Avengers-šípy sympatií [Dokončeno] (postupně editováno)

Příliš mnoho jaru

Nevím, jestli tahle kapitola není moc zmatená, dištak napište, ať vím pro příště:) A taky mi můžete napsat, jak si myslíte, že tenhle den skončí. Jsem strašně zvědavá, co vás napadá! :D Na obrázku Naomi, když Steve běží z kopce:D Užijte si víkend!:)

                                                                                                                                                                                 *Nika Smith*

,,Klid, dělám si legraci. Jsi fakt dobrej." podal mu ruku. Louis ruku přijal, ale rozhodně ne mile. ,,Hm.. díky, ale to nic nemění na tom, že si mi přefikl ségru." odsekl. Jen jsem vytřeštila oči. To si k sakru dělá legraci? Tohle řekl přede všema? Kdyby to aspoň byla pravda... No já ho zabiju. A aby toho nebylo málo, muži, kteří uklízeli vybavení se zastavili a začali poslouchat. ,,Ehmmm...." ozvalo se od Steva. Podívala jsem se na něj, byl červenej. No to snad ne, Kapitám Amerika vážně zrudnul. Och, jak sladké! Bože Dominco, musíš se vzpamatovat! ,,Co to meleš!?" řekla jsem konečně. ,,Jak jako co to melu, si myslíš, že ho nechám, aby tě..." ,,Vůbec tu větu nedokončuj!" zakřičela jsem. Stephanie vybuchla smíchy. ,,Dominico přestaň na mě křičet a netvař se, že to není pravda." rozčílil se Louis. ,,Louisi uklidni se. Můžu to dělat s tisíce kluky a tobě to může být absolutně jedno!" zařvala jsem. Louisovi bleskly oči. Napřáhl ruku. Nemyslím si, že by mě opravdu uhodil a kdyby ano, rozhodně by to nebylo moc, ale dřív, než stačil něco udělat, ho za paži chytil Steve. ,,Klid mladej." řekl a díval se mu do obličeje, Loui vypadal, že každou chvíli vybouchne. Už se nadechoval, aby mohl pokračovat v křičení, ale Steve mu pustil ruku a říká: ,,S tvojí sestrou jsem nespal, takže se uklidni." měl naprosto klidný hlas. Louis zbledl. ,,Jakože doopravdy ne?" zeptal se a na všechny se podíval. ,,Já, Steph i Steve jsme zavrtěli hlavami. Louisovi se z tváře vytratil i ten poslední trošek barvy a hlasitě polkl. ,,Promiň, Steve." řekl. ,,Mě se neomlouvej, spíš své sestře. Já přeci neřekl, že by mi vadilo, kdyby to byla pravda." ušklíbl se. Vykulila jsem oči, zatím co Stephanie si smíchy lehla na zem a Naomi pozorovala, jak Louis zareaguje. Muži s terči už byli dole pod kopcem. Louisovi znovu bleskly oči a rozeběhl se proti Stevovi, který mu pozpátku utíkal dolů z kopce. ,,Holky? Dáme si závod!" křičel rozesmátým hlasem. Všechny tři jsme se s smíchem rozeběhly. ,,Když jsme doběhly k domu, Steve se jen usmíval a Louis na něj koukal trochu nevrlým pohledem. Když jsme vešli dovnitř, praštila nás do nosu vůně. ,,Dělám kuře." usmála se Lily. ,,Doufám, že se navečeříš s námi." usmála jsem se na Steva. ,,Rozhodně musíte, jídla tu je dost." zamrkala Lily. ,,Děkuju, stejně už mi ostatní odjeli, takže domů budu muset doběhnout." pokrčil Steve rameny. ,,Ale bude až tak za půl hodinky." ,,V pořádku." Všichni jsme se vysprchovali, v domě byli tři sprchové kouty, takže to šlo rychle. ,,Kde