Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•13- ,,Jak ses sem sakra dostal?!"

On si dal mou hlavu do klína, jen aby si mohl sednout. Nemám náladu na to to řešit, takže jsem to nechala tak. Po chvíli si namotal pramen mých vlasů na prst a začal si s nimi hrát. Vzhlédla jsem k němu. V pravé ruce měl mobil a něco na něm dělal. Levou rukou si hrál s mými vlasy. Vlastně to bylo docela příjemné.

,,Jaká byla tvá sestra? Řekni mi o ní něco." pobídla jsem ho.

,,Proč? Co o ní chceš jako vědět?!" vyjel na mě. Fajn, fajn, tvrdý bezcitný Justin je zpět. Musím na něj pomalu. O takových věcech asi moc nemluví.

,,Nemusíš se bát o tom mluvit, Justine. Prostě mi řekni, jaká byla. Otevři se. Od srdce mi řekni, jak moc jsi ji měl rád. Přesvědč mě konečně o tom, že máš i dobrou stránku."

,,Ale já nemám dob..."

,,Ale máš!"

,,Fajn," protočil očima ,,jmenovala se Jazmin. Byla to moje malá princezna. Miloval jsem ji od první chvíle, co se narodila. Vždycky byla moc hodná. Milovala sovy. Nejradši měla Hedviku z Harryho Pottera. Vždycky jsem ji bral do zoo a tam jsme stáli hodinu u voliéry se sovami. Byla jimi úplně fascinovaná. Vodil jsem ji každý den do školky. Vedl jsem ji i poslední den ze školky. Trhalo mi srdce, když plakala, že nechce opustit své kamarády. Někteří si to v malém věku neuvědomujou, ale ona věděla, o co jde. Na zápisu do 1. třídy byla strašnej chytrolín. Tam jsem byl taky. Mamka totiž hodně pracovala tak jsem se o ni staral já. Byla inteligentní a měla ráda fyziku, pokusy a taky chemii. Poslední, co jsme spolu zažili byl odchod z druhé třídy." řekl Justin tiše a celou dobu hypnotizoval zeď před sebou. Mně tekly slzy po tvářích. Nečekala jsem, že řekne něco takového. Byli si opravdu blízcí.

Pořád jsem ležela Justinovi v klíně. Musela jsem to udělat. Já jsem musela. Možná toho budu litovat, ale já jsem musela.

,,Děkuju, žes mi to řekl, Justine." zvedla jsem se a sedla si mu na klín. Dal mi ruce nad boky a já mu utřela slzu. Smutně se na mě usmál. Už jsem to nevydržela. Vzlykla jsem a silně ho objala.

,,Moc mě to mrzí, musela být úžasná."

,,Byla."

Natáhla jsem se na konferenční stolek a podala nám kapesníčky. Ještě jednou jsem ho objala a pak z něj slezla.

,,Půjdu se nachystat na tu párty. V kolik to začíná?" poposmrkla jsem.

,,V sedm. Ale stačí, když tam přijdem před osmou." mykl rameny.

,,Dobře, tak já si dám sprchu a pak tě tam pustím."

,,Fajn." řekl a promnul si obličej. Odešla jsem do koupelny a sundala ze sebe oblečení. Pustila jsem sprchu a začala si umývat vlasy.

Musím pořád přemýšlet nad Jazzy. Jak vlastně umřela? Justin říkal, že ji zabili. Byla to náhoda? Rozhodně se ho na to teď nebudu ptát. Řekl mi toho na svůj vkus dost. Zároveň jsem ale ráda, že mi dostatečně důvěřuje na to, aby mi něco takového řekl.

Smyla jsem ze sebe šampón a vypla vodu. Podala jsem osušku a začala se utírat. Stoupla jsem na koberec před umyvadlo a dívala se na sebe do zrcadla. Nic. Jsem, teda vlastně nejsem nic. Nechápu, proč tady Justin pořád bydlí. Jakto, že ještě nepožádal o náhradní apartmán.

Pokroutila jsem nad sebou hlavou a vyčistila si zuby. Posbírala jsem ze země své oblečení a upevnila si osušku kolem těla. Otevřela jsem dveře a po špičkách šla k pokoji. Otočila jsem hlavou k Justinovým dveřím a zakřičela.

,,Máš volno v koupelně."

,,Díky." ozvalo se přímo přede mnou a já otočila hlavu zpět ke dveřím do mého pokoje.

,,Jak ses sem sakra dostal?!" zasmála jsem se a chytla si osušku.

,,Stál jsem tu celou dobu." zasmál se.

,,No," byla jsem nervózní, opět skoro nahá, přímo před ním ,,už máš volnou koupelnu. Já se jdu chystat." protáhla jsem se kolem něj a děkovala bohu, že mě nechal projít.

Oblékla jsem si spodní prádlo, rifle s vysokým sedem a bílé tričko. Dala jsem si lehký make-up a všechno zapudrovala. Použila jsem řasenku a rozčesala si vlasy. Vyšla jsem z pokoje a u dveří už čekal Justin.

,,Můžem?" zeptal se.

,,Asi jo." řekla jsem.

,,Nenecháš mě tam samotnou, že ne? Protože jinak už s tebou nikdy nikam nepůjdu." zasmála jsem se a šťouchla ho do ramene.

,,Neboj se." ujistil mě a otevřel mi dveře. Vyšla jsem z bytu a Justin zamkl. Schoval si klíče do kapsy a vedl mě ven.

Došli jsme ke koleji sportovců, kde už z venku byla slyšet hudba. Vešli jsme dovnitř a mě ovanula vůně alkoholu.

,,Tak pojď, co piješ?" zeptal se Justin. Jen jsem se na něj podívala pohledem Hraješ si na vtipnýho?

,,Dobře, fajn. Asi nepiješ." zasmál se.

,,Tak zajdem pro něco do kuchyně, pojď." vzal mě za ruku a táhl mě chodbou plnou opilých studentů do kuchyně. Ve spěchu jsem se krátce podívala na naše spojené ruce a usmála se. Neměla bych se tak cítit, ale cítím. Cítím se hezky. S ním. Ale rozhodně se mi to nelíbí.

,,No hele, Jack." řekl Justin a ze skříně podal dvě skleničky.

,,Tak na zdraví." ťukl si se mnou a kopl do sebe panáka. Vykulila jsem na něj oči a pomalu jsem vypila obsah skleničky. Začala jsem kašlat a pálilo mě hrdlo.

,,Páni, ty hrdinko. Budu tě muset naučit pít. Namíchám ti to pro začátek s colou." zasmál se Justin a nalil mi do větší skleničky další dva panáky, zbytek dolil colou a nakonec podal ze šuplíku brčko. Sám si nalil čistý alkohol.

,,Jak to můžeš jen tak pít?" otřepala jsem se a rychle se napila drinku, který byl aspoň částečně smíchán s colou.

,,To uvidíš za chvíli." řekl a zatáhl mě k jednomu z volných stolů.