Nenávidím Tě, Wolfharde

41.

10 dní od Finnova zmizení

Um...Jak to říct? Jsem v depresích.. Nejím, nespím.. Ani ve škole jsem od tý doby nebyla..

Někdy si říkám, že k sobě prostě nepatříme. On je ten problémovej kluk a já zas, až moc opatrná...

Každý den Finnovi volám a píšu, ale žádná odezva. Mám opravdu strach, ale jít na policii nechci, nemůžu ze svých důvodů.
Mám strach, že už ho třeba ani neuvidím. Co když tohle byl poslední den, co jsem ho viděla?

Rozhodla jsem se zavolat Leovi. S klepavýma rukama jsem naťukala jeho číslo a doufala, že to zvedne.

,,Tamaro?" ozvalo se z druhé strany. ,,Furt tady není a ani se mi neozval" rozbrečela jsem se silně do telefonu. Myslím, že mi ani nebylo rozumět. ,,Hned jsem u tebe" zakřičel do telefonu a típl hovor.

Chytla jsem se za hlavu a s prsty zajela do vlasů.

Rukama jsem se opřela o stůl a koukala do okna. U toho mi začaly ztékat slzy po tváři. ,,S tebou jsou takový problémy Wolfharde" šeptla jsem do ticha a slzy si utřela.

Z okna jsem uviděla přijíždějící auto. ,,Leo" zasmála jsem se a běžela mu otevřít.

,,Leo" silně jsem chlapce objala a táhla ho dovnitř. ,,Tamaro" zasmál se a běžel zamnou div mu nohy nestačily.

,,Volám mu, píšu mu každej den a nic" hrála jsem si s telefonem v ruce. ,,Třeba ti nemůže odepsat a zvednout hovor" pokrčel ramenama. ,,Nevíš kde může být?" koukla jsem se na Lea zoufale. ,,To fakt nevim. On byl vždycky takovej tajnůstkář" pokroutil jemně hlavou. ,,Chybí mi" sklopila jsem hlavu, aby Leo neviděl, že brečim. ,,Mě taky chybí.. Nebreč, jasný? On se objeví" chytl mě za ruku a pousmál se na mě.

Odteď jsem věděla, že s Leem budu nejlepší kamarádka navždy.

Je to trochu slabé, ale potom se to rozjede. Přísahám!!! :DD