Avengers-šípy sympatií [Dokončeno] (postupně editováno)

Volný byt

No... možná je ten začátek trochu komickej, musíte se do toho fakt vžít! :D Jinak tu zase máme dvě nový postavy:o Jsou to moje kamarádky stejně jako Steph. Můžete hádat, která z nich je na fotce:3

                                                                                                                                                          *Nika Smith*                       

  Tu noc se mi ale zdál zatím ten nejhnusnější sen. Stála jsem nahá uprostřed vězení a se mnou tam zavřeli Jesseho a já nemohla utéct. Znásilnil mě a když jsem začala křičet, přišel takový tlustý policista s koblihou v ruce a díval se na nás. Potom Jesse vytáhl nůž a dělal pomalý řez po mém břiše, já jsem křičela protože to mělo bolet, i když jsem ve skutečnosti bolest necítila. Rána se zatahovala a tak mi jediným pohybem usekl celou hlavu a ta mi zase přiskočila a tak to šlo pořád dokola. Různě mě mučil. Někdo se mnou začal třást, rychle jsem otevřela oči. Byla jsem u sebe v pokoji. Na stolku mi svítila lampička a nade mnou byl Steve. Stál vedle postele. ,,Už jsi vzhůru? Nemohl jsem tě vzbudit," řekl vylekaně a zoufale. Prudce jsem se posadila a objala ho. Celá jsem se třásla a byla mi šílená zima. Začala jsem brečet, věděla jsem, že to byl jen sen, ale bála jsem se, tak strašně moc jsem se bála. Steve si ke mně sedl, zjistila jsem, že mám úplně promočené triko a zpocené vlasy. ,,Dom, jsi v pořádku?" zeptal se a hladil mě po hlavě. Zavrtěla jsem hlavou a dál brečela. ,,Prosím," zavzlykala jsem, ,,nepouštěj mě, já se strašně bojím." Steve mě obejmul ještě pevněji. Dom, to bude dobrý, musíš si převléknout triko, jsi celá mokrá a klepeš se zimou. Pomalu jsem přikývla a pustila ho. Steve si vstoupnul a z šatny mi podal nějaké dlouhé triko. Svlékla jsem si to svoje a oblékla se do něj, Steve byl otočený, ale mě v tu chvíli bylo jedno jestli je nebo není, chtěla jsem ho mít rychle u sebe. Otočil se zpátky a já si všimla, že má na triku mokrý flek od mých slz. ,,Ježiši, promiň!" vyjekla jsem a vyskočila na nohy. Cestou už jsem si mnula ruce. ,,,Dom," chytil mě za zápěstí, ,,nech to být, zbytečně vyčerpáš energii," trochu povolil stisk. Vysmekla jsem se mu. ,,Taková kravina," odsekla jsem a strčila mu ruce pod triko. Něžně jsem se dotkla jeho pevných prsních svalů, ale snažila jsem se tvářit, že jsem v pohodě. ,,Dobrý, díky," zašeptal a mě se znovu roztřásly nohy. Steve si toho všiml a chytil mě za ramena. Já vytáhla ruce z pod jeho trika. Podepřel mě a pomohl mi do postele. Lehli jsme si a Steve natáhl ruku, aby zhasnul. ,,Ne!" vyjekla jsem a vzápětí toho litovala. ,,Ehm... teda jasně," přisvědčila jsem tišeji a zhasla. ,,Dom, jestli se bojíš, můžu nechat rozsvíceno," ujistil mě. ,,Ne, to je dobrý," odmítla jsem nepřesvědčivě. Stále jsem se třásla po celém těle a před obličejem jsem měla krev, která mi vytékala z břicha, když Jesse jel tou kudlou po mém těle. Steve se dotkl mé ruky, které se celá chvěla. Celou si mě přitáhl k sobě. ,,Neboj, jsem tu s tebou," zašeptal. Byli jsme k sobě čelem, většina párů usíná tak, že jeden je k druhému zády, ale já jsem ho objala takhle a co nejvíc se schoulila do klubíčka. Steve si mě k sobě přitáhl. Klepala se mi pusa. ,,Byla jsem ve vězení," zašeptala jsem a cítila, že Steve přikývl. ,,A Jesse tam přišel a...," po těle mi přeběhl mráz. ,,Nejdřív mě znásilnil a pak kudlou rozřezával mé tělo a to se hojilo a tak řezal dál a dál," rozplakala jsem se a tak jsem hlavu předklonila, aby slzy tekly jen po mém těle. ,,Nemysli na to," zašeptal Steve a pohladil mě po vlasech. ,,ŠŠŠ," konejšil mě. Trvalo mi dlouho, hodně dlouho než jsem se přestala klepat, nakonec jsem usnula.

