Marauders [CZ FF, 1]

7.Prasinky

Jako první zamířily do Medové ráje. Nicole se s úsměvem rozhlížela po obchodech. Nikdy tady nebyla, odstěhovala se před svým třetím ročníkem, kdy se tam poprvé chodí. Měla stejný pocit, jako když poprvé vešla na Příčnou ulici, nástupiště na Kign's Cross nebo když poprvé viděla Bradavice.

Vešla za Sárou do krámku a vzala si malý košíček, do kterého si začala skládat sladkosti. Myšlenkami byla u včerejšího večera.

Měla útržky, ale jedno si pamatovala dobře – Sirius ji objímal a utěšoval. Cítila se tak hloupě, nikdy k tomu nemělo dojít. Chtěla vypadat silně, ale připadala si jako slaboch.

„Niko, jdeš?" Jmenovaná se otočila a podívala se do smaragdových očí své kamarádky.

„Jo, jasně," přitakala a otočila se k východu. U pokladny zaplatila a vzala si papírovou taštičku s nákupem, než krámek opustila.

Holky už na ně čekaly. Sára v ruce držela velké lízátko, které si právě rozbalovala, Hana nakukovala do své tašky a nejspíš se rozmýšlela, co jako první sní, a Alice se rozhlížela okolo, jako by někoho hledala.

„Kam půjdeme teď?" otázala se zvědavě Sára.

„Co ke Třem košťatům?" navrhla Lily. „Dáme si máslový ležák a trochu se zahřejeme."

„Já ještě potřebuju nové brky a nějaký pergamen," zalhala Nicole a snažila se rozpomenout, kde krámek viděla. „Zajdu si tam sama, potom vás najdu."

„Víš to jistě?" ujišťovala se Sára. „Jsi tady poprvé."

„Půjdu s tebou," nabídla se Lily. „Běžte, dojdeme za vámi."

Holky souhlasně přikývly a vydaly se tím směrem. Lily kývla na Nicole a zamířila opačným směrem. Opustily hlavní ulici a ocitly se kousek od konce vesničky.

„Tak co se děje?" otázala se zrzka a k dívčinu překvapení se posadila na lavičku pod nedalekým stromem.

„Jde o Siriuse," vydechla poraženě Nicole a posadila se vedle ní. Taštičku z Medového ráje si položila vedle sebe.

„Dobře, to jsem čekala," řekla Lily. „A dál?"

„Včera jsem se zachovala jako naprostý idiot," přiznala brunetka a kousla se do rtu. „Pila jsem a neovládla se. Všiml si, že mě něco trápí a donutil mě, abych mu to prozradila. Řekla jsem mu o Laře a rozbrečela se. On...mě objal a začal utěšovat. Musela jsem mu usnout v náručí, protože potom mám okno."

Lily zalapala po dechu a nadšeně se na svou kamarádku podívala. Ta se ovšem netvářila, jako by to bylo něco skvělého.

„A proč se tváříš takhle?" zamračila se nechápavě Lily.

„Protože jsem to přehnala," povzdechla si Nicole. „Kdybych se hlídala, neskončila bych jako troska v jeho náručí."

„Niko, ty nejsi troska." Lily zvedla ruku a položila ji na kamarádčino rameno. „Zemřela ti sestra přímo před očima, s tím se musí těžko vyrovnávat. Nestyď se za to, že tě to pořád trápí."

„Co si o mě ale teď bude myslet?" otázala se jí Nicole.

„Že jsi silná, protože to vyplavalo na povrch až ve chvíli, kdy jsi byla opilá," odpověděla jí zcela vážně Lily. „Vždyť celé dva měsíce neměl ani tušení, že se něco stalo."

„Myslel si, že Lara zůstala v Krásnohůlkách, protože tam chodila už od začátku," prozradila jí se smutným úsměvem Nicole. „Pamatoval si, že nějakou sestru vůbec mám."