Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•67- ,,Jsi blázen? Ubližovat si!"

Vystrašeně jsem se zvedla z postele a rychle se rozešla ke dveřím. Prudce jsem je otevřela a mířila si to do koupelny. Srazila jsem se ovšem s Fredem.

,,Bell? Jsi v pohodě?" zarazil se.

,,Proč máš krev na krku?" řekl a mně začalo bušit srdce ještě víc. Vletěla jsem do koupelny a pohlédla na sebe do zrcadla.

,,Bell?" ve dveřích jsem zahlédla Justina s úšklebkem.

,,Jdi pryč! Nepřibližuj se ke mně!" reagovala jsem bezmyšlenkovitě a chtěla Justina vytlačit ze dveří a zamknout se tu. Jestli je to upír, tak dneska je oficiálně můj konec. Vždyť on mě ani nenechá vykrvácet. On mě normálně vysaje úplně celou. Vlastně koupelna se mu na to docela hodí. Nebude muset pak moc uklízet. Nejdřív mě něčím praští po hlavě, abych se mu moc nevzpírala a až potom ukojí svou touhu a žízeň.

,,Vypadáš vtipně, lásko. Co tu vyvádíš?" zasmál se mi a přibližoval se ke mě. Začala jsem couvat dozadu. Nás nedostane, Bell! Vyskoč třeba oknem, panikařilo mé podvědomí a já se začla bát ještě víc. Justin měl na tváři stále úšklebek a rozhodně neměl v plánu se zastavovat. Bohužel mě opět musel zachraňovat. Zbrkle jsem stoupla na kobereček co byl u vany a podklouzlo mi to. Kdyby mě Justin nezachytil, spadla bych.

,,Proč se tváříš tak vystrašeně?" řekl ironicky a se smíchem. On si se svými oběťmi ještě hraje, než je zabije? Odtrhla jsem se od něj a přešla k zrcadlu. Pohlédla jsem na svůj krk. Byla na něm krev a skoro neviditelná modřina od kousnutí. Otočila jsem se na Justina, ten však jen stál uprostřed místnosti a netvářil se, že by se chystal krvežíznivě zaútočit.

,,Jsem zmatená" přistoupila jsem k němu a znovu si začla prohlížet jeho dutinu ústní.

,,Nezabiješ mě teď? Žádný tesáky?" zmateně jsem se na něj podívala, a pak se otočila zpět k zrcadlu a sáhla si na krk. Pustila jsem vodu a krev z krku si umyla.

,,Žádné dvě díry od kousnutí?" vyhrkla jsem a on se jen uchechtl.

,,Vážně sis myslela," musel se chytnout rukama za kolena ,,že jsem upír, nebo tak něco?" předklonil se a propuknul ve smích.

,,Děláš si ze mě srandu? Vyděsil's mě na smrt!" nasadila jsem naštvaný tón.

,,Lásko, upíří neexistují. Chápu, že sis myslela, že mafiáni taky existují jen ve filmech a teď s jedním dokonce chodíš, ale," znovu se zasmál ,,upíři?"

,,Tak co mělo znamenat to kousnutí?" vyhrkla jsem a pohlédla znovu na svůj krk.

,,Nekousl jsem tě tak, že by ti měla téct krev a vykrvácela bys mi tady, neboj. Vždyť to není skoro ani cucflek" ujistil mě.

,,Ale bolelo to"

,,Bolelo to, protože to bylo náhle. U cucfleku tě to nebolí, protože si s tvým krkem a kůží na něm hraju dlouho a mírně" zavrněl.

,,Tak čí je ta krev?! A jak se dostala na můj krk?!" zavrčela jsem na něj vynervovaně.

,,Je moje. Celej ten vtípek se mi vytvořil v hlavě už když si odtáhla ty závěsy a řekla jsi ironicky to o tom drákulovi. Kousnul jsem se do jazyku a ta krev je moje" řekl.

,,Cože ses?!" přistoupila jsem k němu.

,,Vyplázni" poručila jsem mu. Se smíchem pokroutil hlavou a vypláznul na mě svůj jazyk. Opravdu byl na špičce trošku rozkousnutý a krev z něj tekla stále.

,,Jsi blázen? Ubližovat si!" řekla jsem starostlivě.

,,Nic to není" prohodil a zasmál se.

,,Zlobíš se?" řekl a koukl na mě psíma očima. Přitáhl si mě za pas k sobě a držel si mě blízko sebe. Ovšem já se od něj zase odtrhla. Nechápavě na mě koukl.

,,Ještě poslední věc" řekla jsem mu nedůvěřivě.

,,Jen se ptej, Bell. Vážně nejsem žádné mýtické stvoření ani třetí bratr Salvatorů" zasmál se.

,,Ale některé věci, co dělají Damon nebo Stefan," přitáhl si mě opět k sobě a začal mě líbat na krku ,,tak ty taky umím. A moc dobře" zavrněl a mě naběhla husí kůže. Soustřeď se, Soustřeď se.

,,Zpátky k otázce" zatřepala jsem hlavou a odstrčila ho od sebe.

,,Co tvoje oči? Jaktože byly černé, jako noc, ikdyž si nebyl naštvaný. Takové oči máš jen když se s někým hádáš, nebo když jsi naštvaný" přimhouřila jsem oči a skenovala pohledem každý jeho pohyb.

,,Je to jednoduchý" řekl a jeho karamelové oči byly z minuty na minutu opět temně černé. Překvapeně jsem ustoupila, ale on si mě přitáhl zase zpátky k sobě.

,,Prostě to můžu ovlivnit" párkrát zamrkal a najednou byly jeho oči zase krásně karamelové.

,,Samozřejmě, když jsem upřímně naštvaný a nejradši bych někoho zabil, tak jsou oči černé přirozeně. Ale naučil jsem se to ovlivnit, mimochodem po docela dlouhé době trénování před zrcadlem, kvůli kšeftům. Budí to respekt... " přerušila jsem ho.

,,No to teda budí, no" uchechtla jsem se a on pokračoval.

,,Takže, prostě jsem tě chtěl jen vystrašit. Byla to sranda. Měla si vidět svůj výraz" zasmál se.

,,Promiň, zlato, nezlob se" nahnul se ke mě a já již neměla potřebu se od něj odtrhnout. Není to žádný upír, jen dost mazaný vtipálek. No ale neříkejte mi, že jste mu to nevěřili. Bylo to až moc věrohodné.

Justin přiložil své rty na ty mé a lehce mě políbil. Chtěla jsem si ho přitáhnout blíž a polibek prohloubit, ale se zkousnutím mého spodního rtu se Justin odtáhl.

,,Vstávala si strašně nadšená na balení a úklid. Takže pojď," uchechtl se ,,máme co dělat" řekl a já si povzdechla. Idiot.

Votes prosím <3