Kill or love

60. díl - Harry napsal

*Niall*

Vzbudil jsem se asi v devět, Annie pořád spala a jelikož nespala celou noc, nechal jsem ji, oblékl se a vyrazil do Harryho pracovny zjistit, jak máme ty obchody. 

Ukázalo se, že jeden nám začíná v jednu a poslední končí v devět večer. Jsi fakt úžasná, Annie, ušklíbl jsem se sám pro sebe. Je horší než Harry. 

" Nialle?" objevili se tu i Liam s Louisem.

" Annie nám zařídila nějaké obchody," zrovna jsem si všiml té složky, o které včera Annie mluvila. 

" Co je to?"  zeptali se skoro jednohlasně.

" Složka Naomi," nevěděl jsem, co teď dělat, ale když jsem včera slíbil, že to zkusíme vyřešit, dřív nebo později bych se do ní musel podívat.

" Ty... jsi se do ní díval?" moc dobře věděli, jaké scény kvůli tomu Harry dělal. 

" Annie. Slíbil jsem jí, že se pokusíme vyřešit to," poprvé jsem se na ně podíval.

" Harry nás zabije," moc se jim do toho nechtělo. 

" Mně se do toho taky moc nechce, ale Annie má pravdu, když to vyřešíme, Harry na ni konečně zapomene." 

" Zkusit to můžeme," přikývl Liam. 

" Zabije nás, určitě nás zabije," brblal Louis, ale i tak se k nám přidal a my začali pročítat celou složku. 

Annie měla pravdu, bylo to hrozné. Hlavně pro Harryho to muselo být strašné. Jen ta představa, že se na to všechno musel dívat a ještě, když je tolik věcí nejasných. V téhle situaci je člověk tak bezradný. 

*Harry*

Dnes jsem nějak nemohl spát. Pořád jsem na ni musel myslet. Měl jsem takové nutkání jí napsat a mít u sebe aspoň někoho. Naštěstí jsem se ale ovládl a nenapsal jí. Musím to vydržet.

Zrovna jsem se chystal jít na oběd, když mi pípl telefon. První jsem to chtěl nechat tak, ale přepadla mě zvědavost a taky strach, že se něco stalo, takže jsem si přece jen vzal do ruky telefon, odemkl ho a najel na zprávy. Byla to Annie.

A: Udělala jsem něco, za co mě asi zabiješ. Promiň...

Udělala jsem něco, za co mě asi zabiješ. Pořád mi to běhalo v hlavě. Neodepsal jsem jí, ale proč by to psala? Myslel jsem na to celý oběd, v kterém jsem se jen porýpal. Chci vědět, co tím myslela. Musím jí odepsat, nevydržím to. A proč bych jí vlastně nemohl odepsat? Vždyť přes můj telefon mě nenajdou, takže to zjistit můžu. Snad by si to nevymyslela jen proto, aby mě k sobě dostala, neví ani, jestli si ty zprávy čtu nebo ne. 

H: Co se stalo? naťukal jsem zprávu do telefonu a chvíli ještě přemýšlel, jestli odepsat nebo ne. Nakonec jsem ale zmáčkl odeslat. Během chvilky mi přišla odpověď. Jakoby na ni přímo čekala.

A: Harry? Bože Harry, ty jsi odepsal. Vrátíš se mi? 

H: Moc dobře víš, že to nejde. Co se stalo?

A: Řeknu ti to, až se vrátíš. 

H: Doufám, že si to zklamání užiješ, teď jsem moc dobře věděl, že byla chyba jí odepsat. Mohl jsem předpokládat, že mi to neřekne a jen mě bude chtít dostat zpátky. 

Pořád mi to ale vrtalo hlavou, co tak hrozného mohla udělat? Nevymyslela by si to. Prostě ne.

*Annie*