1. "Mamince už je určitě dobře."

1.8K 133 6
                                    

Přerývavě jsem se nadechla. Cítila jsem, že ztrácím dech, ale to mě nepřinutilo přestat s během.

„Díno, zastav se!" slyšela jsem za sebou volání, ale bylo to marné. Nohy jako by mě odmítly poslouchat. Vyběhla jsem ven z nemocnice a pak roztřeseně klesla na dlažbu před vchodem.

„Díno," řekl tátův hlas. Zavrtěla jsem hlavou, zatímco moje slzy tekly jako splašené a já před celým světem ustrašeně zavírala oči.

„Díno, bude to dobrý," zašeptal táta plačtivě.

„Nebude!" zakřičela jsem a snažila se neudusit vlastními slzami. Musel na nás být skvělý pohled- malá desetiletá holčička křičící na vlastního otce v záchvatu slz.

„My to zvládneme spolu," šeptl. „Mamince už je určitě dobře."

„Ale mně není dobře, tati! Já bez ní nechci žít," řekla jsem přerývavě, když jsem se snažila nabrat dech mezi vzlyky. Táta mě místo odpovědi sevřel do náruče. Cítila jsem, jak jeho slzy stékají po mých ramenech, a oba jsme byli úplně bezmocní.

Máma už s námi není.

Nadobro podlehla leukémii.

-----

Music: Adrian Von Ziegler- Queen of Throns



Život podle scénářeKde žijí příběhy. Začni objevovat