Kill or love

84. díl - Tak moc mi ublížil

  " To byl asi jen stres, už je mi dobře," pousmála jsem se a dál jsme to neřešili.  

*Annie*

Bylo asi pět odpoledne a my se zrovna domluvili, že pojedeme na tu večeři. Vlastně jsem se na to hodně těšila, protože jsem dneska docela často myslela na Harryho a kluky a takhle vím, že na něho zase chvíli myslet nebudu, protože na to nebude čas. 

Zašla jsem tedy do pokoje, hodila rychlou sprchu, vlasy si trochu navlnila, jemně namalovala, na sebe si oblékla červené šaty, černé lodičky a doladila jsem to černými náušnicemi a náramkem.

Potom už jsem se jen naposledy koukla do zrcadla a vyšla za mámou a Tylerem. 

" Můžeme?" podívala se na mě máma právě ve chvíli, kdy přišel i Tyler. Musím uznat, že to oběma moc slušelo. Máma měla dlouhé černé šaty dozdobené zlatými doplňky a Tyler měl dobře padnoucí a stylový oblek. 

" Můžeme," přikývla jsem s úsměvem a Tyler se mnou, na což se máma jen usmála a společně jsme vyrazili ke člunu a posléze na pobřeží. 

Bylo to vlastně poprvé od rána, co mi bylo opravdu dobře, co jsem měla pocit, že se to všechno zvládne a budeme v pohodě.  

Asi za půl hodiny jsme byli u břehu. Tyler nechal člun přesně tam, kde jsme ho měli minule a zase spolu jsme vyšli a vydali se k restauraci.

U restaurace nás hned čekal číšník a usadil nás ke stolu. Bylo to tady opravdu krásné. Všechny stoly byly pokryty bílými ubrusy a všechny stejně zdobené. Přitom všechen nábytek byl sladěn do jednoho a vše perfektně zapadalo do tohohle prostředí. 

" Můžeme Vám doporučit naše speciality?" za chvíli už tady byl další číšník.

" Ano," přikývli jsme a dál už se nestačili divit. Okamžitě nám přinesli víno, pití a co nevidět tady byl i předkrm.  Teď byl zase čas, kdy jsem přestala vnímat a jen si to celé užívala.

*Harry* 

" Fajn, díky. Takže jdeme hledat. Kluci, vemte si horní patro a já s Niallem to uděláme tady," rozdal jsem úkoly a všichni se dali do práce. 

" Mám ji!" zakřičel najednou Liam.

" Konečně," šeptl jsem si pro sebe, ale Niall to taky slyšel, protože se jen pousmál a kývl. 

" Kde byla?" zeptal jsem se, jakmile jsme s Niallem přišli do pokoje za Liamem. 

" Měl ji v kufru."

" V kufru?" nechápal ani jeden z nás.

" Jo," odmlčel se a ukázal rukou nahoru, kam se i rozešel, abychom ho následovali. Když jsme se všichni sešli okolo něho, začal opět mluvit: " Někdo mu ho musel udělat, a ne tak dávno, navíc jsme měli velké štěstí, protože ho Harry asi trochu vyrušil, měl ho totiž odemklý. Nevím, co se děje, ale je to divný. Ten kufr je dělaný tak, aby se tam opravdu dostal jen on, neexistuje žádná kopie, nic, je to unikát. Kdyby bylo vše, jak má být a my se tam snažili dostat, celé by to vybuchlo, ostatně tak, jako celé město." 

" Musíme to prověřit, zavolal jsi toho kámoše? Buď nemáme moc času nebo jsme tu flashku měli najít," řekl jsem.

" Jo, a my musíme zmizet, ať je to jak chce, tady v bezpečí rozhodně nejsme. Jsme domluvení, kde se sejdem, pojedem tam a vy nás budete krýt, teď ale jdeme," odpověděl mi nazpět. 

" Jdeme," přikývl jsem spolu s klukama, pro jistotu si nachystal zbraň a všichni, tak jak jsme to dělávali dřív, jsme vyšli ven, kde náš ale už čekalo další překvapení.