je Louis?" zeptala se Steph Naomi, když i ona přišla do jídelny. Všichni už jsme byli převlečení, dokonce i Steve, a čekali jsme na ně. ,,Zvrací." odpověděla Naomi. ,,Není zvyklej na tolik běhu. Fakt ho obdivuju, že zvrací až teď." přikývl Steve. ,,Šla bych mu pomoct, ale moje síla nefunguje na chřipky a podobně." ,,Však on nemá chřipku. A předpokládám, že drobných zranění bude mít spoustu, můžeš mu vyléčit aspoň ty," navrhl Steve a vstal, ,,já se zatím podívám, jestli tu nemá Clint takové tabletky," začal šmátrat ve skříňkách. Vyšla jsem nahoru. Louis ležel na Clintově posteli. ,,Zkusím ti pomoct, ale nic neslibuju," řekla jsem mu. Jen mlčky přikývl, byl slabý. Vyhrnula jsem mu triko, promnula si ruce a položila mu je na břicho. S úlevou vydechl. ,,Pomáhá to?" ,,Nevím, ale máš příjemně teplé ruce," zavrněl. Musela jsem se zasmát. Znovu jsem si je promnula a zahojila mu škrábance na nohou a na kolenou. ,,Přinesu ti věci na spaní," nabídla jsem. Louis přikývl a tak jsem šla do našeho pokoje, vzala z kufru čisté boxerky a z pod peřiny triko a vrátila se zpět do ložnice. Louis byl zase v koupelně a zvracel. ,,Pokládám ti oblečení na postel, zatím se převlékni a já se dojdu kouknout jestli už Steve našel prášky," zavolala jsem a zmizela dole. ,,Mám je," oznámil mi Steve, jen co jsem vešla do jídelny. ,,Používáme je, když se přepneme, né, že by se to stávalo moc často," ušklíbl se a podal mi je i se sklenicí vody. Když jsem přišla do ložnice, Louis spal. Položila jsem mu prášky i sklenici na stůl a na papír napsala, že si má jeden vzít, pokud mu nebude líp. Pak jsem ho přikryla a odešla. ,,Holky já dnes asi budu spát v obýváku a vy se vyspěte klidně nahoře," navrhla jsem Naomi a Stephanie. ,,A fakt ti to nevadí?" váhala Naomi. ,,Neblbni, já se tady vyspím úplně v klidu." ,,Tak fajn, jsem už děsně unavená." ,,Já taky," přitakala Stephanie. ,,Asi bych už měl jít, pomůžu ti aspoň s nádobím," navrhl Steve. ,,Ona to Lily sklidí, tak ahoj," řekla Steph a i s Naomi zmizela na schodech. Lily se vrátila do jídelny. ,,Klidně už můžeš domů o nádobí se postarám," usmála jsem se. ,,Skvěle, Jim už na mě čeká. Tak díky," s úsměvem odešla. Napustila jsem dřez, Steve mi nanosil nádobí do kuchyně a já ho myla. On ho pak začal utírat. ,,Používáš extra moc jaru," zasmál se a nabral trochu pěny, která přetékala ze dřezu. ,,To bylo omylem." Evidentně ho to ale nezajímalo, protože mi pěnu foukl do obličeje. ,,Celkem dobře lítá," posoudil. ,,Heeeej!" zasmála jsem se a cákla na něj vodu. Nedal se a začal na mě taky cákat. Přišla jsem si jak v nějakém filmu, hlavou mi probleskla myšlenka, že kdyby to bylo ve filmu, už by jsme se líbali, ale nenechala jsem si zkazit náladu a dál ho smočila sprškou vody. Oba jsme byli šíleně mokří. ,,Chceš se přestrojit?" smála jsem se. ,,Ani ne, stejně nemám do čeho, jediný oblečení co jsem tu měl navíc jsem propotil," pokrčil rameny. ,,Stejně není zima, nejdeme se projít?" navrhla jsem. ,,Ale co to nádobí?" podivil se, ale já jen mávla rukou a šla ze dveří ven.