Připadalo jí to spíše jako devět týdnů než devět měsíců. Těhotenství jí ubíhalo nevídanou rychlostí. Už skoro dva měsíce byla doma a čekala na den, kdy konečně porodí své první dítě.
Od doby, co jí začalo růst bříško, většinu času zůstávala za stolem a dělala papírování. Byl to příkaz od Jankinsona, vedoucího oddělení bystrozorů. To samé s Fénixovým řádem. Brumbál jí nedovolil jít do žádné akce a celkově za to byla ráda.
Nechtěla zbytečně riskovat svůj nebo život dítěte. Za to jí boj proti Smrtijedům nestál, přestože chtěla, aby byli pochytáni. Teď byl pro ni důležitější život jejího syna.
Na prosbu Jamese nevycházela z bytu, pouze v případě nouze. Většinu času si četla, poslouchala rádio nebo si povídala s někým, kdo přišel na návštěvu. Čas od času to byla Petunie, která nedávno také porodila syna. Většinou to však byla Sarah nebo Hannah.
Aby se viděla s Nicole, musela jít k nim. To jí tak nevadilo, alespoň se dostala na chvíli na vzduch. Když viděla, jak Will s Jeremym pobíhají po obývacím pokoji, smějí se a hrají si, nemohla se dočkat, až takhle uvidí svého syna. A možná později i další své dítě.
------------------------
31. července 1980
Bylo něco málo po třetí hodině odpolední. Nenapadalo ji, čím by se mohla zabavit. Každý den dělala to samé a přestávalo ji to bavit.
Naštěstí se měla zastavit Sarah, která tento týden slouží noční směnu. Chvíli před jejím příchodem nechala postavit vodu na čaj a nachystala nějaké sušenky, které koupila v mudlovském obchodě. Když nebyl James doma, tajně chodila do blízkého obchůdku a nakupovala.
Vždy si na to vybrala den, kdy k nim měl někdo přijít, aby to měla na někoho svést a James nebyl naštvaný.
Zalévala čaj v konvici, když se ozval domovní zvonek. Hůlkou to všechno začarovala, aby se to dokončilo a nakonec přeneslo do obývacího pokoje, a zamířila ke dveřím.
Kukátkem zkontrolovala, že za dveřmi stojí Sarah a poté otevřela.
,,Ahoj," pozdravila a lehce svou kamarádku objala.
,,Ahoj, Lily," usmála se blondýnka. Zrzka ustoupila z cesty, aby prošla a zavřela za ní dveře. Pokynula jí, aby ji následovala do obývacího pokoje.
Když tam došly, na stole už stál čajový servis i sušenky. Obě dvě se posadily na sedačku a otočily tak, aby na sebe viděly.
,,Dáš si čaj?" zeptala se Lily.
,,Ano, děkuji," přikývla Sarah a převzala si od ní šálek s horkým čajem. ,,Jak ti je?"
,,Dobře," odvětila Lily a sama si vzala šálek čaje do ruky. ,,Ale už bych to chtěla mít za sebou."
,,To ti věřím," usmála se blondýnka chápavě.
,,A jak se máš ty?"
,,Taky dobře," opověděla Sarah a trochu upila čaje. ,,Vlastně víc než to."
,,Copak, Remus se snad odhodlal?" zeptala se Lily a zvedla tázavě obočí. Nenápadně se podívala na kamarádčiny ruky, ale žádný prstýnek nenašla.
,,To ne," zavrtěla pobaveně hlavou. ,,Jen budu muset za pár měsíců na nějaký čas odejít z práce."
,,Proč-" začala otázku Lily, ale poté jí to došlo. Vyvalila překvapeně oči a podívala se na její břicho. ,,U Merlina, ty jsi těhotná!"
Sarah souhlasně přikývla a zasmála se kamarádčině výrazu.
,,Jsi první, komu jsem to řekla," řekla blondýnka. ,,Zatím jsem ještě nedošla na to, jak to říct Remusovi. Zatím to teda nikomu neříkej, prosím."
,,Nikomu nic neřeknu," slíbila a odložila šálek na stůl. ,,Jak dlouho?"
