Kill or love

46. díl - Harry se probudil

Povídala jsem mu asi docela dlouho, protože, když jsem se poprvé podívala z okna, byla už tma. Nechtělo se mi domů a odtud mě zatím nikdo nevyhání, takže jsem se opřela o Harryho postel a zavřela oči. Během chvíle jsem usnula.

*Harry*

Zdál se mi nějaký sen, ve kterém jsem byl v domě Lucy a byli tam kluci a Annie a její máma, které šly pro Nialla a my s klukama jsme šli zabít Lucy a její lidi a naráz se něco podělalo a Lucy mě postřelila. Najednou se tam ale objevila Annie s Niallem a někam mě odvezli. Také se mi něco mlží, že si se mnou Annie povídala, ale to si nejsem tak jistý.

Najednou jsem ale začal probouzet. Jakoby mě něco budilo. Nechtělo se mi, ale věděl jsem, že se musím probudit.

„Bože," šeptl jsem.

Podíval jsem se kolem sebe, abych zjistil, kde jsem. Ležel jsem na nějaké posteli, napojený na různé hadičky a přístroje. Aha, takže jsem nejspíš v nemocnici a ten sen nebyl sen, byla to skutečnost.

Podíval jsem se i po zbytku pokoje, v kterém jsem byl, a uviděl spící Annie na mé ruce.

„ Lásko?" šeptl jsem a opatrně jsem se vymanil z pod její hlavy.

„ Annie," zopakoval jsem a pohladil ji po hlavě. Neměl jsem moc síly, ale tohle jsem ještě dokázal.

Annie se asi docela lekla, protože velmi velkou rychlostí vystřelila do sedu a začala se rozhlížet kolem sebe.

„ Harry?" podívala se na mě s jiskřičkami v očích.

„ Ahoj," usmál jsem se. Byl jsem neskutečně rád, že tady Annie je.

„ Harry, ty jsi vzhůru. Ani nevíš, jak jsem ráda, že žiješ, miluju tě, Harry," vrhla se na mé rty. S radostí jsem spolupracoval.

Opravdu právě řekla, že mě miluje? pousmál jsem se nad svou myšlenkou.

„ Taky tě miluju, Annie," zašeptal jsem s úsměvem na tváři, když jsme se od sebe odtáhli.

„ Zavolám doktora, ano?" už se ode mě otáčela a skoro vyběhla z pokoje.

Za chvíli už tady byla i s doktorem, který se ke mně hned vydal.

„ Dobré ráno, pane Stylesi," usmál se. Asi jsou všichni tak nějak rádi, že jsem se probudil.

„ Jak se cítíte?"

„ Docela dobře, bolí mě sice skoro celé tělo, ale ujde to."

„ To je v pořádku. Chvíli si odpočiňte, ale pak vás budeme muset vzít ještě na nějaké vyšetření."

„ V pořádku," kývl jsem.

„ Slečno, pan Styles by měl odpočívat," podíval se na Annie ve smyslu, aby na chvíli odešla.

„ Jestli by vám to nějak nevadilo, tak bych byl rád, kdyby tady Annie zůstala," rychle jsem to zavrhl.

„ Dobře, ale snažte se odpočívat. A přátele zavolejte až večer, ano?" podíval se na nás přísně.

„ Děkujeme," promluvila Annie.

„ Ale i tak, aspoň chvíli ho nechte v klidu," zasmál se a odešel.

„ Harry, ani nevíš, jak jsi mi chyběl," zase si ke mně sedla a chytla mě za ruku.

„ Byla jsi tady pořád, že?" chtěl jsem se ujistit, že to, co si myslím, je pravda.