Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•15- ,,Vážně chceš pusu na dobrou noc?"

Justin si lehl vedle mě a přikryl nás peřinou.

,,To jako jdeme spát? Já nechci jít ještě spát." zabručela jsem a posadila se.

,,A co bys chtěla dělat?" dal si ruce za hlavu a ušklíbl se.

,,Můžu?" ukázala jsem na peřinu. Přikývl. Odkryla jsem peřinu a odhalila jeho nahou hruď.

Sedla jsem si na něj a dala si vlasy za uši. Kdybych nebyla opilá, bála bych se jít s ním i do jeho pokoje. To, že na něm teď sedím, je výsledek velkého množství alkoholu, co mi ještě koluje v žilách.

Přejela jsem prsty po jednom z jeho tetování.

,,Co to znamená?" byla jsem zvědavá.

,,Datum narození mé matky." lehla jsem si na něj a začala jezdit prstem po jeho nahém těle. Druhou ruku jsem měla položenou na posteli podél jeho boku.

,,Tohle? LL?"

,,Znamená to Low Lift." chápavě jsem přikývla a ukázala na další. Nostalgicky se usmál.

,,To je moje první tetování. Nechtěl jsem, aby ho viděla mamka, tak jsem si ho nechal vytetovat tam, kde je většinou lem boxerek." uchechtl se.

,,A tohle?"

,,Forgive - odpuštění. Nedělal jsem úplně správný věci a lidi, co miluju, to odnesli." po chvíli se opile zasmál. Přikývla jsem.

Slezla jsem z něj a sedla si vedle. Podepřela jsem si rukou obličej, začla jsem přejíždět po jeho hrudi bříšky prstů a to mě uspávalo.

,,Dobro noc, Bello." přikryl nás peřinou.

,,A co pusa na dobrou noc?" zakňučela jsem se smíchem.

,,Vážně chceš pusu na dobrou noc?" přikývla jsem.

,,Stejne si to nebudeš pamatovat." zamumlal si po chvíli pro sebe Justin, i když jsem ho slyšela.

Položil mě do polštářů a lehl si nade mě. Pomalu přiložil své rty na ty mé a mnou projela neskutečná energie. Chtěla jsem mu dát ruce do vlasů, ale přišpendlil mi je k hlavě svou rukou. Líbal mě a já pomalu vystřízlivěla. Po chvíli se probojoval jazykem do mých úst a vzal si převahu. Po chvíli se s mlasknutím odtáhl a lehl si vedle mě. To byla ta největší dokonalost, co jsem kdy zažila. Líbal mě tak procítěně. Cítila jsem se někým chtěná a ten pocit se mi opravdu líbil.

Justin si mě přitáhl za pas blíž a otočil si mě čelem k sobě.

,,Dobře líbáš." uchechtla jsem se.

,,Dobrou, Bello." zasmál se a já cítila jeho teplý dech na tváři.

,,Dobrou, Justine." usnula jsem jako dřevo. Jen tak mě někdo nevzbudí.

•••

Probudila jsem se na bolest hlavy.

,,Oh, panebože. Co se včera stalo?" sedla jsem si a chytla se za hlavu. Tak počkat. Tohle rozhodně není moje postel. Tak voňavé peřiny nemám.

Mmm, dokonale voňavé peřiny a...

Vzala jsem peřinu do ruky a znovu k ní přičichla. Snažila jsem se rozeznat tu vůni. Odkud já ji sakra znám?

...Justin.

JUSTINŮV PARFÉM!

Ohlédla jsem se na druhou stranu postele, která byla ale prázdná. Co se včera stalo?! Proč jsem v Justinově posteli?

Nakoukla jsem pod peřinu. Naštěstí mám spodní prádlo. No, možná jsem si ho pak oblékla. Ne, to ne. Nevyspala bych se s ním. Co si vlastně pamatuješ jako poslední? Matně si vybavuju, jak mě Justin táhl domů, a pak jak jsem zvracela. Nic víc nevím.

Na nočním stolku vedle postele byla voda a aspirin. Hodila jsem tabletku do vody a po vyšumění ji vypila. Kde ten divoch vůbec zase lítá? Na to už jsi se ptala. Jo vlasně.

Proč si to tady neprohlídnout, když jsem tu poprvé a naposledy.

Začala jsem se rozhlížet po temném pokoji. Je to tady vlastně dost útulné, ale po hororu bych tu s největší pravděpodobností neusnula.

Postel byla uprostřed pokoje a měla šedé povlečení. Na stole ležely nějaké sešity a věci do školy. Na druhé straně pokoje stála komoda a skříň. Na komodě byla fotka ženy s malým chlapečkem a na stěně visela fotka muže, Justina a malé holčičky.

,,O můj bože, Jazmyn." dala jsem si ruku před pusu a šla ke komodě, na které byly fotografie. Vzala jsem jinou fotku. Byl na ní Justin a Jazzy, oba v bílých pláštích. Jazzy držela diplom za chemický pokus "Sopka ze sody". Jazzy i Justin měli na tvářích spokojené zářivé úsměvy.

Na další fotce byla Jazzy s velkou koženou rukavicí. Na rukavici jí seděla krásná Sova Pálená, kterou musel ale Justin podpírat, protože jinak by ji Jazmyn neudržela.

Vypadala tak šťastně a mně začaly téct slzy.

,,Jazzy, tak moc mě to mrzí." rozbrečela jsem se a vzala si fotky na postel.

,,Justin mi o tobě vyprávěl. Jsi neobyčejná holčička a určitě by z tebe vyrostla krásná holka. Vidím, že jsi měla ráda sovy. Já mám ráda kočky. Byla jsem jimi vždycky posedlá. Ve škole mě taky bavila chemie, ale i dějepis a přírodopis, proto teď studuju evoluční biologii, víš. Tvůj brácha je docela dobrej spolubydlící. Je hodnej, i když někdy mě překvapí takovou svou trochu děsivou stránkou. Chystá mi ráno svačiny do školy. Určitě je chystal i tobě, že ano?" utřela jsem si slzy, které mi tekly po tvářích.

,,Justin o tobě mluví moc hezky," vzlykla jsem potichu ,,taky jsem vždycky chtěla takovýho bráchu." koukla jsem na druhou fotku.

,,Tohle je určitě tvoje maminka. Je krásná a ty jsi byla po ní. Tohle vypadá jako tvůj bráška Jaxon." přes slzy jsem se usmála.

,,Je hezké, že všichni máte jméno začínající na J. Musím," vzlykla jsem ,,musím se potom Justina na to zeptat." zhluboka jsem se nadechla. Tak jo, Bello, seber se. Nemůžeš se tady zhroutit.

,,Snad se o tobě dozvím víc, princezno." řekla jsem a vrátila fotky na komodu. Chtěla jsem odejít, ale mezi komodou a skříní jsem viděla černou tašku. Zvědavost mě jednou přivede do hrobu.

Otevřela jsem tašku a začala v ní hrabat. Černá kožená bunda. Černé tepláky. Kukla?! Ta kožená bunda je drsná! Vzala jsem ji do rukou a stoupla si před zrcadlo, které bylo od stropu až po zem. Oblékla jsem si bundu a začala v ní pózovat. Měla jsem jen tu bundu a kalhotky. Chtělo by to víc.