Marauders [CZ FF, 1]

3.První školní den

Velká síň byla živá i po ránu. Studentů tu bylo poměrně dost na to, že odbilo teprve půl osmé. Kolejní ředitelé procházeli kolem svých stolů s rozvrhy a dávali je všem, kdo tu byl nebo právě došel.

„Děkuji," řekla Nicole a vzala si od profesorky McGonagallové ten svůj. Ta jí věnovala jeden ze svých vzácných úsměvů a pokračovala k dalším studentům.

Snídaly v naprosté tichosti, nebo to tak bylo, dokud se Lily neotočila za hlukem vedoucí od vchodu do síně.

„Ani nasnídat se nemůžeme v klidu," zaúpěla tiše a odvrátila pohled ode dveří. Čtveřice chlapců k nim došla a posadila se. K velké nelibosti Lily se James posadil právě vedle ní s širokým úsměvem na rtech a zcela ignoroval to, že se odsunula co nejblíž k Haně, jak jen mohla.

Téměř okamžitě se u nich objevila ředitelka koleje a rozdala jim rozvrhy. Hodila ještě varovným pohledem po Jamesovi, než se zase vzdálila.

„Co máš za hodiny?" zajímala se Nicole a nahlédla Remusovi přes rameno, aby viděla na jeho rozvrh.

„Ne, nepůjdu s tebou na rande," odsekla Lily směrem k Jamesovi a otočila se k Haně.

„No tak, Evansová," naléhal na ni James a oslnivě se usmál. „Ty, já a Prasinky, jakmile bude termín?"

„Ani ve snu, Pottere!"

Lily se zvedla a s taškou přes rameno překročila lavici, na které seděla. Holky ji napodobily, snídani už měly stejně snězenou.

„Neber si to tak, Dvanácteráku," promluvil Sirius směrem ke kamarádovi. „Ona nakonec povolí."

„To teda ne," odsekla nabroušeně Lily a zpražila oba dva pohledem, než se vydala pryč. Nicole s Alicí se k ní a Haně přidaly, jakmile jim to stůl dovolil, a společně opustily Velkou síň.

V tichosti došly až k učebně obrany proti černé magii a postavily se nedaleko ode dveří.

„Je super, že máme skoro všechny hodiny společně," usmála se Alice.

„Podle jakého povolání jste si je vlastně vybíraly?" zajímala se Nicole.

„Lékouzelnice a bystrozorka," odpověděla Lily okamžitě. „Ještě nevím, které z těch dvou chci dělat víc, ale mají podobné předměty."

„Já jen bystrozorka," vzala si slovo Alice a rukou si vyprostila vlasy zpod popruhu tašky na rameni.

Nicole přikývla a podívala se na Hanu.

„Chci na ministerstvo, nejspíš Odbor mezinárodní kouzelnické spolupráce. Tam jsou taky podobné předměty, jen nepotřebuju třeba bylinkářství nebo věštění."

„A ty?"

„To samé, co ty," usmála se Nicole na Lily. „Chtěla jsem být první lékouzelnice, ale po loňském létě jsem začala přemýšlet i o bystrozorství."

„Nicole Aveline, nikdo nečekal, že by ses tu ještě objevila."

Jmenovaná se napjala a otočila se. Jen pár kroků od nich stála skupinka zmijzelských studentů v čele s Luciusem Malfoyem.

„No, překvapení," pronesla ironicky a chystala se otočit zpět, když na ni znovu promluvil.

„Vidím, že ses nezměnila," utrousil Malfoy posměšně. „Jaká škoda. Někdo jako ty by se neměl zahazovat s lůzou, jako je ona."

Zmijozelští se za ním posměšně zasmáli a propalovali Lily pohrdavým pohledem.

„Ty ses taky nezměnil," odfrkla si Nicole zlostně. „Ale co by se od tebe dalo čekat. Někdo tak sebestředný, povýšený a dětinský se jen těžko změní."