Avengers-šípy sympatií [Dokončeno] (postupně editováno)

Brooklyn

Neumíte si představit, jak dlouho mi trvalo popsat náš nový byt! Neustále mi do toho lezly byty z filmů a tak. Takže jsem najela na byty k pronajmutí v Brooklynu a asi půl hodiny hledala, jaký by se tam dal pořídit. Nic mě ale moc nezaujalo a tak jsem další půl hodinu hledala v katalogu moderních bytů-taky nic. Zavřela jsem tedy oči a představovala si, jak tím bytem chodím. Vzhledem k tomu, že jsem mega fanoušek Ulice! :DD JEJ! Tak mi do představ trochu vlezl byt Romana a Terezy, ale pak jsem ho upravila:D V podstatě teda jsou všude velká okna a je to ten nej byt na světě, protože v něm bydlím se Stevem a naproti mají kafe!:D        

                                                                                                                                                                     *Nika Smith*   

(P.S.: PŠŠ! O tý Ulici to je tajemství!:DDD)    

  Ráno jsem se probrala ve své posteli, když jsem se podívala na telefon, zjistila jsem, že mi přišla SMS. ,,Dneska se stěhujeme! Wohou! V kolik přijedeš? S:*" Musela jsem se usmát, strašně moc mě to potěšilo. Bylo půl deváté a Steve psal SMS před hodinou. Steph už v posteli nebyla,stáhla jsem si vlasy do gumičky a šla jsem do kuchyně. Už na schodech jsem slyšela smích. Když jsem vešla do jídelny, viděla jsem, že jsou v kuchyni. Steph na sobě měla jen pyžamo-tílko a kraťasy- a Clint triko a boxerky. Steph seděla na kuchyňské lince a Clint stále čelem k ní, rukama opřený vedle jejích nohou. Steph držela v dlaních jeho obličej, smála se a něco šeptala, Clint se taky zasmál a políbil ji. Strašně moc jim to slušelo, otočila jsem se a šla, chtěla jsem jít zpátky, ale Clint na mě zavolal. ,,Dom, dáš si s námi snídani?" Steph seskočila z linky. ,,Udělali jsme lívance, když je dnes ten šťastný den, kdy se stěhuješ ke svému miláčkovi," zakřenila se. ,,Nebo ten slavný den, kdy zůstaváš ty se svým miláčkem sama?" vrátila jsem jí to. Obě jsme se zasmály a šly si sednout, zatímco Clint nám nosil jídlo na stůl.

V jednu odpoledne jsem měla všechny věci sbalené, na to, že jsem si přinesla jeden kufr a pár tašek, jsem toho teď měla celkem dost, pár nákupů a věci přibudou. Clint mi zrovna nesl poslední kufr do auta. ,,Opravdu nemáme jet s tebou hned?" ,,Ne Clinte, vždyť já možná ještě dnes budu spát tady, takže klid a když ne, tak ti zavolám a pomůžeš mi stěhovat, jo?" ujistila jsem ho. ,,Dobře." Objala jsem jeho i Stephanie a sedla si do auta. Nastartovala jsem a jela. ,,Ahoj Lai, zavolej prosím Stevovi." Na obrazovce se objevila Stevova fotka, vůbec jsem nevěděla, že tu mám uložené fotky všech kontaktů. Usmála jsem se na fotku a po chvíli uslyšela Stevův hlas. ,,Ahoj Dom, tak co?" ,,Ahoj, no zrovna vyjíždím od Clinta." ,,Super, adresu máš, tak čekám tu na tebe." ,,Fajn, díky," zavěsila jsem, protože jsem vyjížděla z přírody na hlavní silnici. Clintův dům byl totiž trochu mimo centrum. Museli jste zahnout na vedlejší silnici, kde jezdilo minimum auta a pak vjet po přírodní dlouhé cestě, až jste dojeli mezi kopce a lesy k jedinému domu. Každopádně teď jsem odjížděla z té přírody do centra a hodlala jsem tam bydlet. Byla jsem plná očekávání, protože ten byt jsem pořád neviděla, rodiče by mi vynadali, ale já Stevovi prostě důvěřovala. Zastavila jsem před domem, o němž mi navigace prozradila, že je ten pravý. Vystoupila jsem a prohlédla si ho. Byl to cihlový dům na konci řadovky. Ke vstupním dveřím vedlo asi osm schodů. Podívala jsem se okolo. Hned naproti, přes ulici, byla další řada domků. Když jsem se podívala přes křižovatku, byla tam další řada domků a naproti nim malý stánek s novinami, ovocem a kávou. Vyšla jsem těch pár schodů, ale než jsem stačila cokoliv udělat, otevřeli se dveře a stál v nich Steve. Chyti mě za ruku a vtáhl dovnitř, ani jsem ho stačila pozdravit. ,,Rychle, pojď se podívat," řekl a vyběhl schody, snažila jsem se být s ním v tempu, což mi samozřejmě moc nešlo. Vyběhla jsem do druhého patra, Steve odemykal. ,,Připravená?" otočil se s natěšeným úsměvem na mě. Široce jsem se usmála a přikývla. Steve mě chytil za ruku a vedl dovnitř. Tiše jsem procházela bytem s široce otevřenýma očima a prohlížela si každý kout. Steve šel několik kroků za mnou a pozoroval mě. V chodbě byl věšák, připevněný na zdi, botník a skříňka. Šla jsem dál, rovně a vešla jsem do krásné kuchyně, linka byla u jedné zdi, uprostřed místnosti byla další a vlevo otevřený vchod do obýváku. Byla to prázdná místnost až na pár krabic v rohu. Pravá zeď byla z velké části prosklená a umožňovala tak nádherný výhled do ulice. Zamířila jsem nalevo, všimla jsem si dveří, které vedly zpět na chodbu, ale já šla rovně, k točitým černým schodům. Pomalu jsem po nich vyšla. Nahoře to bylo velké, jak v nějakém mezi patří, až na troje dveře. Otevřela jsem ty prostřední. Byla tam koupelna, velká tak akorát. S vanou i sprchovým koutem. Vyšla jsem z ní a usmála se na Steva, který byl stále za mnou a sledoval mé reakce. Zamířila jsem doleva, ke dveřím blíž u schodů. Byl to podkrovní pokoj, působil útulně a když jste vešly dál, zjistili jste, že za rohem, vpravo, ještě pokračuje. Bylo tam místo tak akorát na psací stůl či tak. Byl to hezký pokoj. Už mě čekala jen poslední místnost. Otevřela jsem dveře, tenhle pokoj měl tvar čtverce. Místo toho, aby nalevo pokračoval, tam byly dveře, takže pokoj působil menší. Otevřela jsem dveře. Byla to malá šatnička, do které se nechalo vejít. Otočila jsem se na Steva, byl opřený u téměř prosklené zdi, ruce na prsou měl založené, usmíval se a čekal co řeknu. Mlčela jsem dýl, než je u mě normální. Šla jsem k němu a objala ho. ,,Steve, to je prostě nádhera. Jsi šťastný?" ,,Neumíš si představit jak," pevněji mě objal. Věděla jsem, že je. Právě se mu splnil se. ,,Jsi doma," zašeptala jsem.