Avengers-šípy sympatií [Dokončeno] (postupně editováno)

Je to tu zas-ST-Tony

1513 slov. Oujééé!:) A vypadá to, že díl vyjde i zítra a pozítří:3 Jsem šikula:D Každopádně se vám chci znovu omluvit, pokud mi stále wattpad maže mezery, snažila jsem se to vyřešit, ale koukala jsem, že to dělá i jiným lidem. Nejspíš to je tím, že si příběh píšu nejdřív ve wordu. Mezery se smažou až po zveřejnění a i když příběh znovu opravím a dám uložit publikovanou část, mezery se smažou znovu. Je mi to líto. Snažím se, aby vám příběh vynahradil tu újmu a pokud to někomu opravdu vadí, sežeňte si někoho, kdo vám to bude předčítat:D I když přiznávám, že jsem o audioknize přemýšlela!:D No nic. Užijte si díl a krásnou středu přeju;*

*Nika Smith*

,,Vstáv..,,Jo, už jsme vzhůru." mrskla jsem po Clintovi rozespale polštář ještě dřív, než nás stačil vzbudit. Clint to evidentně nečekal, protože polštář ho praštil do obličeje a spadl na zem. ,,Tak to jsem rád." zasmál se a podíval na Steph, která si sedla na postel a s úsměvem si ho prohlížela. Prudce jsem vstala. ,,Jdu do koupelny, ať máte soukromí." řekla jsem a naštvaně odkráčela. Nebyla jsem naštvaná, že můj bratránek nebo spíš nevlastní brácha chodí s mou nejlepší kamarádkou. Fakt ne! Jen to na mě všechno teď nějak padlo. Brzké vstávání, cvičení celý den, a zatímco já vařím večeři, oni se líbají a Steve je Bůh ví kde. Prostě mě tohle všechno štvalo a po ránu jsem neměla dost síly, abych své emoce skrývala. To nejhorší ovšem bylo, že mě vzbudilo otevření dveří a to zrovna ve chvíli, kdy mi dal Steve ve snu pusu. Nejradši bych snědla litr zmrzliny, ale mám od Steva předepsaný jídelníček. Takže jsem se osprchovala, v županu došla do pokoje, kde se potichu bavili Clint se Steph a strašně se hihňali, vzala si oblečení a došla se zpět do koupelny obléct. Seběhla jsem dolů ze schodů, dala do misky jogurt, ovoce a ořechy, obula se, vzala tašku, vrátila vyjedenou misku a sedla do auta, kde jsem si zapnula písničky do sluchátek, zavřela oči a odpočívala. Clint se Steph přišli asi za půl hodiny. ,,Jsi v pohodě Dominico?" zeptal se pohrdavě Clint. Bylo vidět, že si o mě myslí, že jsem náladová káča. Protočila jsem panenky. ,,Naprosto." odsekla jsem. Steph si sedla vedle mě. Když Clint vylezl z auta, ještě mě pohladila po ruce a tiše se zeptala. ,,Vážně jsi v pohodě?" Trochu jsem jí stiskla ruku, zkousla si ret a se slzou na krajíčku zavrtěla hlavou. ,,V šatně si všechno povíme." usmála se a znovu mě pohladila po rameni. Pokusila jsem se o úsměv, hodila tašku přes rameno a taky vylezla z auta. ,,Čau." řekla jsem Clintovi a se skloněnou hlavou jsem šla do budovy. Clint se ještě loučil se Steph. Slzy mi stékaly z očí, už jsem byla skoro u dveří, když jsem do někoho vrazila. Zvedla jsem hlavu a nadechla se na omluvu. Byl to Steve. Měl na sobě triko na běhání, takové to co vsakuje pot a kopíruje tělo. Přes něj měl šedou, rozepnutou mikinu a tmavomodré tepláky s bílou tkaničkou. Boty na běhání byly černé. ,,Promiň" zašeptala jsem a rychle si utřela oči. Když si toho Steve všiml, smazal se mu úsměv z tváře. ,,Pláčeš?" zeptal se. Pouze jsem zavrtěla hlavou a koukla se dolů. ,,Dom?" oslovil mě a tak jsem pomalu zvedla hlavu. Pohladil mě po uslzené tváři dřív, než jsem tomu stačila zabránit. Utřel mi obě tváře a já na něj pouze koukala s vykuleným očima. ,,Copak... tebe to nepálí?" zeptala jsem se udiveně. ,,Pálí." přikývl. ,,Ale přeci tě nenechám plakat. Tak co se stalo?" Jeho gesto mě strašně moc dojalo. Chytla jsem ho za ruku, kterou mi utřel slzy. ,,Díky." usmál se a potvrdil mi tím, že jsem mu zahnala bolest a puchýře se mu neudělají. ,,Není zač." usmála jsem se a pustila jeho dlaň. Podíval se mi přes rameno, taky jsem se otočila. Zrovna si ti dva dali pusu. ,,Steph a Clint?" zvedl obočí Steve a podíval se zpět na mě. Přikývla jsem a v tu chvíli mi projela hlavou šílená bolest. Spadla jsem na kolena. ,,Auuuu!" zakřičela jsem, čímž jsem nejspíš upoutala pozornost Steph a Clinta, protože jsem uslyšela, že i jejich hlasy, říkají mé jméno. Dýchala jsem rychle a mé výdechy byly delší než nádechy. Pevně jsem se držela za hlavu a z kolen jsem si lehla na bok a pak na záda. Najednou jsem ruce z hlavy pustila, celým tělem mi projel šílený třas. Bylo to, jako kdybych měla zimnici, celá jsem se třásla. Z očí mi začaly znovu stékat slzy. ,,Nesa... Nesahej.. te na mě" říkala jsem mezi vzlyky. ,,Spálí...spálíte se." vysvětlovala jsem, ale to už mi projela bolest celým těle a já znovu zakřičela. Najednou se mi něco vbodlo do stehna. Z toho místa se začalo rozlévat něco štiplavého, pak mnou projelo teplo a já se přestala třást. Klidně jsem ležela a oddechovala. Z pod zavřených víček mi stékaly slzy. Někdo mě zvedl ze země. ,,Přeci tu nebudeš ležet na chodníku přede dveřmi." řekl Steve a odnesl mě dovnitř.

