Marauders [CZ FF, 1]

48. Božíhodová večeře

Prosinec přišel velmi brzy a s ním i ještě chladnější počasí. Brzy začalo sněžit a napadlo několik vrstev sněhu, který všem jasně dokazoval, že se neúprosně blíží Vánoce.

Nejen mudlové, ale i kouzelníci si potrpěli na výzdobě, a tak se jednoho chladného a zasněženého rána vypotácel z domu Sirius a za ním levitovaly krabice plné světýlek, dřevěných výzdob a dalších ozdob.

Nechal je dolehnout do mokrého sněhu a poté je otevřel. V prvních dvou byly světýlka, která měla pokrýt dům. V duchu děkoval Merlinovi, že je kouzelník, protože rozmotat to by trvalo hodně dlouhou dobu.

Několika kouzly, která mu už loni jeho žena poradila, je rozmotal a namířil hůlkou na dům. Světýlka sama vyletěla tím směrem a připevňovala se okolo oken a místa, kde se setkávala střecha se zdí.

Následně obalila i stromky, které před domem stály, stejně jako plotek. Dalším mávnutím se rozsvítily.

Sirius otevřel další krabici, která byla kouzlem zvětšená, aby se do ní vešel celý jeden dřevěný sob s velkými parohy a umělý sněhulák s černým cylindrem, nosem z mrkve a metlou v levé ruce.

Vytáhl soba a kriticky si začal prohlížet místo před domem. Po několika minutách přemýšlení ho vzal a postavil do sněhu hned vedle malé jedličky, která díky světélkům zářila několika barvami.

Sněhuláka postavil na druhou stranu, aby ani tam nic nechybělo a nebylo prázdné místo.

,,Krásná výzdoba, Siriusi!" ozval se za ním mužský hlas. Otočil se a usmál se.

,,Děkuji, pane Bradley," řekl. ,,Co děláte tak brzy venku?" Pan Bradley byl starší pán, který bydlel o několik domů od Blackových. Jeho žena byla čarodějka z mudlovské rodiny, zatímco on byl poloviční. Byli to milí lidé a Sirius i Nicole se s nimi několikrát dali do řeči, když se potkali. Rádi jim nabídli svoji pomoc, pokud by potřebovali.

,,Ále, Bridgite mě poslala do obchodu pro pár ingrediencí na božíhodovou večeři," vysvětlil s úsměvem. ,,A jak se má Nicole s chlapci?"

,,Všichni tři se mají dobře," přikývl. ,,Will s Jerem jsou velice živí, Nika se budí několikrát za noc kvůli krmení a je nevyspalá. Snažím se pomáhat, jak jen to jde, ale to hlavní nedokážu."

,,Vím, jak se cítíš," přiznal pan Bradley. ,,Když se nám narodila Ashley, měl jsem to úplně stejně. Jediné, co jsem mohl dělat, tak bylo nakupování v obchodu a případné uklízení domu. Všechno okolo dcerky obstarávala Bridgite."

,,Naštěstí je u nás často i Nikčina máma, která jí velmi pomáhá," dodal Sirius. ,,Nahrazuje tak mě, když jsem na výcviku."

,,No a jak jde vlastně výcvik, když už jsi to zmínil?" zeptal se muž a sám vzpomínal na léta, kdy k bystrozorům patřil. Když byl však na jedné misi vážně zraněn, na žádost manželky požádal o přeložení na jiné oddělení.

,,Vlastně ani nevíme," pokrčil rameny neurčitě. ,,Lektoři nám neříkají, jak si vedeme. Brzy nás však čekají první zkoušky, po kterých bude pět nejhorších vyřazeno z celého výcviku."

,,Jistě to dáš," podpořil ho. ,,Neviděl jsem tě sice kouzlit, kromě teda přemisťování a věšení světélek, ale věřím, že jsi výborný kouzelník."

,,To mi lichotí," zasmál se krátce Sirius a strčil si hůlku do kapsy.

,,Už budu muset jít, ať žena dlouho nečeká. Už tak je nervozní, že do večera nestihne úplně vše, tak ať jí to ještě nezhoršuju," zasmál se pan Bradley. ,,Tak veselé Vánoce."