Nenávidím Tě, Wolfharde

22.

Na cestu zpátky jsme si s Finnem zavolali taxíka. Ty šaty nebyly zrovna lehký.

,,Mám tě v 7 vyzvednout?"zeptal se Finn, před mým domem. ,,Ne. Každej tam půjde sám. Chci aby jsi mě viděl, až tam" usmála jsem se. ,,No dobře, když si to přeješ" zasmál se a u toho mi dal jemnou pusu do vlasů. ,,Tak se uvidíme večer" poplácal mě po zadku. ,,Budu se těšit" usmála jsem se. ,,Tak zatim" mávl na mě.

Vešla jsem dovnitř a hned mě zastavila máma. ,,Kam se chystáš Tam" usmívala se na mě s vařečkou v ruce, jelikož něco vařila. ,,Na ples" usmála jsem se falešně. ,,Sama?" zamračila se. ,,To si fakt myslíš, že bych tam šla sama? Si upadla ne? Jdu tam s Finnem" zasmála jsem se a už se chystala jít do pokoje. ,,Tamaro stůj" chytla mě máma za ruku, kterou taky pevně stiskla. ,,Co je" řekla jsem otráveně. ,,Přestaň být na mě tak nevrlá. Já se tady na tebe snažím být milá, zatím co ty se ke mně chováš jak odpadu" dala si ruce křížem. ,,To víš. Ty jsi mě mučila tim hnusem, do kterýho jsem musela chodit, každou debilní neděli. Teď je řada na mě, abych ti to vrátila" usmála jsem se a šla po schodech, společně se šatama do pokoje.

Zavřela jsem za sebou dveře a hned si prohlídla šaty. ,,Nádhera" šeptla jsem do ticha. Šaty jsem si zatím pověsila do skříně. Skočila jsem do postele a na chvíli si zdřímla.