Marauders [CZ FF, 1]

25. Nový domov

Nicole:

Od našeho trestu uběhlo několik týdnů. Nastalo jaro a s ním i Velikonoční prázdniny, na které se bude po snídani odjíždět.

Domluvila jsem se se Siriusem, že napíšu svým rodičům, zda by nám nepomohli najít nějaký domeček nebo pozemek, kde bychom mohli po svatbě bydlet. Tak se i stalo. Chvíli se nic nedělo. Každý den jsme prohlíželi Denního věštce, zda tam nebude nějaká zmínka o prodeji domu. Pak však došel dopis od rodičů. Psali, že našli rodinný domek v kouzelnické vesničce za dobrou cenu. Bude potřebovat opravit, ale to nebude problém.

Ihned jsem to řekla Siriusovi. Dohodli jsme se, že o prázdninách se tam půjdeme podívat. Nemohla jsem se dočkat. S prodejcem jsme se domluvili na den i hodinu, kdy se máme setkat.

Seděla jsem na snídani a hltala jídlo nejrychleji, jak to šlo. Chtěla jsem, abychom už odjeli.

,,Zlato? Tím, že tu snídani rychle sníš neurychlíš náš odjezd. Akorát ti bude špatně," řekl Sirius a ostatní se zachechtali.

,,Já vím, ale jsem nervozní. Už chci ten dům vidět," odpověděla jsem a zpomalila tempo.

,,Tak to jsme dva." Přikývla jsem a pokračovala ve snídani pomalejším tempem. Jakmile jsme dojedli, zamířili jsme zpět na kolej, abychom si vzali kufry a šli do Prasinek na nádraží.

Seděla jsem v kupé a hleděla z okna. Tohle jsou mé poslední prázdniny, jakožto svobodné ženy. Další jsou ty letní, o kterých se budu vdávat.

Přesměrovala jsem pohled z okna na ostatní. Sedělo nás tady devět, a proto jsem si musela sednout na Siriuse. Hannah zase seděla na Chrisovi. Díky tomu bylo v kupé dost místa.

Většina děcek, kteří kolem kupé procházeli a uviděli v něm sedět Lily a Jamese společně, se na chvíli zastavilo, jako by nemohli uvěřit svým očím. Remus raději zatáhl závěsy, když se to stalo asi po páté.

,,Musíte nám hned napsat, jestli ten dům berete, abychom se mohli hned dojít podívat. Rádi vám pomůžeme s rekonstrukcí," řekla Sarah a usmála se.

,,Neboj. Jakmile se rozhodneme, tak všem pošleme dopisy i s adresou. Nemusíte ale chodit, zvládneme to i sami," řekla jsem. Lily zavrtěla hlavou.

,,Sarah má pravdu. Moc rádi vám pomůžeme. Navíc, všichni už jsme plnoletí, takže se můžeme volně přemisťovat a kouzlit," přidala se Lily. Všichni přikývli.

,,Budeme moc rádi za pomoc." Najednou na naše dveře někdo zaklepal. Remus, protože byl u dveří, vstal a odhrnul závěsy. Naskytl se nám pohled na starší paní s vozíkem plným sladkostí. Remus otevřel dveře.

,,Dáte si něco, zlatíčka?" zeptala se a usmála se. Zašátrala jsem v kapse a vytáhla nějaké drobné.

,,Já bych si dala dvoje čokoládové žabky, devět lékořicových tyčinek a devět žvýkaček," řekla jsem a stoupla si ze Siriuse. Přešla jsem k paní, převzala si sladkosti a dala jí peníze.

,,Já si dám jedny Bertíkovy lentilky a devět dýňových paštiček." James si stoupl a podal paní příslušné peníze.

,,A já si dám devět sirupových košíčků," řekla Sarah a také zalovila v kapse pro peníze. Jakmile si od paní vzala sladkosti, ostatní zavrtěli hlavou, že si nic nedají a stará čarodějka pokračovala v cestě dál.

,,Vemte si," pobídla jsem je a nechala kolovat sáček s lékořicemi a žvýkačkami. Tohle udělala i Sarah a James. Jednu žabku jsem ještě dala Siriusovi.