že láska se dá i vybudovat, ale nějaké to jiskření musí probíhat prostě od začátku. Protože mozek přesvědčíte o čemkoliv, ale srdce ne. A potom se budete cítit špatně. Proto je tady on. Justin.

Skočila bych pro něj z mostu. Dala bych mu všechnu mou vodu. Darovala bych mu ledvinu, játro, srdce. Darovala bych mu svůj život.

,,Miluju tě, Bell a neříkám ti to dost často a myslím, že je to špatně, protože ty si zasloužíš mnohem víc, než to. Mnohem víc, než tyhle drahé šaty. Mnohem víc, než drahý palác s konírnou a pozlaceným kočárem. Zasloužíš si víc, než moje srdce" sklopil pohled a mě se vůbec nelíbilo, co říkal.

Votes prosím <3