,,Skoro dva měsíce, ale jsem tak hubená, že to nejde poznat," ušklíbla se Sarah. ,,Brzy to ale budu muset říct ředitelce, kvůli mateřské."
,,A když jsme u té nemocnice, jak se má Zach?" pozměnila téma Lily.
,,Mnohem lépe. Stále ho mám na oddělení, ale brzy už ho budeme moct pustit."
,,Nemůžu uvěřit, že by byl někdo z našich schopný otrávit svého kolegu," povzdechla si zrzka. ,,Jsme skoro jako rodina."
,,Štěstí, že všichni bystrozoři u sebe nosí bezoár," utrousila Sarah. ,,Nebýt jeho, tak jsme šli všichni na další pohřeb."
,,Taky mám jeden ve stole," přitakala. ,,Je to takové nepsané pravidlo. Nevím, jestli ho mají všichni, ale většina ano. Chytáme zločince a jsme terčem pomst. Člověk se nemůže divit."
Sarah souhlasně přikývla a znovu upila z čaje, který už trochu vychládl.
,,Kdy dojde James?" změnila téma Sarah.
,,Směny se mění v sedm, tak chvíli poté," odvětila Lily a chytila se za břicho, když ucítila mírnou bolest. Nebrala to však v potaz. Podobné bolesti měla od začátku osmého měsíce, kdy se jednalo o falešné kontrakce.
Jenže jak ubíhal čas, bolest se stupňovala.
,,Lily, jsi v pořádku?" zeptala se Sarah, která si už chvíli všímala jejích krátkých bolestných výrazů.
,,Jo, jen-" zarazila se uprostřed věty a bolestně sykla. ,,Jsou to jen falešné kontrakce, nic víc."
,,Nemyslím si, že by to byly falešné kontrakce," namítla blondýnka zamračeně. ,,Jak dlouho ty bolesti máš? Myslím dneska."
,,Asi dvě hodiny," odpověděla Lily. ,,Před tím to bylo jen malé píchnutí, ale teď..."
Rudovláska se neudržela a bolestně vyjekla. Zhluboka se nadechla a vydechla, když ucítila, jak jí po nohách teče nějaká tekutina.
,,Asi jsi měla pravdu," vydechla Lily a vyděšeně vykulila zelené oči.
,,Co se stalo?"
,,Praskla mi voda," hlesla a podívala se do svého klína. Cítila, jak se tekutina vsakuje do polstrování sedačky.
,,Musíš hned k Mungovi," rozhodla Sarah a vstala ze sedačky. Pomohla Lily na nohy a pomalu zamířily ven z bytu.
,,Ale co James?"
,,Jakmile tě dovedeme do nemocnice, zajdu za ním a všechno mu řeknu," slíbila blondýnka a pomalu postupovala s Lily dál. Vyšly z bytu, kouzlem ho zamknuly a pokračovaly po schodech dolů.
,,Budeme se muset přemístit," promluvila Sarah a zamířila do nejbližší zapadlé uličky. Jakmile si byla jistá, že je nikdo nesleduje, přemístila je.
Objevily se v přijímací hale nemocnice. Ani jednu nepřekvapilo, že tam byly skoro tři desítky lidí, kteří čekali na ošetření.
,,Joano, tohle je velice urgentní," řekla Sarah dřív, než na ně čarohosteska vůbec promluvila. ,,Praskla jí voda. Ihned se potřebuje dostat k lékouzelníkovi."
,,Je tu spousta dalších, co se potřebují dostat k lékouzelníkovi," namítla čarohosteska a posunkem ukázala na všechny okolo.
,,Fajn," procedila skrz zuby Sarah. ,,Tak laskavě do papírů napiš, že jsem nastoupila do služby a že tuhle ženu beru na volný pokoj, abych ji připravila na porod."
,,Ale-"
,,Žádné ale," přerušila ji Sarah ostře. ,,Začala jsem svou službu, dnes mám být celou noc na příjmu. Každý lékouzelník má právo si vybrat pacienta podle toho, jak se mu to zdá závažné. Já si vybrala paní Potterovou, které před několika minutami praskla voda a začaly kontrakce."