Donesl mě dovnitř, položil na gauč a během dvou minut už jsem pila čaj, který mi podávala Steph. ,,Děkuju. Tohle tady dlouho nebylo." zasmála jsem se a napila se čaje. ,,Stephanie? Teče ti krev." řekl najednou Clint. Otevřela jsem oči a podívala se na ni. Měla na triku flek od krve. ,,Pojď rychle sem." řekla jsem a vyhrnula jí trochu triko. Šipku jsem škubnutím vytrhla, takže trochu sykla bolestí, ale hned jsem tam přiložila ruku a rána se zahojila. ,,Tak kde to vázne?" do místnosti vešel Tony. ,,Nika právě prodělala záchvat, možná by jste měli nechat trénink na jindy." řekl Steve. Prudce jsem se postavila. ,,Tak to ani náhodou." trochu se mi zamotala hlava, takže Steve i Clint se už natahovali, že mě chytí, ale já se udržela. ,,Já to zvládnu Tony." ,,Jasně, že jo. Dopij si čaj a začneme. Vy dva klidně můžete jít po svých. Zvládnu to tu." ukázal ukazováčkem střídavě na Clinta a Steva. Jeho hlas byl pohodový a mluvil, jakoby nic. Ostatně jako vždy. Steve se trochu nejistě podíval na mě, pak na Tonyho, ale nakonec se zvedl a šel. ,,Kdyby něco, ozvěte se." řekl a vyšel z místnosti. Clint mi dal pusu do vlasů, Steph políbil na rty a vyšel z místnosti. ,,Ten si ale žije, hm." koukal za ním Tony.

