Avengers-šípy sympatií [Dokončeno] (postupně editováno)

Mise

Tak dneska trochu delší kapitola, než je u mě zvykem:D Původně jsem chtěla mít každou kapitolu takhle dlouhou, ale tak nic no:D Pak mi napište, jak si myslíte, že to dopadne:3 :D

                                                                                                                                                               *Nika Smith*

Když jsem ráno otevřela oči, můj Macbook ležel na nočním stolku a Steve u mě nebyl. Bylo už deset, i přesto jsem ale šla v pyžamu dolu na snídani. Prošla jsem kolem kuchyňské linky a šla k ledničce, když jsem z ní vytáhla mléko a zavírala ji, všimla jsem si, že je na vzkazovníčku vzkaz. ,,Dobré ráno, jestli chceš, tak máš na stole snídani. S." Podívala jsem se na kuchyňský stůl u okna, na talíři byly míchaná vajíčka, chleba a máslo. S širokým úsměvem jsem si sedla a v tu chvíli jsem uslyšel otevírání dveří, namazal jsem si chleba a do kuchyně vešel Steve, měl na sobě věci na běhání. ,,Dobré ráno." ,,Ahoj, moc díky za snídani. Miluju míchaný vajíčka." ,,To jsem rád, ráno jsem si je dělal a udělal jsem si jich nějak moc, tak jsem si říkal, že si třeba dáš." ,,Říkal sis správně," přikývla jsem a dala si je do pusy. ,,Doufám, že jsem tě v noci nevzbudil, když jsem odcházel, macbook jsem ti dal na stolek," napil se vody z ledničky. Takže u mě nespal do rána, odešel, když jsem usnula. Vlastně ani nevím, kdy to bylo. ,,Ne, nevzbudil. Díky," trochu smutně jsem se usmála a dál jedla. ,,Jo a už si viděla náš balkón?" ,,Počkat, co? My máme balkón?" ,,Jo," přitakal. Vykulila jsem na něj oči. Přeci bych si všimla, kdyby tu byl balkón. Steve kývl hlavou, abych šla za ním. Vešli jsme do obýváku k velkému oknu, Steve ho otevřel. ,,Akorát, že nemáme dveře, musíme tam lézt oknem," zasmál se a seskočil dolu. Vážně tam byl balkón, vůbec nechápu, že jsem si ho předtím nevšimla. Nebyl moc velký, ale byl úžasný, krásně z něj bylo vidět na domy naproti i na křižovatku. ,,Tak ten je úžasnej." V hlavě už jsem přemýšlela nad nápady, co tam uděláme. Sedla jsem si tam a dívala se po ulici, Steve si sedl naproti mně. ,,Co vlastně bylo včera v práci?" zeptala jsem se a přitom se stále dívala na ulici, zrovna tam jeli dva kluci na longbordech a nějaká paní si kupovala kávu ve stánku. ,,No... chtěl jsem ti to říct až zítra, až tam bude Steph, ale tak..." ,,Povídej," pobídla jsem ho. ,,Vypadá to, že půjdete do první akce," díval se, co já na to. Otevřela jsem pusu. Tak brzo? Wau! Nevěděla jsem, jestli mám být vyděšená nebo potěšená. ,,A o co jde?" ,,Není to nejdůležitější akce ever, ale zároveň není úplně pro nováčky, takže není jisté, že ji dostanete. Přimlouvám se za vás, tak uvidíme." ,,Jsi hodnej, ale o co teda jde?" ,,Jde o jednoho mafiána, který  hodlá předat usb.." nedořekl to, protože mu začal zvonit telefon. ,,Promiň," omluvil se a zvedl telefon. ,,Fury? Aha, tak to je skvělá zpráva. Bude to stačit vyřešit až zítra? Skvěle. Moc děkuju, vážím si toho," zavěsil a strčil si mobil zpět do kapsy. ,,Fury volal, že vám tu akci můžu svěřit." ,,Super, ehm... můžu zavolat Stephanie, aby si to taky poslechla?" ,,Jasně, nechceš jí pozvat na oběd? Něco bych uvařil." ,,Super nápad, na oběd ji pozvu, ale vařit budu já, ty jsi dělal snídani." ,,Dobře no, tak pozvi i Clinta."

,,Dom, hádej co." Stephanie seděla naproti mně, na mé posteli a zářila jako sluníčko. ,,Já nevím, co?" ,,Vyspali jsme se spolu s Clintem." ,,Hm.. vy se toho nebojíte. Jeden den! Jeden den nejsem s vámi a vy už do toho praštíte," zasmála jsem se. ,,O to nejde," mávla rukou Steph, ,,jde o to, jaký to bylo." Je pravda, že Clint je můj bratránek, ale nepřišlo mi nijak zvláštní mluvit o tom, jaký je v posteli. ,,Přísahám, že to byl nadpozemský sex," obočí měla zdvihnuté a jeden ukazováček vzpřímený. ,,Nic takového si ještě nezažila," ,,No tak ještě aby... s Clintem," znovu jsem se zasmála. ,,Tohle si ale nezažila s nikým!" Pak mi začala vyprávět podrobněji, co se dělo. Kdo by to byl řekl, když ještě nedávno říkala, že hlavní důvod, proč sem jede je, že je Clint pěknej, nevěděla jsem-a nejspíš ani ona- jak daleko to zajde. Zrovna když mi popisovala, jak usínala, někdo zaklepal na dveře. ,,Dále," zavolala jsem. Do pokoje vešel Clint a přimhouřenýma očima si nás pozoroval. Steph trochu zčervenala, bylo jasné, že ví, o čem jsme se bavily. ,,No co?" pokrčila jsem rameny a vstala z tureckého sedu na posteli. ,,Jsme holky, drbeme," šla jsem k němu, ,,ale jsi borec... nad pozemšťan... Jak si to říkala Steph?" prošla jsem kolem něj, poplácala ho po rameni a při posledních slovech jsem s hihňáním seběhla schody. Chtěla jsem je ještě trochu poškálit a tak jsem z obýváku poslala Clintovi SMS: ,,V mém pokoji nic takového nedělejte!!!" Se stálým hihňáním jsem šla do kuchyně, kde už bylo prostřeno. ,,Jé, vy jste prostřeli? Promiň, zdrželi jsme se." ,,Prostřeli no, copak on vám to Clint neřekl?" ,,Ehm.. nějak se nedostal ke slovu," s širokým úsměvem jsem z ledničky vyndala pití.