Jakmile to dořekla, Lily jako na zavolanou vyjekla bolestí, když se dostavila další kontrakce.
,,Fajn," souhlasila nakonec a začala rychle vypisovat papíry. Věděla, že kdyby odporovala lékouzelníkovi, mohla by přijít o práci.
Jakmileto měla hotové, podala jí popsaný pergamen. Sarah jí ho téměř vytrhla z rukya zamířila chodbou k ordinacím. Podpírala při tom Lily, která co chvíli sykla bolestí.
Konečně dorazily k bílým dveřím. Blondýnka do nich vrazila ramenem a rozhlédla se. Naštěstí tu byla všechna lůžka volná. Zavedla ji až na konec místnosti a posadila na bílé lůžko.
,,Nemusela jsi kvůli mně začít službu skoro o čtyři hodiny dřív," řekla Lily a přijala oblečení, které jí její kamarádka podala. Ještě nikdy v nemocnici neležela, ale ve stejném oblečení už viděla Nicole i Hannah, které zde rodily.
,,Tím se netrap," zavrtěla hlavou. ,,Ta ženská by tě tam nechala klidně i porodit."
,,Je pravda, že si můžete pacienty vybírat?" zeptala se Lily, aby alespoň trochu navázala konverzaci.
,,Ano, ale není to pravidlem," přitakala blondýnka. ,,Většina jede podle pořadí, jak sem přišli. Někteří, jako třeba já, to berou podle závažnosti. Rozhodně je logičtější vzít rodící ženu, než chichotajícího se muže, který to nemůže zastavit."
,,A co James? Ještě nic neví. Měl by tu být."
,,Bohužel teď nemůžu odejít z nemocnice, ale pošlu za ním patrona se vzkazem," ujistila ji Sarah a vzala do ruky hůlku. Pomohla Lily, aby si lehla a začala ji diagnostickými kouzly kontrolovat.
,,Zatím máme ještě čas," promluvila po pár minutách. ,,Ještě minimálně dvě hodiny rodit nebudeš. Půjdu poslat vzkaz Jamesovi a převléct se. Budu tě chodit kontrolovat každou půl hodinu a mezitím ošetřím pár dalších pacientů."
Lily souhlasně přikývla a sledovala, jak Sarah odchází z místnosti. Věděla, že bolest, kterou prožívá, je nic proti tomu, co ji teprve čeká.
Doufala, že James dorazí brzy. Nechtěla ani pomyslet na to, že by tu nebyl, až se mu narodí první syn.
--------------------------
Do výměny směn zbývaly ještě víc než tři hodiny. Seděl za stolem a pozoroval velkou mapu Londýna. Všechno papírování ohledně dnešní prohlídce Londýna měl napsané a položené na stole k odevzdání šéfovi při odchodu.
Opřel se víc do opěrky židle a zaposlouchal se do povyku na oddělení. Tohle byl jeden z mála dní, kdy se nic nedělo. Mohl jen klidně sedět a čekat, až odbije sedmá hodina a on bude moct jít zpět domů.
Těšil se, až políbí Lily na přivítanou, jak ji pohladí po těhotenském bříšku a jak s ní v klidu povečeří, načež si sednou do obývacího pokoje a on jí bude vyprávět, co celý den dělal.
Tohle byla jejich rutina už dva měsíce, co odešla Lily na mateřskou.
Když se v jeho kóji zničeho nic objevil patron s podobou vlka, zaplavila ho hrůza. Věděl, že patří Sarah a ta měla být touhle dobou ještě s Lily.
,,Lily začala rodit. Nevím, jak dlouho to ještě potrvá, proto se musíš ihned dostavit do nemocnice!" promluvil na něj hlas Sarah a patron poté zmizel. Doručil svou zprávu a tím jeho práce skončila.
Chvíli mu trvalo, než mu význam vět došel. Prudce vyskočil na nohy, až shodil židli a ta s rachotem spadla na zem. Přilákal na sebe nechtěnou pozornost, ale bylo mu to jedno.