,,Tak dámy, dnes začíná moj lekce, takže rychle naskákejte do auta, jedeme na nákupy!" řekl Tony a zmizel ve dveřích, jen jsme se za ním se Steph vyjeveně dívaly a dřív, než jsme se stačily vzpamatovat, se ve dveřích objevila znovu jeho hlava a povídá: ,,Všimněte si, že jsem si vybral středu. Hmmm." zahýbal obočím a znovu zmizel. Podívaly jsme se s Steph na sebe a obě jsme se rozesmály, pak jsem rychle vyběhly za Tonym, protože tohle stálo za to.

,,Dneska vás naučím," prudce zahnul volantem do leva: ,,jak být naprosto boží." dupl na brzdy a bubnoval prsty na volant, dokud se auto před ním, čekající na zelenou, nerozjelo. ,,Ale my už jsme totálně boží." ušklíbla jsem se a koukla se na něj přes zrcátko. ,,Ne tak, jako já." mrkl jedním okem. ,,Tak abys věděl, jsme ještě víc." odporovala se smíchem Steph. ,,Heleď... nepruď, nebo ti nic nekoupím." vyhrožoval Tony. ,,Dneska totiž platí strejda Tony." Tahle věta nás rozesmála. ,,Strejda." zopakovala jsem ironicky. Vykoukla jsem z okénka a užívala si jízdu. Zastavili jsme na parkovišti a jeli po eskalátorech do obchoďáku. Stále se po nás někdo otáčel a když jsme vyjeli nahoru, dokonce pár lidí požádalo Tonyho o fotku a podpis. Tony byl na malé děti strašně moc milý, až jsem nemohla uvěřit, že je to on. Dřív než jsme došli do obchodu, prohlásil, že má hlad, takže jsme šli na jídlo a pak začalo nakupování. Tony nám koupil několik šatů, věci na sport-od oblečení, přes sportovní tašky až po sluchátka. Když jsme seděly na pozdním obědě, Tony se někam vypařil a vrátil se se dvěma novými macbooky. ,,To už ale nemyslíš vážně," vyvalila Steph oči: ,,to přeci nejde." ,,Proč by to nešlo?" nechápal a položil je před nás na stůl. ,,To je vážně pro nás?" nemohla jsem tomu uvěřit. ,,Jo." pokrčil rameny, jako kdyby o nic nešlo. ,,Už takhle jsme tě stály strašně moc peněz, zaplatíme ti je." navrhla jsem. ,,Hele, pro S.H.I.E.L.D. dám kolikrát víc za minutu. Příště si dáme od nákupů pohov, dobře? Vezmu si ty macbooky domů a nainstaluju vám tam nějaký věci, příště vám je přinesu." ,,My tě žereme." zazubila se Steph, když jsme šli k autu. ,,Naprosto." přikývla jsem. ,,Když mi dáte pusu, bude to smazaný." řekl a zasmál se. Každá jsme ho objala z jedné strany a vlepila mu pusu na tvář. ,,A je to." zasmál se.

Kolem páté jsme byli zpět, seděli jsme v avengers místnosti, kde se většinou všichni scházeli. ,,Tak jo, máme ještě asi hodinu, takže poslouchejte. Náš plán do budoucna je, naučit vás pracovat s lehkou technikou, nic složitého, ale uvidíme, jak vám to půjde. Potom vám vymyslíme obleky a jména, budeme se snažit, aby vám to stále seklo jo a nezapomeneme ani na hodiny etikety, protože až budete jedni z nás, bude to spousta večeří a podobně. Taky vám vysvětlím jak se chovat k novinářům, jak se chovat na schůzích jak co chodí a to všechno. „ vysvětlil Tony. ,,A scházet se budeme každou středu." zazubil se. Pak se s námi rozloučil a svým autem odjel, údajně za Papper, která se měla za hodinu vrátit domů. Čekaly jsme se Steph na Clinta a tak jsme si zatím povídaly, mluvily jsme o ní a o Clintovi, o mém ranním záchvatu a o pocitech nás dvou. Nakonec jsme se rozptýlily prohlížením si, co nám Tony koupil. Asi po dvou hodinách přišla Natasha. Dala nám klíčky od Clintova auta a řekla nám, že dnes už Clint nepřijede.