26. Zase na chvíli spolu

4.8K 297 9
                                    

Pohled třetí osoby:

Nicole se se Siriusem přemístili zase zpět k jejich rodinám. Chlapec měl za úkol napsat klukům o koupi domu, zatímco dívka holkám. Zanedlouho jim došla odezva, že se všichni sejdou ještě ten den u Děravého kotle.

Nicole seděla u sebe v pokoji a dívala se na sovu, kterou před pár vteřinami vypustila s dopisem, jak se vzdaluje, až z ní byla jen černá mizící tečka.

Její rodiče byli rádi, že se jim dům líbil a nabídli se, že jim rádi pomohou. To však brunetka odmítla se slovy, že to zvládnou s jejich kamarády.

Do shledání s jejich kamarády jí zbývala ještě hodina. Otočila hlavu a zavadila o fotku na jejím psacím stole. Byla jiná, než ty, které má v Bradavicích. Přesto, že se obě dívky na fotografii smály, ona fotka byla vyfocena někde jinde, než ty další.

Opatrně vzala rámeček do rukou a do očí se jí nahrnuly slzy. Ihned si vzpomněla na ten sen, kde se setkaly. Nikomu o tom neřekla. Sice věděla, že by se jí kamarádi nevysmáli, ale chtěla věřit, že to bylo skutečné.

Aniž by si to uvědomila, rukou pohladila medailon, který se jí houpal na krku. Od doby, co ho našla, ho nesundala. Sundala si medailon a bříškem zavadila o rytinu na její druhé straně. Otočila ho a spatřila vyrytá slova.

Úplně zapomněla, že s ním může svou sestru zavolat, pokud to bude potřebovat. Nevěděla, jestli to teď opravdu potřebuje, ale chtěla ji znovu vidět. Proto si vzala do ruky hůlku a zhluboka se nadechla.

,,Personam proximi ad me vocavi vos in summo vitae discrimine," pronesla a myslela na své dvojče. Čekala, jestli třeba neusne, místo toho však za sebou ucítila jemný vánek. Otočila se a spatřila, jak uprostřed jejího pokoje stojí Lara. Vypadala jako živá. Přesně jako v tom snu. Ne jako duch.

Nicole ještě zabezpečila pokoj, kdyby náhodou její rodiče šli kolem, aby ji neslyšeli. Mohli by si myslet, že jí z toho všeho přeskočilo.

,,Lari," vydechla a nechala jednu slzu ztéct po její tváři.

,,Niko." Jmenovaná přešla k dívce a pořádně ji objala. Tak moc jí chyběla. Nechala slzy téct proudem.

,,Bála jsem se, že nepřijdeš. Že to všechno byl jen sen a my spolu nikdy ve snu nemluvily," vydechla úlevně.

,,Bylo to opravdové. Stejně jako tohle. V kouzelnickém světě je přece všechno možné," ujistila ji Lara a odtáhla se od ní. ,,Tak, jak se cítíte, budoucí paní Blacková?"

,,Jak to o tom víš?" podivila se brunetka.

,,Sleduji vás. Byla jsem u toho, když tě požádal o ruku i u té koupi domu. Jsem s tebou pořád," vysvětlila. ,,Sem tam pozoruju i jeho, kdyby náhodou," dodala a Nicole vytřeštila oči.

,,Proč, prosím tě?"

,,Protože vím, co se o něm povídalo. Sledovala jsem tě celou dobu od mé smrti. Několikrát jsem slyšela Lily o něm říkat, že se vyspal s půlkou Bradavic. Chtěla jsem mít jistotu, že neublíží mé malé sestřičce," ušklíbla se.

,,Jsem jen o dvě minuty mladší!" vyjekla Nicole a založila si ruce na prsou. Tímhle jí Lara vždy škárlila. ,,A uspěl?"

,,Naprosto," přikývla Lara a usmála se. ,,Proč jsi mě zavolala?"

,,Chyběla jsi mi. Navíc, potřebuju si s někým promluvit. Holky jsou super, ale potřebuju svoji sestru," vysvětlila jsem.

,,A o čem?" Lara chápavě přikývla a posadila se na postel. Nicole si sedla naproti ní.

Marauders [CZ FF, 1]Where stories live. Discover now