Avengers-šípy sympatií [Dokončeno] (postupně editováno)

Očima Clinta-Noční vyjížďka

Já jsem pořádně nebrečela u Titanicu, Hvězdy nám nepřály a vlastně u ničeho, o to zvláštnější mi přijde, když něco napíšu a vy u toho brečíte! Fakt se omlouvám, ale jak mám poznat, že je to dojemný, když u knih ani filmů nebrečím? :D Mě to prostě tak nepřijde! Na druhou stranu jsem strašně šťastná, když mi píšete, že jste u toho brečeli a že to prožíváte s tou postavou! Moc děkuju! 

     Dnešní kapitola bude z pohledu Clinta, tak jsem zvědavá, co na to řeknete!:) A můžu mít ještě takovej dotaz? :o Kdyby Vám to nevadilo, napište prosím do komentu nebo mě do zpráv, kolik vám je:) Zajímalo by mě, jak staří lidé můj příběh čtou! Díky:)        

   Se Stephanie jsme toho předešlou noc moc nenaspali díky kolaudačce, takže ač bylo teprve osm, oba už jsme leželi v pyžamu a usínali. Přemýšlel jsem o Dom a Tonym. Vlastně jsem nedělal celý den nic jiného. Nechápal jsem to, prostě jsem nedokázal pochopit jak se Stark mohl přestat tak kontrolovat a jak Dom mohla vlézt do postele opilci. A ano, vyčítal jsem to hlavně sobě, nedokázal jsem ji uchránit, aby neudělala nějaký zoufalý čin. Stephanie se trochu zavrtěla,otočil jsem se na ni, už spala. Trochu víc jsem si ji k sobě přitiskl. Byl jsem rád, že nejsem v domě sám, asi bych si jinak musel jít zastřílet z luku, abych se uklidnil.Lehl jsem si na bok a díval se na ni. Byla krásná, když spala, byla prostě sama sebou, měl jsem rád její smysl pro humor a ironii, tak moc podobnou té mé.Dokázala mě pochopit a líbilo se mi, že si mě váží, byla tak mladá, tak nezkušená a přitom tak statečná. Na jednu stranu zažila víc, než kdokoliv z jejích vrstevníků, na druhou míň než já. Milovala mé vlasy, můj úsměv a mé tělo a já její řasy, rty a doteky. Miloval jsem, když nad ničím nepřemýšlela a prostě udělala co zrovna chtěla. Miloval jsem, jak nebyla upjatá a byla vždy sama sebou. A ve spánku vypadala tak uvolněně a mile, jako nikdy, když byla vzhůru. Vzal jsem pramen jejích vlasů a dal jí ho za ucho. Jo, Steph je moje, můžu jí hladit, můžu jí líbat a můžu s ní mít sex, to samé ovšem neplatí o Starkovi a Dominice. Nemá právo na ní sahat, líbat ji a už vůbec nes ní mít sex. Kdyby něco bylo mezi Dominicou a Kapitánem, asi bych to nějak rozdejchal, vlastně se na to připravuju už dlouho. Jenomže Kapitán je úplně jinej. Na prvním místě má morálku, čest a je odvážný, ale Stark... Jasně,je chytrej a tak... Pak mě proletěla hlavou myšlenka, že si přece ani jednoho nebere a mezi ní a Starkem už nic není, jenže zase... Nestačil jsem to domyslet,protože mi začal na stolku brnět mobil. Sáhl jsem po něm a hovor položil,stačil jsem si ještě všimnout, že volá Steve. Domyslel jsem si, že půjde o nějakou akci, co nejopatrněji jsem vyšel z ložnice, abych Steph nevzbudila zavolal jsem Stevovi zpět. ,,Kapitáne?" řekl jsem do telefonu, když jsem byl v jídelně. ,,Bartone, není u tebe Dominica?" zeptal se. Během chvíle mi vysvětlil, že se pohádali, Dom si vzala ještě před obědem auto a stále se nevrátila. Mobil mu nebere. Docela mě překvapilo, že Kapitán neměl svůj pevný tón, hlas se mu lehce třásl. Slíbil jsem, že Dom zavolám. Nebrala to. Nasedl jsem do auta a vyjel jsem, Stephanie jsem nechal vzkaz, že se brzy vrátím a ať nemá strach. Steve mi podle auta našel souřadnice, kde Dom je, navrhl, že za ní pojede, jenomže pokud se s ním Dom pohádala, byla by schopná těsně před námi dupnout na plyn a odjet, tedy pokud je v pořádku. Doufal jsem, že je a v duchu jsem jí už teď odpustil, co vyváděla s Tonym-Dominice, ne Starkovi. Když jsem zjistil, že je to asi dvě a půl hodiny cesty od mého domu, byl jsem ještě vyděšenější. To že se auto nehýbe mě taky děsilo. Zavolal jsemStevovi. ,,Jak víme, jestli v tom autě je?" zeptal jsem se. ,,Je tam, má sledovací zařízení i na sobě. Ale.. vůbec z něj nevychází, nic. Prostě v něm jen je.." ..jako mrtvá. Dokončil jsem si v hlavě. Přikývl jsem a znovu jsem zavěsil. Dvě a půl hodiny jet ve strachu, co se děje jsem nehodlal a tak jsem na to dupl a byl tam za míň jak dvě hodiny. Všude byla tma,svítil jsem dálkovými světly. Proč sakra nešla do hotelu, když je naštvaná?Navigace mě hnala do kopce, do pustiny, ne do civilizace. Chvíli jsem nic neviděl, co když jí někdo zmlátil, autem odvezl někam do lesa a nechal jí tam...mrtvou. Po chvíli jsem uviděl její auto. Dupl jsem na to a zastavil se těsně před ním, nechal jsem svítit světla a rychle jsem vyběhl z auta. Co to jsem za bratrance, nechám kolegu, aby se s ní vyspal a druhého, aby jí naštval a nechal někým zamordovat. Světla mého auta osvětlovala vnitřek jejího.Ležela na položené sedačce. Nikde nebyla žádná krev. ,,Prosím, ať spí,"zamumlal jsem si pro sebe a snažil se otevřít auto, nešlo to.