Marauders [CZ FF, 1]

58. Léčitelka a ochránkyně

          

Zpráva o tom, že je Lily těhotná, se mezi jejich přátele a příbuzné rozšířila rychle. Všechny zpráva potěšila a manželům Potterovým upřímně gratulovali k jejich prvnímu dítěti.

Jako předchozí rok, i teď  Vánoce slavili všichni pospolu s tím rozdílem, že se k nim přidala ještě Mellisa.

Večeři si všichni náležitě užili, konverzace se stále stáčela k dětem a k tomu, jak spolu budou chodit do Bradavic a budou spolu vyrůstat.

To všem ženám, hlavně těm těhotným, vehnalo slzy do očí a muži měli co dělat, aby při tom nepanikařili. I Sirius, který na to byl zvyklý už z předchozího těhotenství, byl nesvůj.

Když se poté všichni loučili, Potterovi odešli pod neviditelným pláštěm, zatímco ostatní na sebe použili zastírací kouzla. Nikdo nechtěl riskovat, že si Smrtijedi nedají pokoj ani na Vánoce, ba naopak. Rozhodně by to pro ně bylo ještě lepší, že by jim mohli zkazit svátky.

----------------------

Prosinec se přehoupl v leden. Někteří stále oslavovali příchod nového roku, jiní se vrátili zpět do práce a školy, kde je čekaly další a další povinnosti.

Myslela si, že to bude den, jako každý jiný. Vše tomu nasvědčovalo. Ráno vstala, nachystala se, nakrmila syny, předala je své matce a vydala se do práce.

Sirius teprve před hodinou dorazil z noční směny a ona ho nechtěla budit, proto mu věnovala pusu na tvář a odešla.

Do práce dorazila jako vždy s předstihem. Přivítala se s čarohosteskou a cestě pozdravila lékouzelníky, kteří zde měli noční směnu, než dorazila do šatny.

Vyměnila cestovní kabát za bílý a upravila se ještě v zrcadle, než vyrazila zpět k čarohostesce. I takhle brzo ráno se tu hromadili lidé, kteří potřebovali ošetřit.

,,Než začnete pracovat, máte se stavit za ředitelkou," řekla čarohosteska, jakmile se zastavila u pultu. Nadzvedla tázavě obočí, ale neptala se a zamířila do pátého patra, kde se mimo bufetu nacházela i ředitelčina kancelář.

Bála se, proč si ji zavolala. Lékouzelníci tam moc často nechodili, pokud nebyl nějaký pádný důvod.

Když se ocitla na pátém poschodí, sevřel se jí žaludek ještě víc. S bušícím srdcem prošla kolem bufetu a zastavila se u dveří s cedulkou.

Jemně zaklepala a po vyzvání otevřela dveře. Vklouzla dovnitř a dveře zase zavřela. V kanceláři byla jen jednou, když sem nastoupila na praxi.

,,Paní Blacková," oslovila ji čarodějka středních let, která seděla za psacím stolem, ,,prosím, posaďte se."

Nicole poslechla a posadila se na židli před stolem. Při cestě se rozhlédla kolem. Kancelář byla zařízena do příjemných barev. Na věšáku vedle stolu byly pověšeny dva citronově zelené pláště. Domyslela si, že budou její a v případě potřeby také chodí mezi pacienty.

,,Chtěla jste se mnou mluvit, paní ředitelko?" zeptala se a cítila, jak se jí hlas mírně třese.

,,Ano," přitakala a to, že na sobě nedala znát znepokojení či radost, jí na jistotě moc nepřidalo. ,,Jde o vaši pozici."

,,Mou pozici?" zopakovala po ní.

,,Přesně tak," souhlasila ředitelka. ,,Jak byste hodnotila svou práci, Nicole?"

Brunetka se zarazila a přemýšlela. Začínala mít větší strach, než když sem přišla.

,,Rozhodně se mám ještě co učit, ale žádný pacient ani další lékouzelníci si neztěžovali, takže bych řeka, že má práce je dobrá," odpověděla po chvíli ticha.