Kill or love

62.díl - Další boj o život?

*Niall*

Všichni jsme to celé slyšeli a všichni jsme byli o to víc napnutí. Nechápu, jak Annie zvládá být tak v klidu. Ani jednou na něho nezakřičela nebo se mu nesložila. Mluví tak jistě. Jako by to byla jen hra, u které na sto procent ví, že ji vyhraje.

Vždycky říkala, že mi závidí, jak všechno beru s humorem a optimismem, ale dnes závidím já jí. A myslím, že se mnou i všichni ostatní, protože my už jsme se tolikrát za tu dobu, co spolu mluví, smiřovali s tím, že odejde a už se nevrátí. Už tolikrát jsme si vyměňovali zlomené pohledy, které mluvily za vše. A Annie pořád nic. Pořád, jako by se nic nedělo.

Moc dobře věděla, co dělá. Věděla, jaký Harry je a ona tak trochu taky. Takže když se ovládla a zůstala v klidu, deptalo to Harryho nejvíc, jak mohlo. Přiváděla ho k šílenství a on to taky moc dobře věděl, jen se, na rozdíl od Annie, nedokázal ovládnout.

Má ho v hrsti. Stačí jen něco dobře říct a Harry se vrátí. A myslím, že je Annie na docela dobré cestě, jak ho dostat zpátky.

*Annie*

„ Děláš si srandu Harry? Ne, to teda nestačí! Harry sakra, vždyť o tohle vůbec nejde. Copak to nechápeš? Nechápeš, proč jsme to všechno udělali? Protože tě potřebujeme, všichni. Navíc mám důkaz, že lepší to bude s tebou, ve všech směrech," všechno to na mě vybalila skoro na jeden nádech.

„ Nevíš, co se tehdy stalo a jak to bylo," zakroutil jsem hlavou.

„ Vím to naprosto přesně. Opravdu chceš udělat tu stejnou chybu jako tehdy? I když víš, jak to dopadlo?"

Po mé poslední větě nastalo ticho. Bylo to to nejhorší ticho v mém životě. Šlo totiž o všechno a Harry se ne a ne vymáčknout.

Dívala jsem se mu do očí a snažila se být silná. Snažila jsem se o to celou dobu. Pořád jsem myslela na Joshova slova. Musela jsem ho nějak dostat k sobě.

Jednou jsem si myslela, že opravdu odejde, že jsem selhala a dokonce jsem to už chtěla vzdát, pak jsem si ale vzpomněla na kluky, kteří na mě teď spoléhají a celé to poslouchají, a najednou jsem ještě chtěla bojovat.

Dodala jsem si jistotu a snažila se naladit na to, že už se Harry vrátil, dost mi to pomohlo.

A dál už jsem jen mluvila. Bylo v podstatě jedno co, jen jsem ho musela udržet u mě a doufat, že se na něco chytne.

A taky se chytl, teda alespoň myslím. Možná, že jsem hodně krát litovala toho, že jsem se do té složky podívala, že jsem se dozvěděla všechno o Naomi, a to mi toho ještě hodně řekl i Niall, ale jestli mi ho to teď vrátí, tak to za to stálo a já toho už nikdy nebudu litovat.

„ Tohle není fér, Annie," po chvíli, která se mi zdála jako věčnost, konečně promluvil.

„ Ne, to není. Ale nebylo to fér ani, když jsi odešel," nespouštěla jsem z něho pohled. Přímo jsem se vpíjela do jeho očí. Pomáhalo to. Dělala jsem to celou dobu a věděla, že Harryho dostávám zpátky.

„ Vím, že toho budu jednou litovat," zakroutil hlavou a začal se ke mně přibližovat. Jeho oči se zaleskly.

„ Vím, že nebudeš," šeptla jsem, když už byl těšně u mého obličeje. Potom už jsem nic neříkala a nechala ho mě políbit. Byl to úžasný pocit. Bylo to, jako náš první polibek, protože jsem ho dostala k sobě. Zase ho mám zpátky.

„ Miluju tě, Harry," konečně jsem to všechno mohla pustit. Po mém obličeji se začaly kutálet slzy, ale bylo mně to jedno. Už bylo po všem.