*Annie*
" Annie," probudilo mě zašeptání mého jména nad mým obličejem a následný polibek. Nechtěla jsem vstávat, ale bylo tak těžké odolat tomu polibku, že jsem to nakonec stejně nevydržela a začala je opětovat.
" Kolik je hodin?" zeptala jsem se, když jsme se od sebe s Harrym odtáhli a já konečně otevřela oči.
" Osm."
" To mě jako vážně budíš v osm? Víš, jak ráda já spím?" nechápavě jsem se na něho podívala.
" To vím, ale teď jdeme na snídani, pak na střelnici, vrátíme se až na oběd, a pak jedeme pro Nialla, takže opravdu vstávat musíš," zašklebil se na mě.
" Ach jo," neochotně jsem vstala z postele a vydala se do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu, potom jsem přešla ke skříni a chtěla se začít převlíkat, v pravou chvíli jsem se ale zarazila.
" Otoč se," houkla jsem na Harryho.
" Co?" nechápal.
" Chci se převléct a ty se otočíš," popohnala jsem ho pohledem.
" To jako vážně?"
" Jo," pozvedla jsem obočí.
" Ty naděláš," ještě zabrblal, ale nakonec se otočil.
Ještě jsem malou chvíli počkala, jestli se opravdu nedívá, a pak se do toho pustila. Oblíkla jsem si světle zelené kraťasy a k tomu volné černé triko, které jsem si zastrčila za ně. Pak jsem se ještě koukla do zrcadla a otočila se na Harryho, který byl ke mně pořád poslušně otočený zády.
" Můžeš."
" Sluší ti to," zářivě se na mě usmál, vstal, chytl mě za ruku a táhl někam pryč.
" Kam to jdeme?"
" Na tu snídani," zakroutil hlavou. Jojo Annie, možná by jsi občas mohla myslet.
" Kluci ještě spí?" zeptala jsem se Harryho, když jsme přišli do kuchyně a nikde nikdo nebyl.
" Jo, včera večer ještě něco chystali, takže dospávají."
" Oni nešli spát s námi?" přešla jsem ke skříňce, kde jsem si vytáhla musli a následně mléko, kterým jsem to zalila.
" Ne, jak jsi sama řekla, nesmíme udělat žádnou chybu," zasmál se Harry a společně s tousty si sedl vedle mě. Pak už jsme nic neříkali a každý se pustili do svého jídla.
***
" Chápeš?" zeptal se Harry už asi po třetí.
" Jo, chápu to," už jsem začínala být trochu nervózní.
Hned po snídani jsme se totiž vydali na střelnici, kde my všechno Harry ještě vysvětlil a ukázal. Pak jsme se do toho pustili a jelikož jsem si vedla dobře, Harry a ještě jeden kluk, Scott, mě donutili, abych si šla zkusit něco těžšího. Takže teď budu muset prolézt nějakou zkouškou, kde se budou všechny terče pohybovat a chtít mě zabít. A samozřejmě nesmíme zapomenout na všechny ty překážky, co budu muset přelézt, i když u některých ani nevím jak.
" Dobře, kdyby jsi to prostě chtěla ukončit, tak jen..."
" Nevzdám se," přerušila jsem ho přísně.
" Dobře," dal ruce na znamení, že se vzdává.
" Zvládnu to," dala jsem mu pusu a spolu se Scottem se rozešla do nějaké místnosti.
ČTEŠ
Kill or love
FanfictionStačí jedno špatné číslo, jedna esemeska patřící někomu jinému, aby se doteď tak dokonalý život sedmnáctileté Annie ve vteřině změnil.