,,Jamesi, si v pořádku?" zeptal se ho Sirius, který měl kóji hned vedle té jeho.
,,Lily rodí," vyhrkl a vyrazil pryč z oddělení. ,,Vyřiď to šéfovi. A taky omluvu, že jsem mu to neřekl osobně, ale musel jsem jít."
Nečekal na kamarádův souhlas a rozutekl se. Zběsile začal mačkat tlačítko na přivolání výtahu, ale zdálo se mu to moc pomalé. Vztekle vydechl a rozběhl se ke schodišti. Často se nepoužívalo, ale bylo rychlejší, pokud jste spěchali.
Jakmile se dostal do Atria, prodral se mezi zaměstnanci a návštěvníky k nejbližšímu krbu. Skočil do něj a myslel na přijímací halu Nemocnice svatého Munga.
Po pár vteřinách se objevil v prostorné hale. Kolem něj bylo několik desítek pacientů, kteří čekali na ošetření. Jeho žena tam však nebyla.
,,Na kterém pokoji leží Lily Potterová?" vyhrkl, když stanul před čarohosteskou.
,,Jste její příbuzný?" nadzvedla tázavě obočí.
,,Jsem její manžel, James Potter," odsekl.
,,Nemusíte se hned rozčilovat," pronesla líně žena. ,,Je na pokoji číslo deset."
James na nic nečekal a rozběhl se tím směrem. Míjel obrazy, které se na něj nespokojeně mračily, stejně tak lékouzelníky.
Zastavil se přede dveřmi číslo deset. Vzal za kliku a otevřel dveře.
,,Jamesi!" vyjekla Lily úlevně dřív, než si stačil místnost vůbec prohlédnout. Zavřel za sebou dveře a zamířil za jejím hlasem.
,,Lily, u Merlina," vydechl úlevně a vzal ji za ruku. ,,Jak je ti?"
,,Dobře," odvětila trochu unaveně a pousmála se. Na čele se jí třpytil pot a vlasy u čela měla mokré a slepené k sobě.
James přikývl a posadil se do křesla vedle lůžka. Konečně byl u ní a mohl to s ní alespoň částečně prožívat.
--------------------
Pokoj zaplnil bolestný výkřik. Slunce za okny už zapadlo a místo něj se objevil měsíc, který svými paprsky dopadal do prosvíceného pokoje.
Lily Potterová ležela na lůžku, zpocená a unavená. Za jednu ruku ji držel James a druhou zarývala do matrace pod sebou.
Chtěla, aby to skončilo. Nevěděla, jak dlouho už v nemocnici je, ale rozhodně to bylo víc než šest hodin.
,,Ještě zatlač!" vyzvala ji Sarah. ,,Už jenom jednou."
Poslechla a znovu zatlačila. Z hrdla se jí vydral další bolestný výkřik a ještě více stiskla Jamesovu ruku. Uslyšela jeho bolestné syknutí, ale nebrala to v potaz.
Náhle, jako by všechny zvuky ustaly, prořízl pokoj dětský pláč. Lily povolila stisk ruky a otevřela oči. Zrak měla díky slzám zamlžený. Několikrát zamrkala, aby slzy zahnala.
,,Gratuluji, máte krásného chlapečka," ozvala se lékouzelnice a natočila ho tak, aby ho manželé Potterovi viděli.
Chlapeček byl stále od krve a nezastavitelně křičel. Sarah ještě pár vteřin počkala, než na chvíli odešla.
Když se vrátila, dítě bylo očištěné, klidné a zabalené do modré dečky. Předala ho novopečené mamince a odstoupila několik kroků, aby jim dala víc prostoru.
,,Ahoj," zašeptala Lily a nechala slzy, které se jí draly do očí, aby jí stékaly po tvářích. Ani James se neudržel a slzy mu smáčely obličej.
,,Jak ho pojmenujete?" zeptala se zvědavě Sarah po několika minutách ticha.
,,Harry," odpověděl James.
,,Harry James Potter," doplnila ho Lily a s úsměvem se obrátila zpět na svého syna.