Probudila jsem se asi dvě a půl hodiny na to, Steve mě stále držel v náručí a díval se na mě. ,,Spal si?" zašeptala jsem. Steve zavrtěl hlavou. Stále jsem se klepala, co se mi zdálo po tom jsem si nepamatovala, ale na tamten sen dost živě. ,,Kolik je hodin?" zeptala jsem se. ,,Asi půl sedmý, spala si tak dvě maximálně dvě a půl hodiny," usmál se. ,,Stevne, moc se omlouvám, tohle jsem vážně nechtěla. Já..." znovu mi tělem přeběhl třas. ,,Dom, spím tu s tebou, abych dělal přesně to, co jsem udělal, tak se neomlouvej ani neděkuj, dělám to, protože chci, jasný?" zeptal se. Jen jsem se kousla do rtu. ,,Jasný?" opakoval Steve. Přikývla jsem. ,,Ale stejně díky," vyhrkla jsem a Steve se jen zasmál. ,,Pokud ti to nevadí, půjdu si dát sprchu, teda jestli už jsi v pořádku." pohladil mě po zádech. ,,Samozřejmě. A pak si koukej jít lehnout!" přikázala jsem mu. ,,Možná i půjdu, dnešek bude náročnej," přikývl. ,,Tak to jsem nečekala," přiznala jsem. Zasmál se a vstal. Natáhla jsem si pouze kalhoty, vlasy dala do gumičky a rychle s peněženkou v ruce vyběhla ven, ve stánku jsem nakoupila nějaké ovoce a zrovna koupila i dvě kávy v kelímku a běžela jsem zase zpátky domů. U dveří jsem potkala nějakou slečnu. ,,Dobrý den," usmála jsem se. Podala mi ruku, položila jsem kávu na zídku a ruku přijala. ,,Marteena Lewis," představila se s úsměvem a trochu nesměle. ,,Dominica Smithová," usmála jsem se, ,,něco potřebujete?" ,,No, poslali mě sem, měl by tu být volný byt." Svraštila obočí. ,,Aha," podivila jsem se. ,,No a kdo by vás měl provést?" vyzvídala jsem. ,,No... já myslela, že vy." přimhouřila oči. ,,Aha," zasmála jsem se a ona taky. Vytáhla jsem telefon. ,,Steve? Víš něco o tom, že by se sem do bytu měla stěhovat slečna Lewisová?" ,,Hned jsem dole," řekl a zavěsil. ,,Už jde. Kdo vás sem poslal?" usmála jsem se a sedla si na zídku. ,,Paní Hillová," úsměv mi oplatila. ,,Aha, vy jste agentka?" podivila jsem se, protože mohla být tak stejně stará jako já. ,,Ne, rodiče dělají pro S.H.I.E.L.D. a vzhledem k tomu, že občas už se bojí o naše soukromí a aby se na mě nikdo nezkoušel mstít, poprosili Hillovou, aby mi sehnala bezpečné bydlení. A v tomhle domě už prý dva agenti bydlí, takže už zabezpečený je," vysvětlila. ,,To tu budeš bydlet sama?" podivila jsem se. ,,Ještě by sem měla přijet jedna dívka, která má úplně stejné důvody," dodala. V tu chvíli se otevřeli dveře. Stál v nich Steve, měl na sobě džíny a košili. Marteena zalapala po dechu, zatímco Steve k ní natáhl ruku. ,,Jo, je to Kapitán Amerika," přikývla jsem s úšklebkem. Marteena se vzpamatovala, podala mu ruku a představila se. ,,Hillová mi volala teprve před chvílí," řekl směrem ke mně. ..Kde je slečna Harrisová?" otočil se zpět na Marteenu, která pokrčila rameny. Rozhlédli jsme se po ulici, po chodníku už k nám běžela druhá blondýnka, také v mém věku. Vyběhla schody a zarazila se. ,,Jo, je to Kapitán Amerika," řekla jsem stejným tónem. Blondýnka se představila jako Janett Harrisová a se všemi si podala ruku, zdálo se mi, že má britský přízvuk. Zatímco já vyběhla nahoru, Steve jim ukázal byt dole, nevím, kde vzal klíče. Převlíkla jsem se, udělala Stevovi snídani z ovoce a seběhla zpět dolu. Holky se s Stevem zrovna fotily. ,,Tady se Smithovou by jste si měly udělat fotku," ušklíbl se, když mě uviděl. ,,Proč se mnou?" vyvalila jsem oči. ,,Smithová je budoucí členka avengers, teprve se učí, ale jednou z ní bude dobrá agentka," usmál se na mě, holky si mě prohlídly a taky se usmály. ,,Dnešní noc je toho důkazem, že?" ušklíbla jsem se, ale když jsem si všimla vyjevených výrazů Janett a Marteeny, uvědomila jsem si, jak to vyznělo. ,,Ehm... máš nahoře snídani," zakoktala jsem se. ,,Díky, zatím si tu můžeš s holkama promluvit," usmál se a zmizel. ,,Holky tamto.... my spolu ne to, nespíme, nechodíme ani nic... bohužel," poslední slovo jsem zašeptala, ale i tak jsem se ušklíbla. ,,Nezávidím, být v jednom bytě s tak hezkým klukem," pokrčila rameny Marteena. ,,To teda, ještě, že jsem zadaná," usmála se Janett. ,,To mi povídej," zasmála se Marteena. Do dvou hodin jsme se všechny tři seznámily a skamarádily, zjistila jsem, že jsou moc fajn a řekla bych, že i ony si navzájem sedly. Vzhledem k tomu, že jsem neměla víc času, jsem je pozvala na kolaudačku, stejně se rozhodly, že ten byt vezmou. Holky se semnou rozloučily, pro Janett přijeli autem. Slíbily, že večer přijdou, prý si nenechají utéct příležitost, seznámit se s Avengers.