,,Takže, jde o to, že jeden mafián chce předat jinému flashku s určitými informacemi a my mu v tom musíme zabránit." ,,Je to první akce, není to až moc nebezpečné?" zeptal se Clint Steva, ale já mu odpověděla dřív. ,,Clinte, necvičíme, abychom mohly chodit bezpečně do obchoďáku, mluv dál Steve." ,,Není to akce pro začátečníky, ale ony to zvládnou, budeme je hlídat," nedal si Steve říct a stejně na Clinta zareagoval, ,,jde o to, že tomuhle chlápkovi není moc, je mu asi třicet a je dost na ženský. Za týden v sobotu by měl jít na veliký ples v maskách, kde bude spousta lidí, měl by se tam sejít s muži toho druhého a za několik hodin od toho mu předat data." ,,A naším úkolem je co?" nechápala Steph. ,,Dost pravděpodobně bude tu flashku mít stále u sebe, takže mu ji budete muset vzít," vysvětlil Steve, ,,podrobnosti vám vysvětlíme zítra. Tak co? Jdete do toho?" zeptal se a podíval se na nás. ,,Jo!" řekly jsme dvojhlasně.

      Bylo pondělí šest ráno a pršelo, promnula jsem si oči a dívala se do stropu, vůbec se mi nechtělo vstávat, ale myšlenka, že dnes budeme cvičit se Stevem mě nutila znovu neusnout. Asi po patnácti minutách jsem vstala a šla si do koupelny vyčistit zuby, už jsem si vyplachovala pusu, když tam vešel Steve, celý mokrý. ,,Dobré ráno, omlouvám se, nechtěl jsem..." ,,To je v pohodě, už končím," přerušila jsem ho. ,,Ty jsi byl venku?" změřila jsem si pohledem jeho mokré vlasy, triko i tepláky. Steve udýchaně polkl, přikývl a svlékl si triko, teď jsem polkla já. ,,Osprchuju se a na půl osmou pojedeme do S.H.I.E.L.D.u? „ navrhl a sundával si kotníčkové ponožky. ,,Jo, to by bylo fajn, udělám snídani, co si dáš?" Vrátila jsem kartáček na umyvadlo. ,,Dal bych si toasty," prohrábl si vlasy a díval se na mě. V duchu jsem děkovala, že si už nesundává ty tepláky. ,,Super, na ty mám taky celkem chuť," usmála jsem se a vypadla z koupelny. Běžela jsem po schodech dolu a vyndala toustovač, který byl taky Stevův. Lehce jsem dva toustové chleby namazala máslem, dala na ně šunku a sýr, přikryla je dalším chlebem a vložila do toustovače. Vyběhla jsem zpátky do pokoje a rychle se převlékla. Zase jsem seběhla dolu, vyndala tousty a udělala další, vyběhla nahoru, upravila si vlasy a podobně a zase seběhla dolu, dala tam další tousty a zase vyběhla nahoru, Steve zrovna vycházel ze svého pokoje. ,,Prosím, pohlídej ty další tousty," žadonila jsem. ,,Jasný. Jo a Dominico, vezmi si dnes s sebou i legíny a tílko," řekl a šel dolu po schodech. Trochu jsem se zarazila, jednak mi řekl Dominico a jednak chtěl, abych byla na jeho trénink obléknutá víc, než jindy. Zavrtěla jsem hlavou a dál nad tím přemýšlela, ale přitom jsem si šla sbalit. Když jsem sešla dolu, Steve zrovna vytahoval poslední tousty. ,,Stačí ti čtyři?" zeptala jsem se zamyšleně, protože jsem neměla představu, kolik toustů s ní. ,,No, zatím jo," usmál se a donesl je sobě i mě na stůl, já jsem nám zatím nalila džus. ,,Pojedeš dnes semnou?" optala jsem se ho a vyhlédla z okna, jak moc prší. ,,Ne, děkuju, pojedu na motorce," odmítl. ,,Ale vždyť tam prší," namítla jsem. ,,Jo všiml jsem si," přikývl a víc se k tomu nevyjadřoval. Neřekl to jedovatě, jen mi to prostě oznámil. Nechtěla jsem mu svoji přítomnost nutit a tak jsem zbytek snídaně mlčela. Dřív, než jsem dojedla Steve vstal, dal po sobě talíř do myčky, rozloučil se s mnou prostým: ,,Zatím ahoj," a s taškou a v bundě odešel. Z okna jsem viděla, jak odjíždí na motorce. Nevěděla jsem, jestli jsem udělala něco špatně nebo jestli má prostě po ránu tak blbou náladu, ale jeho chování mi ani trochu nepřišlo normální.