Marauders [CZ FF, 1]

49. Brzké ráno

Sníh za okny začal pomalu roztávat a sluneční paprsky nabraly na intenzitě. Příroda se pomalu připravovala na jaro, které brzy mělo přijít a i zvířátka se začala probouzet ze zimního spánku.

Valná většina lidí již sundala vánoční ozdoby z domů, i jejich interiéru, stále však bylo možné zahlédnout nějaký prvek Vánoc, který se dochoval.

Teploty konečně po dlouhé době vystoupaly nad nulu a několik málo otužilců vyměnilo teplé kabáty za kožené bundy.

Jedním z nich byl i Sirius Black. Teplý kabát nosil jen v případě, že byla opravdu zima. Ještě před svítáním vyšel z domu a tiše za sebou zavřel dveře. Rozešel se po kamenné cestičce k dřevěné brance, která s plotkem ohraničovala jejich pozemek.

Prošel jí a vydal se na kraj ulice. Bylo něco málo po půl sedmé a většina lidí ještě spala a on je nechtěl vzbudit. Přece jen měli právo na klidný spánek.

Vyhýbal se loužím, které se po roztátém sněhu vytvořily, ale po tmě to šlo velice těžko. Když konečně dorazil kraj ulice, přemístil se.

---------------------

James Potter byl vždycky vůči zkouškám neutrální. Říkal si, že nějak proleze. To si říkal téměř celý měsíc, jenže jakmile se čas krátil, nervozita zachvátila i jeho. Jejich výcvik byl na dva týdny přerušen, aby se dostatečně připravili na jejich první zkoušku, která byla písemná.

Celé dny nemyslel na nic jiného, že nesmí zkoušku pokazit, aby nebyl z výcviku vyloučen. Teď už nešlo o pouhou školní zkoušku, kde mu na známce nezáleželo. Šlo o jeho budoucí kariéru a sen stát se bystrozorem.

Nebyl však jediný. Lily Potterová to brzké ráno přecházela po bytě sem a tam a neustále si opakovala, co si myslela, že bude důležité. Celé dva týdny strávila pročítáním starých učebnic a knih, které by jí mohly pomoct. Také si procházela staré zápisky z Bradavic, pro které si zajela k rodičům.

Připadala si, jako by byla zase zpět ve škole a připravovala se na NKÚ či OVCE.

Když pak nastal čas odchodu, provizorně uklidila papír a knihy na hromádky a šla se obléct do kabátu. James jí byl hned v patách a jakmile byli oba dva oblečení, vyrazili z bytu.

Sešli několik schodů do přízemí a poté ven. Odešli do odlehlejší uličky a přemístili se.

--------------------

Christopher mířil Atriem ministerstva směrem k výtahům. Kabát měl rozepnutý, takže mu u kolen povlával. V jedné z kapes měl zastrčenou hůlku, aby ji měl po ruce, kdyby bylo potřeba. Nikdy by si netroufl nahlas říct, že na některých postech, celkem vysokých, jsou Smrtijedi, ale měl oči otevřené a z Řádu měl dost informací, aby věděl, že tomu tak opravdu je.

Prošel kolem velké fontány, na které byli vyobrazení zástupci každé rasy - kouzelník, čarodějka, skřet, kentaur a domácí skřítek, přičemž z hůlek tryskala voda, a po několika dalších metrech se ocitl u několika zlatých výtahů.

Podle pokynů věděl, že se má dostavit na Oddělení bystrozorů, kde dostanou další informace.

Nastoupil do jednoho z výtahů společně ještě s několika dalšími úředníky a zmáčkl tlačítko s požadovaným číslem patra. To samé udělali i ostatní a po několika vteřinách nečinnosti se zlaté mříže s rachocením zavřely.

Výtah se trhavě rozjel. Vládlo tam ticho, jen dvě starší čarodějky za ním si tiše povídaly. Nemohl určit, o čem přesně se baví, zaslechl však útržky, které se týkaly nedávných útoků přívrženců Toho, jehož jméno se nesmí vyslovit.